Dnes je pondělí 16. května 2022., Svátek má Přemysl
Počasí dnes 27°C Oblačno

Aktualizováno: „Diplomatické možnosti nebyly zdaleka vyčerpány,“ informoval Scholz po setkání s Putinem

Aktualizováno: „Diplomatické možnosti nebyly zdaleka vyčerpány,“ informoval Scholz po setkání s Putinem
Podle USA a Francie se prezident Vladimir Putin zatím k výpadu vůči svému západnímu sousedu pevně nerozhodl | zdroj: EPA-EFE/LIN

Německý kancléř Olaf Scholz po setkání s ruským prezidentem Putinem kladl důraz na diplomatické řešení vyostřené situace.

(AKTUALIZOVÁNO, 17:20) Rusko bude postupovat podle vývoje reálné situace, bude se však snažit o diplomatické řešení krize ve vztazích se Západem kvůli Ukrajině, uvedl ruský prezident Vladimir Putin po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem. Kancléř na společné tiskové konferenci vybízel k odvrácení války a přesvědčoval, že možnosti diplomatického řešení krize nebyly vyčerpány.

Rusko nemůže zavírat oči nad přístupem USA a NATO k bezpečnosti, ale v reakcích USA a NATO na ruské návrhy jsou body, ve kterých lze spolupracovat, uvedl Putin na tiskové konferenci po jednání se Scholzem. Varoval, že Moskva vnímá „násilné zadržování Ruska“ jako ohrožení.

Putin současně zopakoval ruské požadavky, aby se Západ zavázal nerozšiřovat NATO a nerozmístit útočné zbraně u hranic Ruska. Alianční země se odmítají zaručit, že se NATO nikdy o Ukrajinu nerozšíří, žádná další země totiž podle nich nesmí mít právo veta při rozhodování o tom, koho se aliance rozhodne přijmout.

Rusko bude podle svého prezidenta postupovat podle vývoje reálné situace. Současně ale Putin ujistil, že Moskva bude usilovat o řešení krize diplomatickou cestou.

Scholz, který o den dříve jednal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se vyslovil pro další dialog s Ruskem. „Diplomatické možnosti nebyly ani zdaleka vyčerpány,“ řekl kancléř na společné tiskové konferenci s Putinem. Uvítal zprávy o stažení části ruských sil od hranic s Ukrajinou jako dobrý signál. „Doufáme, že další budou následovat,“ dodal.

Kancléř varoval před možností, že by Rusko uznalo nezávislost povstaleckých republik na východě Ukrajiny, jak dnes k tomu ruského prezidenta vyzvali ruští poslanci. Podle Scholze by to znamenalo „politickou katastrofu“.

(AKTUALIZOVÁNO, 13:30) Ruští poslanci dnes většinou hlasů přijali usnesení vybízející prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti povstaleckých republik ve východoukrajinském Donbasu. Takový krok by podle Kyjeva znamenal konec mírových dohod z Minsku o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, poměrem hlasů 351 ku 16 při jedné abstenci schválila návrh předložený komunisty, který vybízí prezidenta Putina, aby uznal Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, uvedla agentura TASS. „Usnesení bude okamžitě předáno hlavě státu,“ uvedl předseda dumy Vjačeslav Volodin.

Vpředvečer hlasování alternativní návrh předložili poslanci vládní strany Jednotné Rusko. Toto usnesení počítalo s tím, že v případě schválení se k němu ještě vyjádří ruské ministerstvo zahraničí a další vládní orgány. Tento návrh ale nakonec přijat nebyl.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba varoval, že případné uznání „okupovaných území“ za nezávislé útvary bude znamenat konec mírových dohod z Minsku o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.

„Ohledně možného uznání tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky chci připomenout neměnné stanovisko Ukrajiny: pokud se Rusko rozhodne je uznat, de facto i de iure opustí minské dohody, a to se všemi z toho vyplývajícími následky. Už jsme ohledně toho varovali naše partnery,“ řekl Kuleba podle agentury Unian.

Rusko na jaře 2014 - po svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče - anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání proruských separatistů, kteří v Donbasu na východě Ukrajiny vyhlásili „lidové republiky“. Jejich obyvatelům ruské úřady přiznávají ruské občanství a poskytují ruské doklady. Moskva stále popírá přímé zapojení do tohoto konfliktu, který označuje za „občanskou válku“.

Boje si podle odhadů vyžádaly nejméně 13 000 mrtvých. Kyjev označuje Rusko za agresora, povstalecké republiky neuznává, považuje je za „okupovaná území“ a trvá na tom, aby i západní média místo o separatistech psala o ruských jednotkách v Donbasu, kterým čelí ukrajinské ozbrojené síly.

(11:23, původní zpráva) Část ruských vojáků, kteří byli u hranic s Ukrajinou, se po ukončení cvičení vrací do posádek. Informovalo o tom dnes ruské ministerstvo obrany. Krok by mohl napomoci ke snížení napětí mezi Západem a Ruskem, dodala k situaci agentura Reuters.

Ukrajina i Západ uspěly ve snaze zabránit eskalaci z ruské strany, komentoval podle agentury AFP ruské stažení vojsk šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba: „Společně s našimi partnery jsme dokázali zabránit nové eskalaci od Ruska.”

„Jednotky Jižního a Západního vojenského okruhu, které splnily úkoly, již přistoupily k nakládání (vojenské techniky) na vagony a automobily a dnes zahájí cestu do svých vojenských posádek. Jednotlivé jednotky uskuteční přesun vlastními silami ve vojenských kolonách,“ řekl mluvčí ministerstva obrany, generálmajor Igor Konašenkov.

Generálmajor také upozornil, že v Bělorusku pokračuje cvičení ruských a běloruských jednotek, stejně tak probíhají dále i další rozsáhlá cvičení, do nichž jsou zapojeny „prakticky všechny vojenské okruhy, flotily vojenského námořnictva a výsadková vojska”.

V posledních dnech Washington kvůli hromadění ruských sil u ukrajinských hranic opakovaně varoval před hrozící ruskou invazí, ke které by mohlo dojít „kdykoliv“.

Rusko na jaře roku 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Podpořilo také povstání proruských separatistů v oblasti Donbasu na východní Ukrajině. Moskva popřela, že by plánovala sousední zemi napadnout. Západní obavy odmítla jako „hysterii“ a „dezinformace“.

Zdroje: