Budou i Češi platit Rusku za "nepřátelskou" rétoriku?

MAGAZÍN - Magazín autor: Jiří Just

Rusko si chce vydělat anexí Krymu. Poslanci plánují poslat Kyjevu účet za ukradený poloostrov. Budou chtít kompenzaci i za základny, které v 90. letech ve střední Evropě museli opustit? Ruský politik varuje před odvetou za zbrklé výpady proti Kremlu.

Zbytky výzdoby po sovětských vojácích na letišti v Milovicích

Zbytky výzdoby po sovětských vojácích na letišti v Milovicích,zdroj: iDNES.cz / Profimedia

Před pěti lety Rusko anektovalo ukrajinský Krym. Začalo to zelenými mužíčky, končí to - alespoň prozatím - tučným účtem. Ruští poslanci se inspirovali u svých západních sousedů a založili zvláštní parlamentní komisi. Jejím úkolem je zkoumat škodu vzniklou v období, kdy poloostrov de facto i de iure patřil Ukrajině.

Podle poslance Státní dumy Andreje Kozenka, zastupujícího v dolní sněmovně ruského parlamentu Krym, by měla Ukrajina zaplatit nejméně 1,5 bilionu rublů, tedy zhruba 530 miliard korun. Rusové totiž chtějí zhodnotit údajně vzniklou škodu ve všech sférách. Počínaje dopravní a energetickou infrastrukturou a demografií a konče cestovním ruchem.

Na účtu by se mělo objevit i odškodnění za morální újmu. "K tomu můžeme přidat omezování práv rusky mluvících lidí, jemuž byli tehdy vystaveni obyvatelé poloostrova," dodal Kozenko v rozhovoru pro ruská média.

Sekeru za Krym má ale zatím Rusko. Mezinárodní arbitrážní soud v Haagu loni v květnu nařídil Moskvě kompenzovat některým ukrajinským firmám škody způsobené anexí poloostrova. Rusko by podle ní mělo Ukrajině vyplatit částku 149 milionů dolarů (2,3 miliardy korun). Ukrajinští podnikatelé se ale náhrady sotva dočkají - ruský režim totiž rozhodnutí arbitráže neuznává.

Absurdní účet

Vyšetřovací skupina vznikla pod patronátem vlivného předsedy Státní dumy Vjačeslava Volodina. Celá záležitost může vypadat absurdně, neboť Rusko před anexí v březnu 2014 uznávalo bez výjimek územní celistvost Ukrajiny, včetně ukrajinské nadvlády nad Krymem. Krym navíc nebyl předmětem žádného územního sporu. Na poloostrově působilo ruské loďstvo, které si základu ke kontrole Černého moře pronajímalo. Důvody k vystavení účtu, zdá se, neexistují.

"Pokud předpokládáme, že Krym je území, které bylo nelegálně předáno Ukrajině, tedy peníze zaplacené Ukrajině jsou pro nás ztrátou," myslí si nyní ruský poslanec Kozenko o pronájmu základny pro ruskou Černomořskou flotilu.

Bude Rusko podobnou metodu chtít aplikovat na jiná místa, která v minulosti musela opustit? V případě České republiky se nabízí kompenzace za působení Střední skupiny vojsk sovětské armády.

Reakce na výpady

Místopředseda výboru pro obranu ruské Státní dumy Alexandr Šerin uvedl, že podobné iniciativy vznikají jako reakce na rétorické útoky vůči Rusku.

"Když některé země, které jsme osvobodili od nacismu, proti nám používají nepřátelskou rétoriku, zavádějí ekonomické sankce nebo se pokoušejí izolovat Rusko, tak na to vznikají odvetné reakce. Musíme našim partnerům opět připomínat, jak se překotně stahovala vojska z Německa a východní Evropy. Jak naše země, tehdy ještě Sovětský svaz, nepožadovala nějaké nadměrné kompenzace," sdělil Šerin v rozhovoru pro Tiscali.cz

Politik si myslí, že některé státy zapomněli na ruskou velkorysost. "Zapomíná se na to, že naši vojáci při osvobozování těchto území umírali, že jsme draze zaplatili, když se stahovala naše vojska a nechala tam majetek. Budeme na to poukazovat v tom případě, když se budou objevovat předpojaté a nepřátelské výroky. Rusko tímto způsobem připomíná, že v minulosti už zaplatilo ohromnou cenu, aby státy východní Evropy a země bývalého SSSR existovaly v míru a nebyly okupovány nacisty," dodává.

