Na hlavní ulici malé vesničky zapomenuté kdesi v ruském Povolží stojí proti sobě dvě party naštvaných chlapů. Vzduchem začne létat kamení. Vladimir, armádní veterán z Čečenska, dostane zásah a sesune se k zemi. Později v nemocnici zemře. Naštvaní obyvatelé chtějí spravedlnost. Uklidnit je přijíždí gubernátor celé oblasti a zvláštní pohotovostní jednotka OMON. Ti, proti kterým se obrátil hněv obyvatel, bryskně prchají z obce. Část z nich se skrývá v lesích a polích.

Tato situace, podobná westernu v reáliích současného Ruska, se odehrála ve vesnici Čemodanovka v Penzenské oblasti. Střetly se dvě skupiny lidí: místní obyvatelé a Romové. Zprvu média uváděla, že záminkou ke konfliktu bylo nemístné chování Romů k nějaké těhotné ženě, anebo sexuální obtěžování neplnoletých dívek. Nakonec se ukázalo, že spor, v němž byl zabit místní obyvatel, vznikl kvůli banální hádce dvou romských skupin. Hlučné Romy okřikl naštvaný Rus a byla z toho mezietnická mela.

Vypjatou situaci, která mohla skončit protiromským pogromem, přijel do vesničky řešit gubernátor Penzenské oblasti Ivan Belozercev. Šéf regionu přistoupil k celé věci, dá se říct, po bolševicku. Na setkání s obyvateli obce za viníka označil Západ. Ten prý podněcuje k destabilizaci celé země.

"Bohužel, Amerika, Západ lijí obrovské peníze do přípravy lidí. Jsou v každém regionu, jsou i u nás. Oni nechtějí řešit problémy, ale destabilizovat situaci," prohlásil Belozercev.

Po konfliktu z vesničky zmizeli všichni Romové. Regionální představitel Romů Andrej Ogly uvedl, že Čemodanovku opustily asi dvě stovky lidí. O nucené vysídlení prý nešlo. Část hledala azyl v jiných oblastech, další se utábořili poblíž regionálního centra. "Některé rodiny odjely třicet nebo čtyřicet kilometrů od Penzy. Chtěly přečkat v polích a lesích, než se všechno uklidní. Bojí se vrátit, ale nemají na vybranou," vysvětluje Ogly.

Rusové nemají Romy rádi

Za poslední rok to není jediný případ, kdy se romská komunita musela úprkem zachránit před hrozící násilnou odplatou Rusů. Rvačka dvou mužů, v níž loni koncem května v sibiřském městě Usť Aban Rom zabil Rusa, vyústila v exodus místních Romů. Opuštěné domy poté místní obyvatelé vykradli.

Necelé tři měsíce nato museli Romové utéct z vesničky Urazovo na západě Ruska. Místní obyvatelé se rozhodli vzít spravedlnost do svých rukou poté, co byl ze znásilnění a vraždy devítileté holčičky obviněn místní Rom. Asi dvě stě Romů se raději vystěhovalo, neboť se obávali pomsty. Dva domy romských rodin poté byly podpáleny a třetí poničen. Policie dočasně posílila ve vesničce bezpečnostní opatření.

V Rusku žije zhruba 220 tisíc Romů. Soužití ruské majority a romské menšiny je však obtížné. Bez nadsázky se dá říct, že Rusové Romy nesnášejí. Ukazuje to loňský sociologický průzkum nezávislé společnosti Levada Centr. Podle něho jsou Rusové přesvědčeni, že si právě Romové ze všech ostatních národností nejvíc zaslouží, aby vláda omezila jejich pobyt v zemi. Přičemž těsně za Romy v průzkumu skončili Číňané.

Jiný průzkum, podobné výsledky. Před deseti lety se státní sociologická organizace VCIOM ptala Rusů na jejich vztah k Romům. Pouze čtvrtina k nim měla kladný nebo spíše kladný vztah. Více než polovina respondentů navíc potvrdila, že má s Romy pouze negativní zkušenosti.

Rasismus, nebo sociální tření?

Odtažitý vztah ruské majority k romské menšině má takřka univerzální rozměr. Má stejné podhoubí jako česká, francouzská nebo jakákoliv jiná nesnášenlivost vůči Romům. Názorně to ilustrují slova obyvatelky Čemodanovky v reportáži deníku Moskevskij Komsomolec.

