Barevná krabice si to brzy pošine Severním ledovým oceánem. Rusové v příštích dnech plánují zamířit na širé moře se svou první plovoucí jadernou elektrárnou. Ta nese jméno Akademik Lomonosov a z Murmansku se vydá na druhý konec země - do nejsevernějšího města Ruské federace Peveku. Město, které je odříznuté od zbytku civilizace, bude zásobovat elektrickou energií a teplem.

Akademika Lomonosova potáhnou tři remorkéry. Sama, bez cizí pomoci, se plovoucí jaderná elektrárna pohybovat nemůže. Cesta dlouhá pět tisíc kilometrů potrvá elektrárně několik týdnů. Během přesunu do Peveku reaktory elektrárny pracovat nebudou.

Na palubě má Akademik Lomonosov dva upravené námořní reaktory, každý o výkonu 35 megawattů. Může tedy dodat celkem 70 MW elektrické energie nebo 300 MW tepla. To stačí na to, aby bylo rozsvíceno stotisícové město. Do ostrého provozu by se měla elektrárna dostat koncem roku.

Povolení k provozu plovoucí jaderné elektrárny vydala ruská státní agentura Rostechnadzor. A platí do roku 2029. Samotná elektrárna má životnost 35 až 40 let. Přitom reaktory jako palivo používají nízko obohacený uran, jednou za tři roky je nutné palivové kazety vyměnit. Na palubě Akademika Lomonosova jsou speciální místa určená pro vyhořelé jaderné palivo, přes palubu ho námořníci házet nebudou.

Romantika a zlato

Čukotské město Pevek je místem drsné romantiky. Přístav, který hraje důležitou roli jako nejvýchodnější část Severní mořské cesty, čelí pravidelně prudkým větrům. Zima zde trvá sedm měsíců v roce, pořádné léto místní obyvatelé neznají. Od konce listopadu do poloviny ledna zde panuje polární noc. Lodě mohou v oblasti plout pouze čtyři měsíce v roce.

Elektrická energie není určena pouze pro přístavní město - Pevek by svítil jako vánoční stromeček. Elektřina bude také napájet blízká naleziště nerostných surovin, na něž je sever Čukotky bohatý. Loni v září prezident Vladimir Putin oficiálně zahájil projekt stavby infrastruktury na obřím Baimském nalezišti. To má ukrývat až 9,5 milionu tun mědi a 16,5 milionu uncí zlata. Okolo roku 2026 by měla z Peveku odplout první loď s drahocenným materiálem.

Akademik Lomonosov | zdroj: Profimedia Pevek ale není jen brána k nerostným pokladům. Leží v oblasti mimořádně citlivé na změny životního prostředí. Na to upozorňují ekologové, kteří Akademika Lomonosova překřtili na plovoucí Černobyl.

Jak upozorňuje ruská pobočka mezinárodního ekologického hnutí Greenpeace, oblast okolo severního pólu je zjizvená jaderným průmyslem. Na dně tamního oceánu spočívá až 11 tisíc kontejnerů s radioaktivním odpadem, 13 reaktorů jaderných ponorek s palivem a také reaktor prvního jaderného ledoborce Lenin. Plovoucí jaderná elektrárna má být další hrozbou pro tamní ekosystém.

Podle ekologů už Arktida beztak výrazně trpí globální změnou klimatu a region by neměl být vystaven další potenciální hrozbě, kterou představuje právě plovoucí jaderná elektrárna. Stačí údajně málo. Akademika Lomonosova může poškodit přírodní živel nebo teroristé. A neštěstí je na světě.

"Pokud by v Arktidě došlo k jaderné nebo radiační havárii, odstranit její následky by bylo mnohem složitější než v Černobylu. Likvidátoři havárie budou čelit tvrdým klimatickým podmínkám, potřebná infrastruktura bude od nich vzdálena stovky nebo dokonce tisíce kilometrů," varuje Konstantin Fomin, představitel ruského Greenpeace zabývající se energetikou a Arktidou.

Jaderný Titanic? V žádném případě, říká Rosatom

"Teroristi u severního pólu? Co je to za nesmysl?" říká v rozhovoru pro Tiscali.cz představitel Rosatomu, který si přál zůstat v anonymitě.

Ruská státní jaderná společnost Rosatom, které Akademik Lomonosov patří, o bezpečnosti plovoucí jaderné elektrárny nepochybuje. Plavidlo je prý maximálně zajištěno proti nehodám i drsným přírodním podmínkám, s nimiž se po cestě k břehům Čukotky nebo v samotném Peveku může setkat.

Údajně má bez problémů vydržet náraz jiných plavidel a je dokonce bezpečnější než tradiční jaderné elektrárny.

"Plavidlo je schopné vydržet srážku s ledovcem. A také ustojí sedmimetrovou vlnu a orkán o síle až 200 kilometrů za hodinu. Takže plavidlo vlastně nejde potopit a přírodní živly ho nijak nepoškodí," vysvětluje manažer ruského jaderného holdingu.

Plovoucí jaderná elektrárna je vybavena dvojitým trupem a reaktory jsou usazeny tak, že únik radiace z reaktorového oddělení není údajně vůbec možný. Totéž platí i naopak: Nic, co je za palubou, se prý k reaktorům nedostane.

"Na plovoucí jaderné elektrárně funguje několikaúrovňové zabezpečení, které vylučuje havárie jakéhokoliv druhu. Reaktory typu KLT-40S za dlouhá léta provozu prokázaly svou spolehlivost," zdůrazňuje představitel Rosatomu. Odmítá, že by Akademik Lomonosov byl časovanou ekologickou bombou. Naopak, prý je k životnímu prostředí šetrnější než stávající energetické zdroje zásobující elektřinou Pevek.