Podle jeho mínění by se sporné otázky měly řešit prostřednictvím jednání a smluv. Neměly by se zneužívat pokaždé, když v některých státech nastane výměna politických elit.

Účet za Milovice?

Sovětská armáda působila na území Česka a Slovenska na základě nátlakem vynucené smlouvy o takzvaném dočasném pobytu sovětských vojsk na území Československé socialistické republiky z poloviny října 1968. Vojáci s rudou hvězdou na ušance zůstali u nás do 21. června 1991. A celkem se v Česku a Slovensko vystřídalo až 800 tisíc příslušníků sovětských ozbrojených sil.

Střední skupina vojsk měla svůj štáb ve středočeských Milovicích. Čtyři z pěti sovětských pozemních divizí byly dislokovány na českém území a jedna na slovenském území. Sovětské posádky ale byly rozesety skoro po celé republice. Třeba v Mladé Boleslavi, Vysokém Mýtě, Bruntále, Olomouci, Šumperku, Turnově i Trutnově. A také ve Zvolenu, Komárně nebo Rimavské Sobotě. V případě českého území se jednalo o 67 míst, která spadala pod Sověty.

Převážnou většinu nákladů na třiadvacetiletý pobyt Střední skupiny vojsk v Československu si hradila sovětská strana sama. Podle oficiálních informací Sovětský svaz postavil a vlastnil bezmála 2900 staveb na českém území. Moskva současně uhradila náklady spojené s odsunem svých vojsk zpět do Sovětského svazu.

profimedia-0171274079

Bývalé vojenské letiště a vojenský prostor Milovice,zdroj:František Vlček / MAFRA / Profimedia

Všechny vzniklé závazky byly už dávno vyrovnány. Většina budov, které zanechala sovětská armáda na našem území, byla renovována nebo srovnána se zemí. To neznamená, že si Rusové nemohou říct o náhradu, že Česko a Slovensko dobrovolně opustili. V Rusku doposud často lze zaslechnout hlasy, že stažení vojsk ze střední a východní Evropy bylo vlastně přespříliš mírumilovné, a možná zbytečné gesto, které se Moskvě nevyplatilo.

Západní model

Tučný účet Ukrajině za Krym od ruských poslanců má, se vší pravděpodobností, původ ve snaze některých států vymoci si kompenzaci za sovětskou okupaci. Potvrzují to i slova Alexandra Šerina.

Estonsko, Litva a Lotyšsko dlouhodobě požadují po Moskvě náhradu za škody způsobené nedobrovolným pohlcením Sovětským svazem. Před čtyřmi lety pobaltské republiky podepsaly deklaraci o společném úsilí k získání náhrady škody, kterou jim Moskva způsobila padesátiletou okupací. Podle hrubých odhadů by se mělo jednat o více než 300 miliard eur. Jak však prohlásil předseda litevského parlamentu Viktoras Pranckietis, Rusko sotva vyhoví těmto požadavkům.

Pobaltské republiky okupoval Sovětský svaz v roce 1940. Došlo k tomu kvůli rozdělení sfér vlivu v Evropě po podepsání paktu Ribbentrop-Molotov mezi SSSR a nacistickým Německem.

Také v Polsku panuje názor, že by Moskva měla zaplatit reparace za škody, které sovětské armáda způsobila během druhé světové války. Loni v létě takové nároky připustil poslanec vládní strany Právo a spravedlnost Arkadiusz Mularczyk, který v dolní komoře polského parlamentu vede podvýbor pro reparace. Varšava však oficiální požadavek nevznesla. Mularczyk k tomu uvedl, že Rusko nerespektuje mezinárodní právo, proto je obtížné si na něm něco vymoci.

Tagy: Rusko Česko Sovětský svaz zahraničí odškodnění Československo Krym ruská armáda krize na Ukrajině rusko-ukrajinské vztahy anexe Krymu rusko-ukrajinská krize

Zdroje: vlastní