Rusové chudnou, Kreml ale syslí zlato

MAGAZÍN - Magazín autor: Jiří Just

Rusové si stěžovali Vladimiru Putinovi na špatnou životní úroveň a dlouhodobě neměnnou ekonomickou situaci země. Kreml o problémech ví a připravuje se na nejhorší. O tom vypovídá nákup zlata ve velkém - na zlé časy.

Vladimir Putin - celý ze zlata!

Vladimir Putin - celý ze zlata!,zdroj: Profimedia.cz

"Chci, aby se na mě lidé, kteří jsou na internetu nebo se dívají na televizi, nezlobili za to, že nemají tak vysoké platy. To je přirozená věc." Tato věta zazněla minulý týden z úst ruského prezidenta Vladimira Putina ve vysílání Přímé linky. Putin během čtyřhodinového nepřímého televizního dialogu s obyvateli země musel čelit nepříjemným otázkám, které se vesměs točily hlavně okolo snižování životní úrovně, neuspokojivého stavu zdravotnictví a přebujelé korupce.

Tradiční každoroční pořad hlavy ruského státu funguje jako kolektivní psychoterapie. Jejím účelem je nechat Rusy postěžovat si na špatný život, nechat Putina, aby je vyslechl a naznačil, že problémy se budou řešit. Letošní přímé vysílání bylo sedmnácté za bezmála dvacetiletou vládu Vladimira Putina.

Putinova Přímá linka ukázala, jak velká propast dělí vládu a obyvatele země. Pán Kremlu se snažil diváky zhypnotizovat výčtem ekonomických úspěchů. Statisticky vzato ruský průmyslová výroba roste, příjmy Rusů rostou, a naopak inflace padá. Tazatelé se snažili přesvědčit Putina o opaku. Prezident se od nich dozvěděl, že často nemají práci, a když už pracují, pohybuje se jejich výplata okolo 10 tisíc rublů (cca 3600 korun).

"Povězte, prosím, kdy se zvýší platy? V současné době jsou platy hasičů 12-13 tisíc rublů, já jako velitel jednotky mám 16 tisíc (cca 5800 korun). S takovou výplatou a se současnými cenami nejde žít. Musíme pracovat ve dvou, třech zaměstnáních a nebýt vůbec doma. Kvůli tomu se rozpadají rodiny," postěžoval si hned na začátku dialogu s Putinem hasič z Kaliningradské oblasti.

Ruský prezident na požárníkův nářek odpověděl, že se podaří najít prostředky, které umožní ještě letos zvýšit platy až na 24 tisíc rublů a příští rok až na 32 tisíc. A tak to šlo dokola. Putin slíbil spoluobčanům růst reálných příjmů, investice do zdravotnictví a školství, snížení inflace a rozvoj infrastrukturních programů.

Ruská chudoba

V Rusku stále častěji do médií začínají pronikat ozvěny skutečného stavu Putinovy říše. Tvrdý popis soudobého Ruska si nedávno dovolil Putinův blízký a dávný spolupracovník, někdejší ministr financí a dnes šéf státního kontrolního úřadu Alexej Kudryn.

"V posledních letech se životní úroveň občanů snížila. Nyní žije pod hranicí chudoby 12,5 milionu lidí, 70 procent našich chudých občanů žije v rodinách, většinou jde o děti," uvedl politik. Podle jeho slov je chudoba v Rusku ostudou.

Státní statistický úřad, který je často kritizován za přikrášlování ve prospěch režimu, přišel s vyšším číslem. Podle jeho výpočtu bylo v Rusku loni až 18,9 milionu lidí postižených chudobou. Jde zhruba o 13 procent země ležící na nerostném bohatství. To vskutku není dobrá vizitka pro devatenáct let vlády Vladimira Putina.

Putinova stagnace

Proti Vladimiru Putinovi hraje také předpověď růstu hrubého domácího produktu země. Ruská centrální banka očekává, že se HDP letos zvýší o jedno, maximálně jedno a půl procenta. To potvrzují i zahraniční odhady: Světová banka očekává růst ruského HDP o 1,2 procenta. Rusku se také nedaří prolomit bezmála sedm let trvající stagnaci průmyslové výroby. Její nominální růst, o kterém s chutí hovoří ruský prezident, zajišťuje především těžba nerostných surovin, nikoliv fabriky.

