Hravá budoucnost moderních měst: Jak hry ovlivňují reálnou architekturu

MAGAZÍN - Magazín autor: Gabriela Šuterová

Jedním z trendů posledních let, který se šíří scénou vývoje počítačových her, je najímání architektů a designérů. Díky jejich oborovým znalostem a vzdělání mohou vzniknout herní světy, které by samotní herní vývojáři vymýšleli jen těžko. Je tento proces obohacení mezi hrami a architekturou a urbanizací jednostranný, nebo nám mohou naopak hry dopomoci k lepším domovům i městům?

Climate Hope City

Climate Hope City,zdroj: LEVEL Magazine

Jméno Jörgen Hallström vám asi mnoho neřekne. Projektový manažer ve švédské firmě zabývající se výstavbou ale dost možná odstartoval revoluci v městském plánování pomocí her. Hallström řešil problém sociálně slabších čtvrtí, které se potýkají s kriminalitou, nižší životní úrovní a dalšími problémy.

Postupně došel k závěru, že tato problematika by se řešila mnohem snáze, lépe a efektivněji, kdyby do debaty mohli přispívat přímo lidé z daných oblastí.

Aktuální systém městského plánování a celkové urbanizace je značně nedemokratický – o vývoji životního prostoru obrovského množství lidí se rozhoduje za zavřenými dveřmi, bez ohledu na názory a přání obyvatel, kteří na daném území skutečně žijí. Nebo – v ještě horším případě – se města rozrůstají zcela nekontrolovaně, a vzniká tak neudržitelný chaos.

Hallström nicméně díky svému synovi přišel s nápadem, který by mohl stávající situaci změnit. Jak jinak zaujmout lidi a zejména mladé, než jim problematiku přiblížit skrze něco, co je baví a je jim blízké? Vznikl tak vůbec první projekt – workshop, ve kterém si lidé prostřednictvím legendární hry Minecraft načrtli, jak by chtěli změnit svou čtvrť.

Hallströmova nápadu, který se velmi rychle osvědčil, si všimla Organizace spojených národů resp. její část UNCHS uváděná jako Centrum OSN pro lidská sídla, která se spojila přímo s vývojáři z Mojang a s jejich podporou založila v roce 2012 projekt Block by Block. Jeho cílem je vytvořit či revitalizovat veřejná prostranství měst v rozvojových zemích.

blockbyblock

Block by Block,zdroj:LEVEL Magazine

Může jít o relativně malé projekty jako postavení zídky kolem vodní nádrže pro větší bezpečnost v nepálském Káthmándú nebo podstatně ambicióznější počiny jako vytvoření vhodného prostoru pro nové tržiště v jednom z nejchudších nairobských slumů.

OSN s Mojangem na projektu spolupracuje velmi úzce, až do té míry, že zaměstnanci Mojangu spolu s koordinátory projektu ze strany OSN osobně navštěvují místa projektů a účastní se workshopů a debat s místními obyvateli o tom, jak by si představovali výsledek.

Proč přesně je dobré použít hru, popsal hlavní koordinátor projektu v rámci OSN – Pontus Westerberg: "Když jsme lidem ukazovali klasické nákresy a rendery, nerozuměli jim. Nedokázali si představit, jak budou ty plány vypadat ve skutečnosti. Díky hře, díky Minecraftu, tu představu najednou mají a sami se začnou zajímat a angažovat – navrhovat úpravy a vylepšení, které by chtěli. Je to obrovský rozdíl a pokrok."

Westerberg ale zároveň přiznává, že díky "gamifikaci" své práce opomněl jednu důležitou věc, kterou mu ovšem připomněli hned u druhého projektu sami obyvatelé, s nimiž vedl diskuzi o úpravě odpadem zamořeného svahu v parku s dětským hřištěm.

"Tolik jsme se snažili, aby se o dění kolem sebe zajímali mladí, že jsme zapomněli na starší generace. Součástí procesu, který máme, chtějí být ale všichni nezávisle na věku." V Nepálu se tak projektu účastnily opravdu všechny věkové kategorie – každý, koho to zajímalo, mohl přijít a ovlivnit svět kolem sebe tím, že spolu s ostatními seděl u Minecraftu.

Nedostatečná simulace simulátorů

Hallströmovi nicméně nestačil jen Minecraft. Po úspěchu a rozšíření svého prvního nápadu už se cíleně zabýval využitím her pro komplexnější projekty – od úprav na jednotlivých čtvrtích se posunul k celému ekosystému města. Od výstavby přes dopravu, energetické zdroje až po systémy kanalizací. A hrou, která požadavky splňuje nejblíže, je Cities: Skylines.

Na rozdíl od Minecraftu, jenž se hodí právě na nějaké menší úpravy či vysloveně koncepční práci s prostorem, Cities: Skylines nabízí pokročilý simulátor stavby města včetně počítačem řízených obyvatel a samozřejmě dopravy. 

Má to ale háček. Cities: Skylines jsou pořád v první řadě hrou, a tak byly herní systémy od začátku navrhovány s ohledem na zábavnou hratelnost. Ačkoliv se tedy hra může na první pohled zdát jako robustní simulátor, tak jím ve skutečnosti být nemusí. Toho si jsou vědomi jak vývojáři z Colossal Order, tak Hallströmův tým.

