Porošenko v parlamentu oznámil, že změnil své původní rozhodnutí vyhlásit válečný stav na celé Ukrajině. Opatření bude místo toho platit jen v deseti ukrajinských oblastech, konkrétně v pobřežních a pohraničních regionech. Parlament rovněž schválil usnesení o datu prezidentských voleb, které se uskuteční 31. března 2019.

V jednokomorové sněmovně, která má 450 křesel, pro vyhlášení válečného stavu zvedlo ruku 276 poslanců. Válečný stav bude podle prezidenta platit v Oděské, Mykolajivské, Chersonské, Zaporižské, Luhanské, Doněcké, Sumské, Charkovské, Černihivské a Vinnycké oblasti, tedy v regionech, v nichž lze podle prezidenta očekávat "úder protivníka" z pevniny či z moře.

Původní návrh, který vypracovala ukrajinská bezpečnostní rada, počítal s válečným stavem po dobu 60 dnů, což je maximální hranice povolená zákonem. Prezident se ale rozhodl délku mimořádného opatření zkrátit na polovinu, aby válečný stav nekolidoval se zahájením kampaně k prezidentským volbám, které se uskuteční 31. března 2019. Kampaň začíná 31. prosince, tedy čtyři dny po předpokládaném ukončení válečného stavu.

Ukrajinská opozice Porošenka podezírala, že vyhlášením válečného stavu chce volby odložit, protože podle průzkumu nemá příliš nadějí na vítězství. Právě v reakci na tyto výtky prezident omezil platnost svého výnosu. Parlament dnes navíc odhlasoval usnesení, které datum voleb závazně stanoví.

Výnos o válečném stavu má 12 článků, z nichž jeden podléhá utajení. Výnos ukládá vyhlásit pohotovost systému civilní obrany a umožňuje dočasně omezit ústavní práva a svobody občanů. Porošenko ale ještě před schválením výnosu veřejnost ujistil, že práva a svobody omezeny nebudou.

Podle výnosu budou po dobu 30 dnů řídit stát spolu s orgány výkonné moci a místní samosprávou i orgány armády. Takzvaná vojenská správa bude zřízena jen v oblastech, kde byl válečný stav vyhlášen. Její velitele jmenuje prezident na doporučení generálního štábu.

Ukrajinské zákony s vyhlášením válečného stavu nespojují okamžitou a závaznou mobilizaci. Porošenko dal najevo, že budou nejspíš povoláni na "cvičení" armádní zálohy. Během válečného stavu se nesmí měnit ústava, nesmějí se pořádat volby ani referenda. Zakázána jsou veřejná shromáždění a stávky, armáda má právo vyhlásit zákaz vycházení, konfiskovat majetek či vyhlásit povinné pracovní nasazení.

Stoltenberg podpořil Ukrajinu

Nedělní incident je velmi vážný, neboť Rusko tam otevřeně a přímým způsobem použilo vojenskou sílu vůči ukrajinským plavidlům. Po dnešním mimořádném jednání velvyslanců aliančních zemí se zástupci Ukrajiny to v centrále NATO v Bruselu řekl novinářům generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Upozornil, že pokračující ruská militarizace Krymu a Černého a Azovského moře dál ohrožuje ukrajinskou nezávislost a podkopává stabilitu v širším regionu.

"Použití vojenské síly proti ukrajinským lodím a námořníkům nemá žádné opodstatnění," zdůraznil generální tajemník aliance. "Viděli jsme, jak střílejí na ukrajinské lodě. Viděli jsme, že se plavidel zmocnili a zajali námořníky. A viděli jsme, že někteří ze zajatých byli zraněni," vypočetl Stoltenberg.

Rusko podle něj musí pochopit, že jeho kroky mají své důsledky. Nedělní dění v Kerčském průlivu zapadá do vzorce ruského chování v posledních sedmi letech, podotkl generální tajemník NATO.

Na otázku, jak konkrétně nyní aliance na vývoj v Azovském moři zareaguje, Stoltenberg odpověděl výčtem kroků, které už vůči Rusku v souvislosti s Ukrajinou členské země aliance uskutečnily, zmínil se například o sankčních opatřeních či o posilování NATO ve východní Evropě.

NATO dnes podle Stoltenberga vyzvalo Rusko, aby zajistilo nerušený přístup do ukrajinských přístavů a svobodu plavby v Azovském moři a Kerčském průlivu. "A voláme také po klidu a umírněnosti. Incident je připomínkou, že na Ukrajině je válka. A pokračuje už déle než čtyři roky," poznamenal generální tajemník NATO.

O mimořádné svolání Komise NATO-Ukrajina Stoltenberga dnes ráno telefonicky požádal ukrajinský prezident Petro Porošenko. Spojenci dnes znovu zopakovali dlouhodobý postoj aliance, která ruskou anexi Krymu pokládá za nelegální a odsuzuje ruskou podporu separatistům v samozvaných republikách na východě Ukrajiny.