Proč se Rusko nerozvíjí? Na to už mnoho let poukazují různí experti. Jde o tradiční ruské problémy. Podíl ruského státu v ekonomice je mimořádně vysoký. Ruský stát nepomáhá malým a středním podnikatelům. Naopak, ruské bezpečnostní a represivní orgány nezřídka vybírají desátky od podnikatelů. Kvůli sankcím nedostanou ruské firmy v zahraničí půjčku a západní omezení současně odrazuje investory.

Jen za první čtyři měsíce letošního roku Rusko zaznamenalo odliv kapitálu ve výši 34,7 miliard dolarů. Za celý loňský rok ze země odteklo 63,3 miliardy dolarů. V případě přímých zahraničních investic Rusko loni přišlo o více než 23 miliardy dolarů.

"Vzhledem k zachování sankčního tlaku a zhoršení investiční reputace Ruska (a to i kvůli zatčení Michaela Calveye, šéfa investičního fondu Baring Vostok Capital Partners, nebo uzavření ruské pobočky investiční banky Morgan Stanley) vypadá podstatný růst přímých zahraničních investic do ruské ekonomiky zatím jako málo pravděpodobný," uvádějí ve zprávě o stavu ruské ekonomiky Národohospodářské akademie a Gajdarova institutu Alexandr Knobel a Jurij Zajcev.

Zdá se, že Rusko na sklonku Putinovy vlády čekají hubená léta. Kreml si to pravděpodobně uvědomuje. Proto se začal připravovat, aby země předešla ekonomickým a následně sociálním otřesům, které prožívala v 90. letech.

Rusko syslí zlato

Pokud se Kremlu skutečně něco v ekonomice za poslední dobu podařilo, tak to je podstatné navýšení devizových a zlatých rezerv. V polovině června se za pouhý týden zvýšily o jednu miliardu dolarů. Nyní má ruský režim ulito na horší časy přes 504 miliard dolarů. Je to poprvé od roku 2014, kdy Rusko mohlo shromáždit tak vysoké rezervy.

Navíc se Rusko v prvním čtvrtletí letošního roku stalo světovou jedničkou v nákupech zlata. Od ledna do dubna koupilo rekordních 71,5 tun drahého kovu. To znamená, že ruské státní zlaté rezervy tak dosáhly přibližně 2184 tun zlata. Přitom tento trend byl vidět i loni. Ruská banka koupila 273,7 tuny zlata, tedy zhruba polovinu množství, které ve stejném roce získaly centrální banky všech ostatních zemí světa.

Kreml k nákupu drahého kovu vede hned několik důvodů, které mají bezpochyby politické pozadí. Prostřednictvím investic do zlata se Moskva snaží snížit objemy investic do amerických dluhopisů, a pokouší se tak zajistit, jak ruští politici rádi říkají, tak zvanou dedolarizaci své ekonomiky.

Ta je odrazem současných vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy. A současně má v případě extrémního vyostření vztahů se Západem zajistit, že ruský režim nepřijde o své finance. Ačkoliv šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová zdůrazňuje, že uvalení sankcí na ruské zahraniční rezervy je málo pravděpodobné.

Zlato má Rusku také posloužit jako pojistka v případě, že světovou ekonomiku opět postihne krize. Na rozdíl od investic do státních dluhopisů či cizích valut je málo pravděpodobné, že cena drahého kovu prudce poklesne. Tento názor vyjádřil ruský ministr financí Anton Siluanov. "Rezervní valuty jsou volatilní. Ekonomiky, které je tisknou, kumulují ohromné dluhy. Ale spolehlivost zlata je jasná," vysvětlil první místopředseda ruské vlády.

Zuřivé syslení zlata a zahraniční měny je rovněž dáno tím, že v minulých letech Rusko své rezervy aktivně prodávalo, aby stabilizovalo propadající se rubl. Ruská státní měna je již relativně stabilní, a proto se centrální banka rozhodla k posílení rezervy. Do úzkých se ruský rubl dostal v prosinci 2014, kdy oproti dolaru a euru zaznamenal prudký propad. Tato situace se, byť v menší míře, opakovala ještě další dva roky.

A samozřejmě významnou roli hraje slabost ruské ekonomiky. Pokud hospodářství Ruska zakolísá nebo bude muset čelit sociálním protestům, a nutně tak bude potřebovat prostředky ke stabilizaci, sotva bude moci za současné mezinárodní situace spoléhat na zahraniční pomoc. Kreml si je toho vědom a zlato pravděpodobně vnímá jako pojistku nebo fond poslední záchrany.

Tagy: Rusko zahraničí zlato ruský prezident ruská politika ruská ekonomika daně a finance pád rublu ruský rubl

Zdroje: vlastní