Dělníci vyklízející sklep argentinského nejvyššího soudu učinili zcela nečekaný, mrazivý objev. V tmavém zákoutí archivu narazili na zaprášené krabice, které zde ležely nedotčené více než osmdesát let. Jejich obsah šokoval nejen odborníky, ale i veřejnost. Uvnitř se nacházely tisíce sešitů s červenými deskami, označených hákovými kříži, nacistická propaganda a dokumenty, které měly šířit ideologii Adolfa Hitlera přímo v Argentině – během vrcholící druhé světové války.

Tento děsivý nález byl učiněn náhodou při přípravách na vytvoření muzea nejvyššího soudu. Jakmile pracovníci začali krabice otevírat, vyšlo najevo, že jde o materiál, který měl podporovat a rozšiřovat nacistickou myšlenku na druhém konci světa. Podle soudu se dokumenty do Argentiny dostaly 20. června 1941 z německého velvyslanectví v Tokiu, a to na palubě japonské lodi Nan-a-Maru – v době, kdy byla Argentina oficiálně neutrální a Japonsko už spojencem nacistického Německa. Zásilka byla tehdy zamaskována jako "osobní majetek", aby snadno prošla celnicí. Neprošla.

zdroj: Profimedia.cz

Argentinské celní orgány zásilku zadržely a upozornily na ni tehdejšího ministra zahraničí. Obávali se, že přijetí takového materiálu by mohlo ohrozit neutrální postavení země. Němečtí diplomaté požadovali vrácení dokumentů, ale argentinský federální soudce nařídil jejich zabavení a vše předal nejvyššímu soudu. A tam dokumenty zůstaly – tiše pohřbené v suterénu, zapomenuté a přesto výbušné. Až do letošního května.

Minulý týden proběhl oficiální obřad, při kterém byly krabice znovu otevřeny – tentokrát za přítomnosti odborníků, úředníků a zástupců židovské komunity. Předseda soudu Horacio Rosatti okamžitě nařídil kompletní prozkoumání obsahu s odkazem na jeho historický význam a možný přínos k objasnění událostí spojených s holokaustem. Jonathan Karszenbaum, ředitel Muzea holokaustu v Buenos Aires, se slavnostního otevření účastnil a neskrýval šok: „Byl jsem ohromen tím množstvím. A to jsem ještě neviděl obsah všech krabic.“

Už v roce 1941 úřady některé krabice otevřely a našly v nich nejen propagandistické materiály, ale také tisíce sešitů s adresami a jmény, která zřejmě patřila členům nacistické strany žijícím mimo Německo. Už tehdy Argentina vnímala tyto aktivity jako hrozbu. V květnu 1939 prohlásil argentinský prokurátor, že činnost nacistické strany na území Argentiny představuje „urážku argentinské suverenity“ a že je „zcela nezákonná a v rozporu s argentinskou ústavou“.

Členům NSDAP bylo zakázáno stát se argentinskými občany. Přesto Argentina po válce přijala tisíce nacistů a válečných zločinců. O to větší význam má tento objev, který ukazuje, že v předválečné době zde existovala snaha proniknout nacistickou ideologií do Jižní Ameriky systematicky a cíleně. Výzkumníci nyní plánují detailní analýzu sešitů, které mohou odhalit jména a sítě, o nichž se dosud jen spekulovalo. A s tím přichází i klíčová otázka, která visí ve vzduchu: proč to všechno zůstalo skryto tolik let?