Klimatické změny? Nikoliv. Proklatí Američané! Ruský poslanec Státní dumy Alexej Žuravljov je přesvědčen, že za požáry, které spalují východní část země, stojí Washington. Amerika prý proti Rusku použila klimatickou zbraň.

V Rusku aktuálně hoří zhruba 2,7 milionu hektarů lesního porostu. Celkem oheň za letošní rok spořádal přes 13 milionů hektarů lesů, tedy území srovnatelné s Řeckem nebo jednou a půl České republiky.

Hoří především ve třech regionech: V Jakutsku, Krasnojarském kraji a v Irkutské oblasti. Všechny regiony leží hluboko v Rusku, tisíce kilometrů od Moskvy. Ani v jednom se situaci zatím nedaří plně zvládnout.

S ohněm v asijské části Ruska zápasí více než čtyři tisíce lidí a 554 kusů požární techniky. Ze vzduchu jim pomáhá 24 speciálních hasících letadel. Zatím jde o nerovný boj. Problém je natolik vážný, že ruský prezident Vladimir Putin dal příkaz, aby do boje s ohněm byla nasazena armáda.

Lesní požáry v Rusku | zdroj: Profimedia

Premiér Dmitrij Medveděv současně podepsal výnos, kterým vláda vyčlení dodatečné finanční prostředky pro ministerstvo pro mimořádné situace a ozbrojené síly na hašení požárů. Šéf ruské vlády také nařídil generální prokuratuře, aby prošetřila spekulace o záměrném založení požárů na Sibiři. Některá ruská média uvádějí, že možná lesy zapálili pracovníci firem, které ilegálně těží dřevo, aby zakryly následky svých skutků.

Hasiči mají problém

Podle ruských expertů hoří v drtivé většině případů obtížně přístupná část tajgy, kam se nedostane pozemní hasičská technika, ale ani hasiči výsadkáři.

"V Krasnodarském kraji jsou místa, kam nelze nasadit výsadkáře, protože vzdálenost od nejbližšího letiště do ohniska požáru neumožňuje vrtulníku doletět a vrátit se zpět... Tam zkrátka není možné přesunout nejen těžkou techniku, ale ani lidi, kteří by tam hasili. To je největší omezení, které platí při rozhodování o hašení lesních požárů," popsal situaci deníku Kommersant dočasný šéf ruského lesního rezortu Rosleschoz Michail Klinov.

Kromě požárů trápí obyvatele asijské části Ruska dým. Ten dusí nejen Rusy ve zhruba osmi stovkách měst, ale dostal se dokonce do sousedních zemí. Mluvčí mongolské požární služby Purevžav Soronczonbold agentuře Nová Čína řekl, že dým ze sibiřských požárů už zasáhl značnou část Mongolska, i když oheň na území státu zatím nepronikl. Na dým si stěžovaly i úřady v Kazachstánu.

Začarovaný kruh

Někteří experti dávají letošní sibiřské požáry do souvislosti s globálním oteplováním. Kvůli změně klimatu na Sibiři a ruském Dálném východě fakticky hoří celý rok. Na to poukazuje zástupce ředitele letecké ochrany lesů Andrej Jericov.

"Kvůli změně klimatu se rozšířilo období zvýšeného nebezpečí požárů. Když jsem v roce 1991 začal pracovat, tak v naší zemi toto období trvalo sedm měsíců. Letos se první požár objevil 4. ledna v Přímořském kraji na Dálném východě. Zima byla suchá, proto hořelo v lednu i v únoru. V loňském roce jsme hasili poslední přírodní požár v Přímořském kraji a na Kavkaze koncem prosince," popisuje Jericov.

Lesní požáry přitom přestávají být problémem jedné země. Jak upozorňuje ruská pobočka ekologického hnutí Greenpeace, přestože tajga hoří v Rusku každý rok, letos bude ekologická zátěž vzniklá sibiřskými požáry mimořádně vysoká. A výrazně může ovlivnit globální klima.

"Do ovzduší se dostalo nejméně 166 megatun oxidu uhličitého. To se dá přirovnat k emisím, které za rok do ovzduší vypustí 36 milionů automobilů. Černý uhlík, který se dostává do atmosféry kvůli sibiřským požárům, se usazuje v Arktidě a urychluje tání ledovců. To ještě více ovlivňuje změnu klimatu," upozorňuje Konstantin Fomin, představitel ruského Greenpeace zabývající se energetikou a Arktidou.

Dusivý dým každé léto

Dvousettisícové město Bratsk leží v Irkutské oblasti. Je zasazeno do nádherné sibiřské lesnaté krajiny a z jedné strany jej omývá jedna z nejdelších řek světa, Angara. Asi 500 kilometrů vzdušnou čarou od města leží jezero Bajkal. Dlouhé týdny byl Bratsk sužován dýmem z požárů.

O tom, jak se žije v sibiřské výhni, sdělil zpravodaji Tiscali.cz místní obyvatel Igor Gagol.

"Teď už je situace normální. Část požárů okolo našeho města asi uhasili. A díky větru se vzduch vyčistil od dýmu. Když bylo ale bezvětří, vůbec se nedalo dýchat. Byla to hrůza. Všechno bylo jako v mlze. Ani teď není vzduch stoprocentně čistý, ale situace je víceméně normální," popisuje situaci obyvatel Bratska.

Jak říká, když byl malý, dým z požárů město netrápil. To se změnilo teprve nedávno. "Poslední tři čtyři roky se dusíme dýmem každé léto," vysvětluje.

Ruská města dusí dým z lesních požárů | zdroj: Profimedia

Jak zároveň Gagol dodává, před kouřem se nedá nijak chránit. "Není to vůbec možné. V krku nás z toho kouře pořád pálí. Smutné je vidět, jak si hrají malé děti na ulici a dýchají ten škodlivý vzduch. Dým je velmi škodlivý. Je to vlastně aerosol obsahující stovku prvků, a to všechno se dostává do lidského těla. Hodně lidí muselo vyhledat lékařskou pomoc. Nejhorší je, že se to projevuje za čtyři roky. Lidé pak mívají infarkty."

Podle slov obyvatele Bratska je zřejmé, že požáry vznikají kvůli neopatrnosti. "Ale také lidé spekulují o tom, že to dřevaři záměrně podpalují. Protože pokud les bude poškozen korunovým požárem, tak je možné koupit takový pozemek k těžbě dřeva za mnohem nižší cenu. A také se za pozemním požárem skrývá nezákonná těžba dřeva," myslí si.

A svou roli prý sehrála liknavost místních úřadů. "Vypadá to, že úřady nijak na požáry nereagovaly. Naopak se až zdá, že čekají, až se oheň pořádně rozšíří. Protože když z Moskvy jdou finance na hašení požárů, místní úřady s penězi manipulují. Je totiž obtížné přesně zkontrolovat, kolik se vydává na palivo nebo výplaty hasičům."

"Přál bych si, aby místní úřady nečekaly, až je nakopne prezident, a hned reagovaly na požáry," říká Igor Gagol.