Dnes je pondělí 30. listopadu 2020., Svátek má Ondřej
Počasí dnes -1°C Polojasno

Když letadla hrají ruskou ruletu...

Když letadla hrají ruskou ruletu...
Nehoda letadla Suchoj Superjet 100 na moskevském letišti si vyžádala 41 obětí | zdroj: Profimedia.cz

Vrtulník, co přistál na minovém poli, a letadlo, které si zahrálo kuželky se sněžnými pluhy. Zdánlivé kuriozity, ale s tragickým koncem. Jaké byly nejhorší letecké havárie v dějinách Sovětského svazu a Ruska?

Ruskem před pár dny znovu otřásla tragická letecká nehoda. Při nouzovém přistání se letoun Suchoj Superjet 100, mířící z moskevského letiště Šeremetěvo do severoruského Murmansku, proměnil v ohnivou kouli. V ní našlo smrt jednačtyřicet lidí. Podle předběžných informací za nehodu mohla kombinace několika faktorů: zásah blesku a chyba pilota.

Spekuluje se, že na tak vysokém počtu obětí mohou mít podíl i samotní cestující. Lidé v zadní části letadla byli zablokovaní na svých místech, protože cestující z přední části údajně zachraňovali svá zavazadla. Osudové vteřiny uvěznily některé nešťastníky v ohnivém pekle.

Ruská média citují pasažéra, který byl na palubě havarovaného superjetu. Podle jeho výpovědi však žádná tlačenice během evakuace nenastala. Menší zavazadla si brali údajně jen cestující první třídy.

"Žádná tlačenice nebyla. Na chvíli uličku zablokovala žena, která upadla. Ostatní ji ihned zvedli a vyšli ven. Nikdo mě do zad netlačil. Nikdo po mně nešlapal. Poslední metry jsem se plazil, protože jsem nemohl dýchat. Cesta byla volná," tvrdí Oleg Molčanov (ZDE), který seděl na sedadle 12A. Jak dodává, cestující v dalších řadách neměli šanci přežít.

Tragédie nejsou výjimkou

Slovo "znovu" není na začátku článku náhodou. V Rusku pravidelně dochází k leteckým nehodám a nezřídka mají tragický následek, jako havárie na Šeremetěvu. Jen za loňský rok bylo evidováno šest nehod. Hned zkraje roku se zřítil krátce po startu z moskevského letiště Domodědovo letoun Antonov An-148. Na palubě bylo 71 osob, nepřežil nikdo.

Letadla se ovšem v nebi nad Ruskem nerozpadají - ve většině případů stojí za nehodami lidská chyba. A občas vyjdou najevo i kuriózní informace. Po nehodě stroje Tupolev Tu-154 na okraji Moskvy v prosinci 2010, která si vyžádala dva mrtvé, se ukázalo, že kopilot letounu měl zřejmě falešnou pilotní licenci a do kokpitu se dostal díky protekci.

V říjnu 1986 havarovalo na letišti v Samaře letadlo Tupolev Tu-134 kvůli frajeřině kapitána. Vsadil se s posádkou, že dokáže přistát poslepu. Záclonkou si zatáhl čelní sklo a během přistávacího manévru se orientoval pouze podle palubních přístrojů. Výsledek? Prudký náraz na přistávací plochu, požár a 69 obětí na životech.

A jaké byly nejtragičtější letecké nehody v Sovětském svazu a Rusku?

Smrt v poušti

Na letišti v uzbeckém Karši panovala 10. července 1985 ďábelská výheň a vedro neustoupilo ani po západu slunce. V noci teploměr ukazoval 33 stupňů. Po čtyřhodinovém zpoždění unavení cestující konečně nastoupili do stroje Tu-154, který mířil do ruské Ufy a poté do Leningradu.

Letadlo bylo obsazeno do posledního místa. Některé zdroje uvádějí, že děti dokonce seděly rodičům na klíně, aby se podařilo vměstnat co nejvíce cestujících. Celkem byly na palubě tupolevu dvě stovky lidí.

Krátce před půlnocí se stroj odlepil od ranveje a začal stoupat. Kvůli abnormální teplotě vzduchu nabral nižší rychlost. To spustilo řetězovou reakci osudných chyb. Posádka si to ale neuvědomila. Podle některých spekulací unavení piloti krátce po startu usnuli. Probudili se, až když situace byla kritická a ztěžka letící stroj se dostal do vývrtky.

Pád tupolevu trval hrůzostrašných 153 vteřin. Letadlo se zřítilo do pouště Kyzylkum a hned po nárazu začalo hořet. Strašlivou nehodu nikdo nepřežil.

Tehdejší sovětská média měla zakázáno o nehodě informovat. Veřejnost se o největší letecké tragédii v dějinách SSSR dozvěděla až po rozpadu komunistického impéria.

