Průmyslová revoluce začala mechanizací a využitím síly vody a páry. Druhá průmyslová revoluce přišla s výrobní linkou a elektřinou. Třetí pokračovala vylepšením výrobní linky roboty a dalšími způsoby automatizace.

Pojem "Industry 4.0" neboli Čtvrtá průmyslová revoluce přidává do už tak dost mocného mixu ještě internet (lidí i věcí), konektivitu, pokročilé senzory a umělou inteligenci. Nový pojem má původ v Německu, kde mají vylepšování výrobních procesů tak nějak v národní povaze.

Kvalitnější, rychlejší, levnější a chytřejší výroba je totiž v Německu, největším světovém exportérovi, národní zájem. I proto přišla speciální pracovní skupina s pojmem "Industrie 4.0" a jeho čtyřmi základními designovými principy.

Těmi jsou:

• interoperabilita - tedy propojení a komunikace mezi lidmi a stroji
• informační transparentnost - velké množství senzorových dat, která přesně informují o dění v reálném světě ve virtuálním prostředí
• technická asistence - srozumitelná vizualizace komplexních dat (třeba právě těch senzorových) a problémů, fyzická pomoc lidem
• decentralizace rozhodování - počítače se mohou samy rozhodovat

To všechno se už dnes po malých krůčcích začíná zejména v evropských továrnách prosazovat. Třeba Volkswagen začal nedávno ve svém výrobním závodě ve Wolfsburgu na zkoušku používat 3D brýle, které zobrazují doplňkové informace pracovníkům logistiky při kompletování dílů k montáži.

Uživatel dostává v zorném poli brýlí automaticky všechny potřebné informace, jako je místo odběru nebo číslo dílu. Integrovaná kamera funguje souběžně jako skener čárových kódů. Správné čárové kódy jsou zobrazovány zeleně, chybné červeně a pracovník tak ihned ví, že bere do ruky ten správný díl.

Zaměstnanci tak nemusí kontrolovat informace na tabletu nebo s pomocí dalších externích zařízení. Mají obě ruce neustále volné, čímž se práce urychluje a zvyšuje se její bezpečnost.

Když ruku k dílu přiloží robot i člověk

Jiný princip z kuchařky "Industry 4.0" aktuálně zkouší ve své německé továrně v Kolíně nad Rýnem automobilka Ford. Do provozu nasadila nové roboty, kteří dokáží pracovat společně s lidskými dělníky.

Běžnou praxi v automobilkách je totiž přísné oddělení robotů od lidí. Až doposud nedokázali roboti detekovat přítomnost lidí ve svém okolí a přizpůsobit jim svou sílu/rychlost. Byli tedy pro lidi nebezpeční, což se ostatně potvrdilo před rokem, když konstrukční robot v německé továrně Volkswagenu omylem zachytil a odmrštil dělníka. Ten těžkým zraněním podlehl.

Dělníci na lince pro montáž tlumičů pérování do vozů Ford Fiesta v kolínské továrně Ford se ničeho takového bát nemusí. Nový model kooperativních robotů Kuka jim naopak při jejich těžké práci pomůže. Dělníci už tak nemusí zvedat těžký tlumič a nástroj pro jeho připevnění - to vše zajistí robot. Člověk ho pouze přesně navede a zkontroluje.

Podobní roboti se už delší dobu využívají také ve farmaceutickém nebo elektrotechnickém průmyslu, kde stroje nemusejí být tak velké a silné a nehrozí významené zranění.

Vezmou nám roboti práci? 

Všechny tyto novinky se souběžně prolínají s dalšími inovacemi v oblasti výroby a průmyslu, zejména nástupem 3D tisku a obnovitelných zdrojů energie. Například automobilka BMW už celosvětově čerpá více než 50 procent spotřebované elektřiny z obnovitelných zdrojů. Někdy je dokonce využívá přímo u své továrny, jako například v Lipsku, kde vyrábí elektromobily BMW i3 s pomocí větrné energie.

V severoamerické továrně Greer v Jižní Karolíně zase BMW zpracovává odpad z nedaleké skládky, mění ho na vodík a tím plní své vysokozdvižné vozíky. Všechna tato opatření pomalu srůstají, a vytvářejí tak zcela novou úroveň průmyslové výroby. V mnoha lidech to vše ale zároveň vyvolává obavy.

Je například nasnadě, že továrny budou mnohem zranitelnější ze strany hackerů. O to lepší bude muset být zabezpečení. A právě tady lze najít snadný argument proti asi nejčastější kritice: vždyť nám všichni ti roboti vezmou práci! V některých případech asi ano. Jenže nové profese vzniknou. Stejně jako v minulém a předminulém století zaniklo mnoho profesí, zaniknou některé i během tohoto. Nahradí je automatizace.

Mezi nejohroženějšími profesemi příštích 20 let jsou podle různých odhadů primárně řidiči, a to díky nástupu robotických aut. Hned za nimi jsou ale překvapivě právníci specializovaní na dopravu, reportéři a novináři, nebo zaměstnanci cestovních kanceláří. Všechny je nahradí chytrý software - pokročilá umělá inteligence. Dělnické profese a zaměstnanci v průmyslu se tedy o svou práci nijak zvlášť bát nemusí.

Autor je šéfredaktor www.hybrid.cz