Stát v obležení nepřátel. Tak vidí Rusko jeho obyvatelé. Obava z toho, co číhá za hranicemi Ruska, je pro Rusy typický pocit. Ať jim vládne Boris Jelcin nebo Vladimir Putin. Jiných států nebo organizací se bojí víc než domácích teroristů. Ukazuje to nový průzkum veřejného mínění renomované sociologické agentury Levada Centr.

Až 60 procent Rusů je přesvědčeno, že jejich země má nepřátele. Jak poukazují experti, to je pro obyvatele východní mocnosti obvyklý stav. Maximální míru ohrožení Rusové cítili během svržení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, ze kterého ruská vláda a média obviňovaly Západ (78 procent v roce 2013) a kvůli následné tvrdé reakce USA a Evropské unie na ruskou anexi Krymu a konflikt na východě Ukrajiny vyvolaný proruskými separatisty (84 procent v roce 2014, 80 procent v roce 2015).

Jak ukazují data Levada Centru, totožné nepřátelské pocity se u Rusů objevily pouze v hluboké minulosti, v roce 1996 během krvavé první čečenské války.

Naše pravda je pravdivější

Pocit, že Rusové žijí v obležení nepřátel, má mnoho příčin, myslí si viceprezident Centra pro politické technologie Alexej Makarkin.

"Takový pocit panoval v Sovětském svazu a doposud přetrvává. Je to rovněž spojeno s pocitem nestability s celou řadou událostí jako je válka v Jugoslávii, v Iráku nebo Libyi, arabské jaro. S tím jsou spojené obavy, že k něčemu podobnému může dojít v Rusku," vysvětluje ruský politolog. A poukazuje na ještě jeden důležitý faktor.

"Jde o pocit tak zvané vlastní pravdy. To znamená, že převládá přesvědčení, že máme ve všem pravdu, že jsme nikdy nebyli agresoři, nikdy jsme začínali válčit první. A když jsme z pohledu Západu dělali něco nelegálního, tak jsme stejně byli v právu. Proto, ti, kdo s tím nesouhlasí, nás buď nechápou, nebo jsou naši nepřátele. Chápou naše pozice, ale záměrně nám škodí. Proto máme tolik nepřátel," popisuje Makarkin pro Tiscali.cz.

USA na špici

Žebříčku nepřátel neoriginálně vévodí Spojené státy. USA považují za hlavní hrozbu 68 procent ruských respondentů. Nepřátelské pocity k Americe přitom rostou. Současná hodnota je vyšší než v roce 2012, kdy v Bílém domě seděl vládl Ruskem a zejména ruskou propagandou proklínaný Barack Obama. Bývalý americký prezident se mohl pochlubit pouze 56 procenty Rusů, kteří jeho zemi vnímali nepřátelsky. 

Naděje vkládané Rusy do Donalda Trumpa se zcela zjevně nenaplnily. Předvolební sliby o vstřícnější politice k Rusku aktuální americký prezident nesplnil, tlak USA na Moskvu přetrvává a s kauzami o ruských hackerech a ovlivňování voleb se navíc stupňuje. Rusové nejsou proti. Návrat do stavu studené války s USA, alespoň pocitového, jim zvedá sebevědomí.

"Vnímání USA jako nepřítele je z jedné strany sovětská setrvačnost, ze strany druhé jsou za tím americké vojenské kampaně ve světě. Je tu však ještě jedna věc. Vnímání Spojených států jako nepřítele zvyšuje sebehodnocení. Když je globální mocnost považována za nepřítele, tak to znamená, že vlastní stát je vlivný a významný. Že je Rusko na jedné úrovni s USA. Pokud by hlavním nepřítelem bylo Estonsko nebo Litva, tak to není příliš prestižní, protože jste tím pádem s nimi na stejné úrovni. Mít takového nepřítele jako je USA svým způsobem prestiž," míní ruský expert.

S velkým odstupem se na druhém místě hlavních hrozeb umístila Ukrajina. Rusové se ke kyjevskému režimu staví, především díky mediální masáži, negativně. Ruská média s chutí akcentují ukrajinské sankce a výpady proti Moskvě, čímž vytváří negativní obraz Ukrajiny. Svou roli v tom hraje také podpora proruský vzbouřenců na východě Ukrajině. Rusové jim nepokrytě sympatizují víc než "banderovcům". 

Druhé místo pro Ukrajinu přesně nevyjadřuje postoj ruské společnosti vůči sousední zemi. Ukrajinu za hrozbu považuje pouze 29 procent dotázaných. Pro Rusy tato hrozba není rozhodně zásadní. Jen je zkrátka druhá v pořadí.

EU není stará dobrá Evropa

Rusové o pořadí hrozeb rozhodovali sami. Sociologové jim nenabízeli předem připravený okruh nepřátel. O to je zajímavější, že za třetí nejnebezpečnější hrozbu pro Rusko respondenti označili  Evropu, respektive Evropskou unii. Myslí si to 14 procent Rusů.

"Vztah Rusů k Evropě byl vždy dobrý. Evropa byla vnímána jinak než Amerika. Evropa byla dobrá, svá a přátelská. Objevily se ale faktory, které změnily ruského vnímání Evropy. Když jsme snili o přátelství s Evropou, když jsme se chtějí stát částí Evropy, měli jsme na mysli jinou Evropu. Evropu, která už neexistuje. Tu Evropu, kterou známe ze starých filmů, v nichž všichni v neděli chodí do kostela, společně obědvají, všechno je čisté a společnosti vládne patriarchát. Rusové na vlastní oči uviděli něco jiného, než očekávali," říká politolog.

Konfrontace s evropskou realitou má na Rusy negativní efekt. Rozbití idylického vnímání EU dává Rusům pocit, že jejich země je na tom kulturně i duchovně lépe. Začínají se tím pádem odvracet a přehlížet Evropu jako slabošský region.

"Vztah ovlivnilo také to, že Evropa společně s USA uvalily na Rusko sankce. Zprvu si Rusové mysleli, že Evropa pochopí kroky Moskvy, ale ukázalo se, že EU Rusko nejenže nepochopila, ale je stejná jako Amerika. To vyvolalo rozčarování," míní ruský expert.

Je pikantní, že se Severoatlantická aliance umístila ve výčtu hrozeb až na sedmé příčce s 6 procenty. Rusové se už nebojí NATO? Makarkin má proto vysvětlení.

"Severoatlantickou alianci Rusové vnímají jako americkou organizaci. NATO je Amerika. Proto ho uvedlo tak málo respondentů, je součástí odpovědí zmiňující USA jako hlavní hrozbu. Evropu si zde Rusové nedávají do kontextu s Aliancí," dodává viceprezident Centra pro politické technologie.