Dvacet miliard eur (5,4 bilionu korun) není zrovna málo peněz. Přesně tolik se rozhodl finský premiér Juha Sipilä investovat na experiment se základním nepodmíněným příjmem. Jenže v situaci, kdy seveřané počítají každý eurocent, nedává taková investice příliš smysl.

Finská ekonomika se zmítá v posledních letech v obrovských problémech. Po ekonomické krizi z roku 2008 se země nedokázala probrat do lepších časů. Státní dluh roste závratnou rychlostí, když se od krize zdvojnásobil a dnes dosahuje 63 procent HDP. Podobně i nezaměstnanost vystoupala z pěti na deset procent. A země už tři roky po sobě nezažila ekonomický růst.

Až loni černá série skončila, tedy alespoň zdánlivě. Místní statistický úřad upřesnil ekonomické údaje z loňska a zjistil, že země se dostala z nejhoršího. Jenže, i když finský hrubý domácí produkt stoupl o 0,4 procenta, na prognózu ekonomického znovuzrození je pořád příliš brzy.

"Myslím, že tato změna HDP je způsobena dočasným poklesem dovozu, který má co dělat s dlouhou odstávkou rafinérie Neste. Soukromá spotřeba i vývoz budou nadále chabé," prozradil agentuře Reuters ekonom Pasi Sorjonen.

Kromě již zmiňované globální finanční krize se na bídném stavu finské ekonomiky podepsal slabý vývoz do Evropy a do Ruska. Kvůli protiruským sankcím klesl finský export k východnímu sousedovi o dvě třetiny.

Neotřesitelná víra v technologie

Jak je možné, že se bohaté a progresivní Finsko dostalo do podobných potíží? Za vším stojí vývoz. Někdejší ekonomický "drive", který seveřanům záviděla celá Evropa, stál na exportu vlastních inovativních technologií. Přesně takovým zbožím byly mobily Nokia. Právě příběh pádu někdejšího krále světa mobilů názorně ukazuje, jak je ekonomika založená na inovativním průmyslu zranitelná.

První polovina nultých let nového tisíciletí patřila Nokii, která ovládala třetinu vysoce konkurenčního mobilního trhu. Zdálo se, že Finové ustojí i tvrdou konkurenci v podobě levné asijské konkurence.

Dokonce v rámci udávání tónu mobilního trhu to byli progresivní Finové, kdo přišel s vynálezem chytrého telefonu. Mobil Nokia 9000, který firma představila v roce 1996, byl první smartphone na světě.

Jenže v roce 2007 představil svoji verzi mobilního telefonu Steve Jobs a Nokia na jeho vizi nedokázala zareagovat. Zdánlivě proto ani nebyl důvod. Ještě koncem roku 2010 byly pořád její mobily nejprodávanější na světě a zisky závratně rostly. A i když ji ostatní společnosti v prodejnosti doháněly, s jedním milionem prodaných přístrojů za den byla Nokia pořád králem trhu.

Jenže podcenila investice do vlastního vývoje. Zatímco Apple vybudoval vlastní továrnu na dotykové displeje a Apple otevřel vlastní obchod (Apple App Store) na prodej programů do svých mobilů, Nokia dlouho vlastní obchod s aplikacemi odmítala, protože nechtěla poškodit operátory a konkurenci na trhu. Víra v liberální trh bez monopolu ale znamenala pro někdejšího giganta strmý pád.

Osud finského obra byl pak zpečetěn v roce 2013, kdy se i v zemi tisíců jezer ocitla Nokia v prodejnosti až za Samsungem. Firmě ujel vlak a uzavřela spojenectví z rozumu s Microsoftem, který později celou mobilní divizi koupil a nyní už tuto investici odepisuje jako neúspěšnou. Licenci na značku Nokia a patenty patří společnosti HMD Global a mobily bude pod legendárním jménem vyrábět tchajwanský Foxconn. Samotná Nokia propouští tisíce ze svých současných sta tisíc zaměstnanců po celém světě.

Cesta ven v nedohlednu

V samotném Finsku ztratí podle posledních oznámení práci další tisíce zaměstnanců Nokia. Současná středopravá vláda premiéra Juha Sipiliä chce špatnou situaci zvrátit snížením ceny práce, čímž by zlevnila cenu zboží a služeb a nastartovala vývoz.

V rámci úsporných opatření, které mají zaměstnavatelům ulevit o pět procent jejich mzdových nákladů, vláda navrhla i zavedení práce během dvou dosavadních státních svátků.

Finské škrty se dotknou i veřejných výdajů, které patří se svými 58 procenty HDP mezi nejvyšší v Evropské unii, kde je průměr 47 procent. Výdaje souvisí s těžko řešitelným problémem stárnoucí populace jako důsledek poválečného baby-boomu a lidé odcházející do důchodu zásadně zatěžují štědrý sociální systém Finska.

Finsko se v minulosti už dvakrát dokázalo vypořádat s podobně rozsáhlou ekonomickou krizí. V obou případech vždy země devalvovala svoji měnu. Jenže Finsko dnes patří do eurozóny a osvědčený recept ze staré ekonomické školy použít prostě nemůže.

Země nyní stojí před rozhodnutím, zda dál investovat do vrtkavého a konkurenčního světa inovativních technologií, nebo jít cestou snížení ceny práce, aby ji levně prodávali do světa. Potom by si Finové možná mohli koupit i asijskou verzi svého legendárního mobilu.