Evropský Trump? Jeden ho nesnáší, druhý se ho bojí, třetí mu tleská
29. 6. 2018 – 15:26 | Magazín | luk

Skupina dvou stovek italských intelektuálů vyzvala prezidenta Sergia Mattarellu, aby si došlápl na protiústavní italskou politiku "zavřených přístavů". Kritika se obrátila především proti ministrovi vnitra Matteovi Salvinimu. Jeho protiimigrační Liga se přitom podle průzkumů těší téměř dvojnásobné podpoře, než v březnových volbách.
Podle profesorů, spisovatelů, umělců, režisérů i politiků je Salviniho azylová politika z morálního hlediska nepřijatelná a popírá základní lidská práva. Kulturní rozmanitost, právo na azyl a na integraci jsou podle autorů výzvy principy, jež si Evropa tvrdě vybojovala vítězstvím nad nacismem a fašismem a které je nutné chránit.
Italové především
Za necelý měsíc ve funkci si neústupný ministr Salvini vysloužil v otázce migrace reputaci evropského Trumpa. Tento obsesivní uživatel twitteru, který od amerického prezidenta okopíroval i své heslo Italové především, zavřel italské přístavy lodím s migranty, oznámil plán sčítání italských Romů a kvůli migrační krizi se postavil i největší evropské síle - Německu.
"Trump a Salvini jsou ze stejného těsta," konstatoval Steve Bannon, klíčová postava v týmu Trumpovy prezidentské kampaně, během níž nynější prezident USA hlásal tvrdý postoj vůči imigraci a vybudování zdi po celé délce hranice s Mexikem. Takové přirovnání by se Salvinimu patrně líbilo. Podobně jako Trumpa jej k moci dostala reputace přísně účelného lídra, který neváhá otřást zavedenými pořádky a nebojí se velkých výzev, napsala agentura Reuters
V noci na pátek schválil summmit EU změny v přístupu k migraci. Kromě záměru zřídit pro migranty střediska na severoafrickém pobřeží se do závěrů dostal po italské hrozbě vetem také plán na podobná centra na území těch členských států, které se na takovém projektu dobrovolně chtějí podílet a dobrovolně by od Itálie migranty převzaly.
Matteo Salvini
| zdroj:
Profimedia
Salvini v reakci na dohodu uvedl, že slovům nevěří a že počká na konkrétní činy. "Dosud to tak bylo vždy. Všichni říkají: 'Ať žije Itálie', ale pak platí Itálie sama," řekl předseda protiimigrační strany Liga. "Chceme vědět, jaké peníze a jaké síly nám budou k dispozici," dodal.
Ministr vnitra de facto nastoluje agendu celé vlády
Ministrem vnitra a vicepremiérem populistické vlády krajně pravicové Ligy a protestního Hnutí pěti hvězd se 45letý Salvini stal na počátku měsíce. Třebaže v čele vlády nestojí, velmi záhy začal její agendu nastolovat právě on. Svým evropským partnerům vzkázal, že Itálie - zakládající člen EU, který dlouho kopal v nižší lize, než mu přísluší - už nebude unijním "uprchlickým táborem".
Ačkoli počet příchozích migrantů letos v Itálii ve srovnání s loňskem klesl o více než 77 procent, ministr se zaměřil na slabiny unijní migrační politiky a odráží výpady, že jeho vlastní opatření ohrožují lidské životy.
Řím tento měsíc zakázal dvěma lodím nevládních organizací přistát v italském přístavu. Podle šéfa Ligy taková plavidla "nemohou diktovat italskou imigrační politiku". V pondělí dokonce řekl, že pokud by bylo na něm, italská pobřežní stráž by tísňová volání z člunů imigrantů ignorovala.
Žadatele o azyl proudící do západní Evropy chce Salvini zarazit zřízením migračních center v Africe. Zároveň zpochybnil "rétoriku" okolo detenčních táborů v Libyi, kdy například OSN tamější podmínky považuje za nelidské.
Za posledních pět let se do Itálie přes moře dostalo zhruba 650 tisíc migrantů a 170 tisíc běženců zde nyní přebývá v uprchlických táborech. Třebaže počet nově příchozích klesá, stále jich měsíc co měsíc v zemi stovky přibudou.
Itálie v duchu linie vytyčené Salvinim na své unijní partnery naléhá, aby se více podíleli na řešení svízelí vyplývajících z přijímání migrantů. Většina běženců se do Evropy dostane přes některý ze středomořských přístavů. Řím si přeje zrušení pravidel, podle nichž za žadatele o azyl zodpovídá první unijní země, do které vstoupí.
"Salviniho linie ohledně imigrace zatím funguje - vláda si užívá počáteční idylky," myslí si sociolog Luca Ricolfi z Turínské univerzity. Navrhované "sčítání" Romů se ale nakonec obrátí proti němu, dodává.
S uzavřením přístavů lodím nevládních organizací souhlasí podle průzkumu veřejného mínění z minulého týdne dvě třetiny Italů. Za minulý měsíc se preference Ligy téměř zdvojnásobily. Vzestup krajně pravicové strany vyvolává rozpory s Hnutím pěti hvězd - někteří jeho členové s politikou zavřených přístavů nesouhlasí.
Salvini z Ligy učinil celonárodní politickou sílu, která v březnových volbách získala 17 procent hlasů. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že nyní by této protiimigrační straně dalo hlas přes 30 procent voličů.
Malta uzavřela své přístavy pro lodě nevládních organizací
Malta neumožní vstup do svých přístavů plavidlům nevládních organizací, dokud nevyšetří případ lodi Lifeline, která u afrických břehů nalodila před více než týdnem 234 migrantů. Chtěla s nimi odjet jako obvykle do Itálie, Salvini ale posádce lodi předem vzkázal, že ji nepřijme, protože podle něj nevládní organizace nahrávají pašerákům lidí z Afriky.
Loď Lifeline stejnojmenné německé nevládní organizace nakonec po několikadenním jednání ve středu přijala Malta, která se dohodla s několika dalšími zeměmi EU, včetně Itálie, že jí s migranty z této lodi pomůžou. Maltská vláda loď Lifeline zabavila a zahájila vyšetřování. Podezírá kapitána plavidla, že porušil zákon, když nedbal pokynů italské pobřežní stráže, aby migranty nenaloďoval. Italové mu řekli, že pro ně přijede libyjská pobřežní stráž.
Ve čtvrtek maltská vláda oznámila, že do odvolání uzavírá přístavy své země plavidlům nevládních organizací. "Běží vyšetřování (v kauze lodi Lifeline) a dokud se věc nevyjasní, Malta nemůže dovolit podobným subjektům, aby využívaly její přístavy, aby do nich vplouvaly, či z nich vyplouvaly," uvedla vláda v prohlášení.
Kauza Lifeline je tento měsíc už druhým případem lodě nevládní organizace s migranty z Afriky, která čekala několik dní ve Středomoří, než se jí některá z okolních evropských zemí ujala. Přes 600 migrantů z lodi Aquarius, které začátkem června rovněž odmítla Itálie a následně i Malta, nakonec přijalo Španělsko.