Rusko má nakročeno k ekologické katastrofě. Prsty v tom má i Čína

GALERIE MAGAZÍN - Magazín autor: Jiří Just

Za patnáct let Rusko může přijít o své zelené plíce: Rakovina hrozí všem ruským lesům. V ohrožení jsou především ty nejdůležitější - stromy na Sibiři. Mizí rychleji, než se dalo očekávat. Dřevo ruských lesů se totiž těží a exportuje se stejným zápalem jako ropa a plyn.

Pokácené stromy v Tomské oblasti na Sibiři

Pokácené stromy v Tomské oblasti na Sibiři,zdroj: hnutí Ochráníme tomskou tajgu

Rusko sužují vážné ekologické problémy. Některé nabobtnaly až do politického sporu mezi společností a vládou. Posledních pár let se Rusové bouří proti skládkám odpadu do té míry, že se do problému s páchnoucí horou pod Moskvou musel vložil sám prezident Vladimir Putin.

Zato do Archangelské oblasti na severu Ruska, kam Putinovo oko nedohlédne, zamíří tuny odpadků z hlavního města. Nedávno se tu ekologičtí aktivisté střetli s pořádkovou policií OMON – výsledkem bylo několik zraněných.

Daleko za Moskvou lidé svádějí marný boj o lesy s vládou a stereotypy. V Rusku stále převládá přesvědčení ze školních učebnic, že země má nejbohatší zásoby lesů na světě. Měla by tu být bezmála čtvrtina všech světových lesů. Ale lesní bohatství energetické velmoci pomalu vymírá kvůli lidským zásahům.

Světový fond na ochranu přírody uvádí, že Rusko poslední dobou ročně přichází až o půl milionu hektarů přirozeného lesa (ZDE). Jen pro ilustraci: plocha českých lesů je přibližně 2,7 milionu hektarů.

Jak podotýká ředitel Lesního ústavu sibiřské pobočky Ruské akademie věd Alexandr Onučin, ruské lesy čelí rostoucímu počtu požárů, epidemiím škůdců a také neracionální těžbě dřeva. "Už dnes trpíme na Sibiři nedostatkem lesních porostů. Mám dojem, že nám stačí pouze na příštích patnáct let," varuje ruský vědec.

Dřevo jako ropa

Přírodní bohatství Sibiře je drancováno s vervou těžařů ropy nebo plynu. Na to upozorňuje vedoucí lesního programu ruské pobočky Greenpeace Alexej Jarošenko.

"Ruský lesní zákon z roku 2006 je založen na koncepci 'dobývání lesů'. To znamená, že se les využívá jako naleziště dříví. Fakticky naše lesnictví není součástí rostlinné výroby, ale těžebního průmyslu," sdělil pro Tiscali ruský ekolog.

Jak zároveň upozorňuje, problematické těžbě nejsou vystaveny pouze lesy na Sibiři. Motorové pily jsou slyšet po celém Rusku. K nejintenzivnějšímu nehospodárnému kácení lesů podle expertových slov dochází na severozápadě evropské části Ruska, na jihu východní Sibiře a Dálného Východu. Navíc v posledních dvou zmíněných regionech lesy pravidelně navíc sužují i velké požáry.

"Vnímání lesů jako pouhého naleziště dřeva je především spojeno s všeobecně rozšířenou nepravdou. Papírově je u nás lesů velmi mnoho, lesní zdroje jsou prakticky nekonečné a ztráty jsou nevelké. To vytváří dojem, že lesy není třeba speciálně pěstovat, investovat do nich síly a peníze. Je možné je jen těžit a exploatovat," vysvětluje Jarošenko.

Vedoucí lesního programu ruského Greenpeace říká, že problém není v samotné těžbě, ale v její nehospodárnosti. Dřevo pro lesní průmysl se nepěstuje na dříve zpracovaných lesních pozemcích, ale těží se v původních nebo přirozených lesích. "Pokud nefunguje správné lesní hospodářství, obnovují se zásoby cenných druhů dřeva velmi pomalu. To nutí dřevorubce jít hlouběji do původní tajgy nebo kácet vzácné stromy. A právě to ohrožuje poslední zbytky původních lesů, obzvlášť pokud zde rostou vzácné jehličnany," uvádí.

Kácení vzácných lesů kromě toho často doprovázejí požáry, které vedou k rychlému ničení lesů. "Pokud jsou požáry silnější než v minulosti a kácí se intenzivněji, má to velmi často katastrofální následky. Například v bajkalském regionu je tento problém mimořádně silný," popisuje situaci Jarošenko.

Za vším hledej Číňany

Ačkoliv Rusko oficiálně vyváží pouze nevelkou část vytěženého dřeva, většinu exportu schramstne sousední Čína. Ta je hlavním dovozcem nezpracovaného dřeva ruských lesů - připadá na ni 66 procent zahraničních dodávek. Na druhém místě se drží Finsko, následuje Švédsko, Kazachstán a Japonsko. Za loňský rok Rusko dodalo čínským sousedům nejméně 13 milionů kubíků nezpracovaného dřeva.

Čína pro svůj průmysl spotřebuje neuvěřitelné množství dřeva. Dováží ho doslova z celého světa: ať už zcela legálně, třeba z Nového Zélandu a USA, nebo díky korupci. Čínské firmy mají prsty v tom, že mizí jihoamerické pralesy a vzácné lesy v Africe nebo Pacifiku. Podle některých odhadů kvůli intenzivnímu kácení a exportu dříví do Číny nezůstane na Šalamounových ostrovech za dvacet let jediný strom.

Loni na podzim Moskva začala bít na poplach. Ministr přírodních zdrojů a ekologie Dmitrij Kobylkin pohrozil, že může být pozastaven vývoz dřeva do Číny. Jak uvedl během vystoupení v ruském Senátu, navrhl čínským partnerům, aby investovali do obnovy ruských lesů. "Pokud potřebujete dřevo, tak nám obnovte lesy," měl údajně sdělit Číňanům. Podporu našel u šéfky horní komory ruského parlamentu, která v polovině února navrhla zavést dočasné embargo na export dřeva do zahraničí.

Ruská vláda vývoz dřeva nezastavila, avšak bude v příštích letech snižovat exportní kvóty a současně zvyšovat clo. Tato opatření mají postupně omezit vývoz nezpracovaného dřeva.

"Čína je největší odběratel ruské lesní produkce a největší zahraniční investor do ruského lesnictví. Čína nakupuje dříví, řezivo, celulózu, ale i celé dřevařské podniky. Avšak přímou těžbou dřeva se zabývají ruské společnosti, a to i v případě, když svou produkci prodávají Číňanům. Pokud nějaké firmy těžící dřevo patří čínským majitelům, v lese stejně pracují zpravidla místní obyvatelé a ruští specialisté," vysvětluje Jarošenko.

Ekolog podotýká, že čínská poptávka po dříví, stejně jako investice do ruského lesního průmyslu, urychlují těžbu v ruských lesích. Ale těžba funguje podle ruských pravidel a s povolením ruských úředníků. "Těžba v ruské tajze ruskými a čínskými firmami se prakticky nijak neliší," říká.

Jak zároveň dodává, úřady všech úrovní, místní i federální, jsou příznivě nakloněny růstu objemů těžby dřeva. Zájem o ochranu lesů ze strany státních orgánů tak aktivní není.

Válka o les

"Člověk se začíná bránit, když čelí hrozbě. Jak naše předky napadlo postavit se na obranu vlasti ve druhé světové válce? Totéž platí i o nás. Ničení tajgy znamená poškození klimatu, a tedy i hrozbu pro náš život," říká v rozhovoru pro Tiscali Julija Popovová, aktivistka hnutí Ochráníme tomskou tajgu.

Organizace vznikla loni a má několik desítek členů. Obyvatelé sibiřského regionu se rozhodli sjednotit síly, když místní úřady pronajaly část tajgy čínskému podnikateli. Aktivisté chtějí zabránit devastující těžbě dřeva na Sibiři.

"Situace s těžbou dřeva se zhoršuje. Naši úředníci vnímají les pouze jako dříví. Některá místa v Tomské oblasti jsou už doslova holá. Řeknu to na rovinu: jsme na pokraji katastrofy. Dochází k prudkým klimatickým změnám. Objevují se orkány, během léta nás začaly trápit prudké poklesy teplot pod bod mrazu a také anomální sucha trvající přes dva měsíce. Přitom ekosystém naší tajgy neovlivňuje pouze náš region, ale mnohem větší území," vysvětluje Popovová.

Podle jejího názoru jsou ruské úřady vstřícně nakloněny pronájmu území čínským firmám. "Hrozbu nepředstavují pouze Číňané. Ale v jejich případě problém spočívá v tom, že si pronajímají obrovské pozemky, a proto způsobují obrovské škody," uvádí aktivistka.

Sibiřští aktivisté si už připsali významnou výhru nad státní mocí. "Naše hnutí dosáhlo toho, že byla zrušena smlouva s jednou čínskou společností. Kvůli podezření z korupce byl také odvolán a vzat do vazby vedoucí odboru lesnictví Tomské oblasti. Donutili jsme Moskvu, aby uznala, že problém s těžbou dřeva je obrovský a je nutné ho řešit," dodává Julija Popovová.

Tagy: Rusko Čína zahraničí lesy Sibiř ruská politika ruská ekonomika ekologie a ochrana životního prostředí dřevo

Zdroje: vlastní