Projekt Českého rozhlasu Rozděleni svobodou, který mapuje českou společnost 30 let po listopadu 1989, poukazuje na přítomnost ohrožené a strádající třídy obyvatel České republiky a otevírá úvahy o různých typech kapitálu a budoucí existenci společenské elity u nás. Stane se jí nastupující kosmopolitní třída?

Často se diskutuje o velkých změnách, ale pokud se nezmění to, jak učíme v jednotlivých školách, jak přistupujeme ke studentům a jak je vzděláváme, tak se samozřejmě nezmění nic, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz profesor Arnošt Veselý. V současnosti vede expertní skupinu ustavenou ministrem školství, která připravuje výchozí dokument ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+.

Hrozí Rusku romské pogromy? Nejspíš ne, situace mezi romskou menšinou a ruskou majoritou je však napjatá. Její pozadí se ale nijak neliší od nevraživosti, jaká existuje i mezi Čechy a Romy.

Dvacítka senátorů se obrátí na Ústavní soud kvůli vyplácení doplatků na bydlení. Ve středu odpoledne mu pošlou návrh na zrušení části zákona o pomoci v hmotné nouzi, podle které mohou radnice vyhlásit takzvané oblasti se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů. V nich pak noví žadatelé dávku nedostanou, oznámila senátorka Renata Chmelová. Pod návrh se podle ní podepsali zákonodárci všech klubů. 

První bezdoplatkové zóny jsou tady. Obce mají od června možnost podat návrh na vyhlášení takzvaných oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. V těchto místech nebude možné nově zažádat o doplatky na bydlení. Jaký mohou mít dopad a nejde v případě obcí jen o snahu zbavit se zodpovědnosti a přesunout problém jinam?

Sokolov odmítá dávat souhlas k vyplácení dávek pro lidi, kteří žijí v ubytovnách na území města. Radnice tak chce přimět majitele ubytovacích zařízení k tomu, aby si rozmysleli své podnikání, anebo zajistili kolem svých ubytoven pořádek. Sokolovští zastupitelé tak využili novelu zákona, která platí od května a která umožňuje odepřením souhlasu s dávkami omezovat činnost problematických ubytoven. 

Počet vyloučených lokalit se v Česku za posledních devět let zdvojnásobil. V 606 chudinských čtvrtích v téměř třech stovkách měst žije až 115 tisíc lidí. Přitom v roce 2006 to bylo 80 tisíc osob ve 310 ghettech. Vychází to z analýzy sociálně vyloučených lokalit, kterou pro ministerstvo práce zpracovala společnost GAC.