"NATO dál Ukrajinu silně podporuje prakticky i politicky," řekl Stoltenberg.

Hrubé porušení mezinárodního práva, míní česká diplomacie

"Jsem velmi znepokojen posledním vývojem v Azovském moři, kde došlo u Kerčského průlivu k ozbrojenému incidentu. Důrazně vyzýváme k deeskalaci situace. Stejně jako je pro nás nepřijatelná anexe ukrajinského Krymu Ruskem, je pro nás nepřijatelná anexe vod Azovského moře," napsal na twitteru český ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Ministerstvo zahraničí vyjádřilo znepokojení nad eskalací napětí u Krymu a odsoudilo násilný postup ruského námořnictva proti ukrajinským lodím.

"Blokování svobodné plavby Kerčským průlivem ze strany Ruské federace považujeme za hrubé porušení mezinárodního práva. Česká republika vyzývá k zachování volného přístupu do Azovského moře, respektování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, jakož i k okamžitému propuštění zajatých námořníků a plavidel. Obě strany vybízíme ke zdrženlivosti," uvedla česká diplomacie v tiskovém prohlášení.

Také další čeští politici Rusko za námořní incident kritizovali. "Krize v Azovském moři je nebezpečná. Potvrzuje agresivní a svévolné chování Ruska. Mezinárodní společenství musí trvat na dodržování mezinárodních smluv a pravidel a nepřipustit, aby je Rusko opakovaně porušovalo," napsal na twitteru předseda ODS Petr Fiala.

"Jde o porušení mezinárodního práva. Odsuzuji ruskou agresi a vyzývám Kreml k okamžité deeskalaci situace," uvedl člen zahraničního výboru Sněmovny Jan Lipavský (Piráti).

"Po bezprávné anexi Krymu je zabraňování svobodné plavby z Černého do Azovského moře dalším aktem ruské agrese. Je třeba vyvinout diplomatické úsilí, aby se zabránilo další eskalaci konfliktu a co nejdříve se uvolnilo napětí a umožnilo lodím svobodně proplouvat," řekl lidovecký člen zahraničního výboru sněmovny Jiří Mihola.

"Odsuzuji agresi Ruska proti Ukrajině. Je nepřijatelné, aby Rusko atakovalo ukrajinská plavidla v Azovském moři. Tyto kroky Ruska jsou přímým důsledkem obsazení Krymu. Kdo zpochybňuje odvetné kroky vůči agresivitě Ruské federace, je spoluzodpovědný za hrozící válečný konflikt," uvedl člen senátního zahraničního výboru Tomáš Czernin (TOP 09).

Předseda STAN Petr Gazdík kritizoval Rusko nejen za incident, ale i za jeho reakci, v níž Moskva připsala odpovědnost Ukrajině. "Rusko střílí na ukrajinské lodě, ale agresorem jsou podle něj Ukrajinci. Oceňuji postoj českého ministerstva zahraničí - ano, anexe Krymu je nepřijatelná a stejně tak i anexe vod Azovského moře. Rusko opět ukázalo svou agresivní tvář," uvedl.

Rada bezpečnosti OSN odmítla ruskou verzi kerčského incidentu

Kvůli incidentu se rovněž sešla Rada bezpečnosti OSN. Mimořádná schůze začala společným prohlášením Spojených států a pěti evropských zemí o znepokojení nad postupem Ruska v Kerčském průlivu. O její svolání požádaly Moskva i Kyjev.

Rusko podle agentury TASS navrhlo program mimořádné schůze, který ale západní státy odmítly. Stálá zástupkyně Spojených států Nikki Haleyová tlumočila stanovisko USA, Británie, Francie, Polska, Nizozemska a Švédska, že návrh Ruska diskutovat o "porušování ruských hranic" je pro západní členské státy Rady bezpečnosti nepřijatelný.

"Vyjadřujeme hluboké znepokojení nad incidentem v Kerčském průlivu. Rozhodně podporujeme svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích," konstatovala Haleyová. Řekla, že zadržení ukrajinských plavidel je "skandální porušení svrchovanosti Ukrajiny".

Ruskou verzi incidentu jako narušení ruských státních hranic podpořili kromě ruského zástupce delegáti Číny, Kazachstánu a Bolívie, napsal TASS. Čtyři státy se zdržely hlasování, sedm bylo proti.

Rada bezpečnosti po zamítnutí ruského návrhu zahájila debatu o incidentu podle návrhu, který prostřednictvím USA předložil Kyjev. Ruský delegát Dmitrij Poljanskij reagoval prohlášením, že takový postup Radu bezpečnosti diskredituje. "Nikdo nemůže Rusku zabránit, aby tady jako stálý člen Rady bezpečnosti nastolovalo otázky, které pokládá za důležité," řekl ruský zástupce.