Smrt na letišti

"Co se děje? Auto! Vpravo, vpravo!" To jsou poslední slova, která 11. října 1984 zazněla z letounu Tu-154. Několik vteřin nato se stroj srazil se sněžnými pluhy a vznítil se.

K nejhorší letecké tragédii na ruském území došlo v sibiřském Omsku. Tupolev letící z jihoruského Krasnodaru zde měl mít mezipřistání, a poté dále pokračovat do Novosibirsku. Přistával v noci a za špatných povětrnostních podmínek. Posádka si s nelehkou situací poradila, nečekala ale, že na ni nebezpečí čeká dole.

Ve stejný okamžik, kdy tupolev přistával, byly na ploše dva sněžné pluhy a terénní UAZ. Navzájem o sobě nevěděly. Přistávající letoun nejdříve odmrštil vepředu jedoucí UAZ a následně se v plné rychlosti střetl s těžkými pluhy. Letiště ozářily plameny požáru, které pohltily letadlo i nákladní vozy. Nehoda si vyžádala 178 mrtvých. Přežili pouze tři členové posádky, kterým se podařilo uniknout smrti předním oknem pilotní kabiny.

"Nejtěžší bylo, když mi za zády nebo přímo do očí vyčítali, že jsem přežil - na rozdíl od těch 170 mrtvých v mém letadle. To bylo mnohem těžší přežít. Dokonce doma mi to vyčítali. I po telefonu. Také mě za to proklínali," podělil se před pár lety s ruským Prvním kanálem o své vzpomínky kapitán letadla Boris Stěpanov.

Třicet let poté došlo na moskevském letišti Vnukovo k podobné nehodě. Koncem října 2014 se letoun se šéfem francouzské ropné společnosti Total Christophem de Margeriem při startu střetl se sněžným pluhem. V troskách stroje zahynul francouzský manažer a tři členové posádky. Vyšetřovatelé následně zjistili, že řidič smrtícího pluhu byl opilý.

Smrt na minovém poli

V polovině roku 2002 vlála ruská vlajka nad troskami Grozného: Ruské armádě se podařilo dobýt Čečensko. Druhá válka o vzbouřenou republiku nebyla ale ani zdaleka u konce. Radikálové se stáhli do hor, odkud podnikali útoky na vládní síly.

Obří vrtulník Mil Mi-26 odstartoval 19. srpna 2002 ze severoosetinského letiště Mozdok ve směru na Čečensko. Na základnu Chankala nedaleko čečenské metropole měl dopravit vojáky, kterým skončil opušťák.

Rutinní let, který měl trvat všehovšudy čtyřicet minut, se náhle změnil v noční můru. Několik kilometrů před Chankalou kontrolky upozornily posádku, že hoří jeden z motorů. Kapitán se proto rozhodl nouzově přistát.

Supertěžký vrtulník tvrdě dosedl poblíž základny, naneštěstí přímo v minovém poli. Vojáci, kteří se chtěli zachránit, skákali z hořícího stroje přímo na nastražené nálože. V ohni a explozích přišlo o život 127 vojáků. Jde o nejtragičtějších nehodu ruského armádního letectva.

Podle oficiální verze vrtulník poslala k zemi raketa Igla vypálená čečenskými teroristy. Na tragédii se podepsalo také to, že stroj byl značně přetížen. Nosnost Mil Mi-26 činí pouze 85 osob, na palubě zříceného vrtulníku se ale vezlo 147 vojáků.

Smrt ve vzduchu

Tři roky po 11. září 2001, které zásadně změnilo bezpečnost letecké přepravy, došlo v nebi nad Tulskou oblastí jižně od Moskvy k explozi. O necelou minutu později výbuch poslal k zemi další dopravní letoun, tentokrát na jihu Ruska. Za nejrozsáhlejším teroristickým útokem v dějinách ruského letectví stáli čečenští radikálové.

Čtyřiadvacátého srpna 2004 ze severokavkazské Machačkaly spolu dorazily do Moskvy dvě Čečenky. Dívky se dobře znaly. Žily v jednom bytě a obě měly stánek na trhu v čečenské metropoli. Po příletu si zakoupily na letišti Domodědovo s pomocí překupníka letenky a rozdělily se. Jedna se vydala na let do Volgogradu, druhá do jihoruského letoviska Soči.

Bez komplikací prošly bezpečnostní kontrolou a nastoupily do svých letadel. Jak pronesly bomby na palubu, není stále jasné. Pět minut před jedenáctou hodinou večer obě výbušná zařízení explodovala.

Pád letadel Tu-134 a Tu-154 si vyžádal 90 obětí. K atentátu se přihlásil vůdce čečenských teroristů Šamil Basajev. Vyšetřování bombových útoků bylo po několika letech zastaveno. Jak později Basajev prohlásil, výbuch dvou tupolevů ho stál pouhé čtyři tisíce dolarů.

Zdroje:
vlastní

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,170 26,250
USD 21,890 22,010
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma