I prodavač buřtů platí vyšší daně, než internetoví giganti

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Lukáš Strašík

Evropa se pořád ne a ne dohodnout, jak se dostat na kobylku internetovým gigantům, jako je Amazon, Google nebo Facebook. Některé země se to rozhodly řešit na vlastní pěst. Má to být inspirací i pro nás? Anebo to jako obvykle nakonec odnese někdo úplně jiný?

Internetoví giganti Google, Apple, Facebook a Amazon

Internetoví giganti Google, Apple, Facebook a Amazon,zdroj: Profimedia.cz

Velké internetové firmy sice mají v digitální oblasti tučné příjmy, nicméně v Evropské unii téměř neplatí daně. EU chce, aby své zisky danily v zemích, kde je vytvořily, nikoliv tam, kde sídlí.

Názory členských zemí EU se ovšem zatím výrazně liší, kompromis ohledně nových pravidel pro zdanění digitálních služeb je v nedohlednu a nic nevyřešilo ani prosincové jednání ministrů financí. Spory se vedou například o to, zda budou v dani zohledněny pouze příjmy z reklamy na internetu, nebo třeba i prodej uživatelských údajů. V daňových otázkách přitom musejí být rozhodnutí v rámci EU přijata jednomyslně.

Budete platit už napřesrok, holoto!

Rakousko už nehodlá čekat, až se na dani z digitálních služeb unie laskavě dohodne. Za rakouského předsednictví se to nestihlo a kancléř Sebastian Kurz chce, aby velké internetové firmy platily už v roce 2020. A tak alpská republika zavede vlastní daň.

"Kromě evropského plánu … podnikneme vlastní národní krok. Zavedeme digitální daň v Rakousku. Cíl je jasný. Zdanit společnosti, jako je Facebook a Amazon, které vydělávají vysoké sumy on-line, ale skoro neplatí daně," řekl Kurz. Opatření je podle něj více než spravedlivé.

Daň pro GAFA (zkratka pro Google, Apple, Facebook a Amazon) má v Evropě řadu přívrženců - například francouzské žluté vesty, Evropskou komisi a četné levicové i pravicové politiky. Už Kurzův sociálnědemokratický předchůdce v úřadu spolkového kancléře Christian Kern kdysi prohlásil, že každý vídeňský stánek s buřty platí vyšší daně než Amazon.

Také Francie už počátkem prosince oznámila, že pokud se nepodaří dosáhnout dohody na úrovni EU, zavede vlastní daň z digitálních služeb. Německo je naopak pro mezinárodní řešení, které by zahrnovalo i USA. Berlín se totiž obává, že evropská daň pro americké koncerny GAFA by mohla zostřit obchodní válku se Spojenými státy. Vlastní daň plánuje i Velká Británie, která ovšem EU opouští.

Dietní verze digitální daně

Rakouská daň má být součástí daňové reformy, kterou tamní vláda ohlásila právě na příští rok. Ta je jako celek méně ambiciózní, než vláda původně slibovala, a i z digitální daně se nakonec vyklubala poněkud osekaná verze: půjde o tříprocentní daň na příjmy z online reklamy.

Ta se dotkne hlavně koncernů GAFA, protože se bude vztahovat jen na podniky, jejichž obrat celosvětově přesáhne 750 milionů eur. Domácí podniky z toho jsou tím pádem venku.

Rakousko chce ale přitvrdit nejen vůči internetovým koncernům, které živí reklama, ale došlápnout si i na další velké aktéry, jako je Amazon nebo Airbnb. Vláda proto nově zpřísní i pravidla pro zásilky přicházející z mimoevropských zemí. Dosud se platí DPH až při hodnotě zboží nad 22 eur (stejně jako u nás), což podle rakouské vlády vedlo k tomu, že se falešně udávala nižší hodnota. Od roku 2020 se bude DPH platit u veškerých balíků.

Platformy typu Airbnb budou muset kromě toho v budoucnu povinně hlásit finančnímu úřadu daňově relevantní data o pronájmech apod. Cílem je dosáhnout férovějšího postavení vůči hotelům.

Ponechme stranou fakt, že uvedenými opatřeními Rakousko vlastně jen předčasně uvede do praxe původní návrh Evropské komise. Kurz to sice označuje za krok k větší spravedlnosti, se skutečnou daní z digitálních služeb to ale má vlastně jen málo společného. V podstatě se jen existující odvody z reklamy v televizi, rozhlase a tištěných médiích rozšíří i na internet. Nic víc, nic míň.

Potíž je i v tom, že daň z reklamy se sice dotkne třeba firem typu Google a Facebook, nikoliv ale platforem jako Airbnb, Uber nebo Amazon, protože ty nejsou primárně financovány z reklamy. Tříprocentní sazba je navíc velmi nízká vzhledem k výši zisků uvedených společností.

Snad to je dobrý první krok, nicméně k tomu, aby to opravdu dopadlo na internetové giganty, jsou potřeba další opatření – především v rámci EU.

Kdo to nakonec zaplatí?

Kurzova naděje na větší spravedlnost a větší daňovou odpovědnost ze strany internetových koncernů je ale lichá, protože zdanění se ve výsledku nutně nemusí dotknout těch, proti nimž je namířeno. S nadsázkou řečeno: "Googlovskou" daň bude Google platit asi tak, jako silnice platí daň silniční.

Lze totiž předpokládat, že se daňová zátěž plně nebo částečně přesune na jiný subjekt – tedy na zákazníky a na zadavatele reklamy. Bude jen záležet na tom, do jaké míry. Přesun daně na zákazníky je navíc o to snazší, čím méně se mu tito mohou vyhnout. A jelikož v internetové reklamě lze Google nebo Facebook jen těžko obejít, nebude pro ně přesun daně představovat větší problém. A stejně se zachovají i zadavatelé, kteří část svých vícenákladů rovněž převedou na své zákazníky. Daň tedy z velké části nezaplatí ve finále internetové koncerny, ale rakouské podniky a zákazníci.

Jistě: Lze namítnout, že tento princip se netýká jen digitální daně, ale veškerých daní, podobně jako se daně podniků z velké části odrážejí na platech zaměstnanců nebo cenách zboží. U internetových obchodů ale bude tento přesun fungovat obzvlášť dobře. Nelze se tedy tvářit, že by tyto ekonomické zákonitosti najednou neplatily jen proto, že se koncepce daně z digitálních služeb tváří jako bůhvíjaké novum.

Nic nového to totiž ve skutečnosti není. Rakouská vláda by tedy měla občanům především nalít čistého vína a říct jim na rovinu: Sice jsme si vzali na paškál Google a Facebook, ale z velké části to nakonec stejně zaplatíte vy. A totéž by měl francouzský prezident opatrně sdělit i žlutým vestám. To by jistě euforii kolem zavedení digitální daně značně utlumilo.

Tagy: Facebook Apple Rakousko zahraničí Google Evropská unie Amazon média a internet daně a finance Daňová reforma

Zdroje: vlastní