Hra například nepočítá s možností dopravních špiček, jež zná důvěrně každý, kdo žije v nějakém větším městě. Hallström připravil velkou veřejnou debatu, na kterou pozval vědce, inženýry, politiky, studenty a další zástupce i z řad široké veřejnosti, aby se zúčastnili debaty o plánované stockholmské obytné čtvrti Royal Seaport.

Emil Andersson a David Bergström jsou dva hráči, díky kterým mohl Hallström realizovat všechny své dosavadní herně-plánovací projekty. Ani jeden nemá žádné formální vzdělání v oblasti her, a ani nepracují v oboru městského plánování. K prvnímu projektu s Minecraftem se dostali náhodou přes Twitter. Jak říká David: "Jsme jen obyčejní hráči, kteří pracují na zajímavém projektu."

Nicméně až Royal Seaport je projekt opravdu velký. Už když model v Cities: Skylines připravovali, věděli, že pokud plánovaná veřejná diskuze nad jejich modelem neuspěje, jakýkoliv další podobný projekt se bude potýkat s extrémní dávkou nedůvěry.

Vzdělání je investice

Minecraft, nečekaný hit, který ještě dnes hraje v průměru přes 200 tisíc hráčů denně. Na jednu stranu hra nenabízí příběh, ani hezkou grafiku, zato se o ní mnozí vyjadřují jako o upgradované stavebnici Lego.

Téměř naprostá svoboda ve velkém herním světě dává vzniknout vtipným, zajímavým, i dechberoucím výtvorům. A stejně jako mnoho inženýrů, techniků, ale i architektů, stavařů a designérů uvádí Lego coby začátky ve svých oborech, je celkem jisté, že se dočkáme doby, kdy Lego vystřídá právě Minecraft.

Tento virtuální svět využívá mezi mnohými i projekt BlockWorks, který se popisuje jako kooperace architektů, designerů a umělců v Minecraftu. Ve spolupráci s Královským institutem britských architektů (RIBA), BlockWorks uspořádali soutěž, jejímž hlavním cílem bylo seznámit mladé hráče Minecraftu s brutalismem (jedná se o moderní architektonický styl vrcholící v 50. až 70. letech minulého století).

Vzdělání se ale rozhodně nemusí týkat jen mladých a jen lidí ve hře samotné. Asi nejambicióznějším projektem BlockWorks je ale pravděpodobně Climate Hope City. Na základě zadání od známého deníku The Guardian, bylo pět tvůrců pověřeno stavbou města budoucnosti, které by bylo energeticky zcela soběstačné a ekologicky zodpovědné. K simulaci musel použít pouze technologie, které má lidstvo v současnosti k dispozici minimálně ve formě prototypů – např. solární, větrné nebo vodní elektrárny.

untitled (1 of 1)

Projekt Minecraft Climate Hope City,zdroj:LEVEL Magazine

Navržené město skutečně vypadá velmi futuristicky, nicméně jeho tvůrci si stojí za tím, že k jeho stavbě použili řadu již existujících budov a návrhů počínaje prací proslulé Zahy Hadidové, přes využití klasické architektury jako je bazilika sv. Petra ve Vatikánu, a konče konceptem nové budovy vedení Amazonu v Seattlu.

Pokud se neptáme jen na to, jak mohou hry ovlivňovat urbanizaci a architekturu současnosti, ale jak mohou ovlivnit budoucnost, tak lepší odpověď než Climate Hope City, najdeme jen těžko.

Je to "jen" hra?

Až vám bude zase někdo tvrdit, že je hraní k ničemu, odkažte ho na webové stránky Block by Block. Hry mohou nabídnout nebývalou svobodu, mohou vést a už vedou k celospolečenským diskuzím o světě kolem, přiblížit lidem témata, kterým by jinak porozuměli jen stěží. Mohou změnit budoucnost.

S kreativitou se dá udělat "díra do světa" a s hrami také. I když jsou bezesporu někteří jiného názoru, svět je lepším místem díky lidem, kteří jsou kreativní a nebojí se bořit konvence ve jménu svých vizí. Můžeme se generaci "kostičkářů" smát, ale třeba zrovna teď někde sedí u monitoru další takový budoucí Frank Gehry (jeden z autorů Tančícího domu v Praze) nebo Zaha Hadidová a možná se rozhodnou pro kariéru architektů díky práci BlockWorks.

Nebo jiní hráči přijdou na úplně nové způsoby jak využít svou zálibu ve hrách ke své práci. Byli bychom překvapení, kdybychom si za třicet let četli rozhovor, ve kterém se tito noví vizionáři přiznají, že začínali v Minecraftu a Cities: Skylines?

Mnozí tvrdí, že hry už dlouho nejsou jen zábavou pro děti a že mezi nimi jsou mnohdy až překvapivě dospělé a komplexní tituly. Přesto o tom, že hry už dnes daleko přesahují hranice svého žánru a určení, neví ani spousta hráčů samotných. Stojíme na prahu nové doby a překračujeme ho bez povšimnutí.

Článek vyšel v časopise Level. V jeho čísle 268 najdete plnou verzi textu.

level_269_998x200

Číslo 269,zdroj:LEVEL Magazine

Tagy: zahraničí moderní technologie věda a technika inovace a technologie

Zdroje: LEVEL Magazine