"Pracujeme celý život, normálně si nemůžeme vybavit dům. Dostáváme 15-20 tisíc, sotva s tím vyjdeme. A Romové si za rok mohou postavit vilku. Jsou mazaní. Například, jak nám řekli, jejich ženy rodí děti a potom se jich zříkají. Jejich příbuzní si na ně zařizují opatrovnictví. To znamená, že rodina dostává od státu dotace. A z toho žijí. Naše sousedka má sedm dětí, a to jí je třicet let. Nahlásila se jako samoživitelka a dostala od státu mateřský kapitál (speciální program podpory mladých vícedětných rodin)," řekla novinářce anonymní dáma z Čemodanovky.

Jak podotýká ve svém sloupku v ruském vydání Forbes Alexandr Verchovskij, šéf humanitárního centra Sova, žádný čistě rusko-romský konflikt v Rusku není. Vůči Romům tu panují předsudky, avšak žádné protiromské hnutí nebo cílené napadání výlučně lidí romského etnika neexistuje.

Verchovskij poukazuje na to, že problém spočívá v sociální oblasti. Romové jsou vytlačováni na okraj ruské společnosti. Neobvyklým jevem není ani segregace romských dětí v ruských školách. V čemodanovské základní škole fungují tak zvané romské třídy určené výlučně pro Romy, přičemž romské děti následně mají velmi nízkou šanci získat střední vzdělání.

Rusku chybí kladný Rom

"Není překvapující, že z obyčejné rvačky se stal etnický konflikt. Hodně lidí Romy vnímá prostřednictvím negativních stereotypů. Když několikatisícový dav skanduje 'Vyžeňte je! Vyžeňte je!', tak to zjevně není příznak sousedského sporu, ale projev nesnášenlivosti obyvatel Čemodanovky k určité etnické skupině. Na internetu se objevila videa, na kterých lidé z Čemodanovky říkají, že nikdy neviděli vzdělaného nebo pracujícího Roma nebo Roma, který by sloužil v armádě. Není to zářný případ stereotypního myšlení?," říká v rozhovoru pro Tiscali Timur Chalilov, docent Kubáňské státní univerzity a zástupce šéfredaktora vědeckého časopisu Historické a sociálně vzdělávací myšlení.

Zároveň však ruský expert na menšiny dodává, že pokud se prokáže, že Romové z Čemodanovky obtěžovali mladou dívku či těhotnou ženu, musí být viníci potrestáni.

Chalilov tvrdí, že statistika zločinů spáchaných ruskými Romy může vyvolat dojem, že romská menšina je náchylná k nezákonné činnosti. Avšak v posledních letech se situace údajně výrazně zlepšuje.

"Pokud bychom analyzovali celkovou zločinnost v Rusku, je nezákonná činnost Romů z celkového hlediska velmi malá, na úrovni statistické chyby. Vypovídá to o tom, že nelze hovořit o kriminálním charakteru působení romské komunity v Rusku," dodává expert.

Podle Chalilova k socializaci ruských Romů dochází, a to právě ovlivňuje snížení počtu kriminálních deliktů spáchaných Romy. "Pozitivní vliv mají federální a regionální programy socializace, osvětová a sociální práce Federální národně-kulturní autonomie ruských Romů, regionální romské nevládní organizace a spolky aktivistů romského i neromského původu," vysvětluje.

Za příklad dává zkušenost Krasnodarského kraje, kde žije. Tam regionální a místní úřady konstruktivně spolupracují s romskou národně-kulturní autonomií.

Přesto ruští Romové stojí na okraji ruské společnosti. Jejich hlubší integrace vyžaduje komplexní řešení a koordinaci státních a nestátních institucí. Současně je podle experta nutné vytvořit kladný obraz Roma v ruských médiích.

"Ruské sdělovací prostředky by měly častěji vytvářet materiály s pozitivním obrazem pracujícího, vzdělaného a zákony respektujícího Roma, který jako kterýkoliv jiný člověk v současném světě stojí před existenciální a morální volbou. Který čelí hodnotovému konfliktu, který se setkává se stereotypy a snaží se navázat harmonický vztah s lidmi v okolí," myslí si Chalilov.

To by mohlo nejen sblížit ruské Romy s majoritní společností, ale současně pomoci řešit napětí, které mezi Romy a Rusy v zemi panuje.