(AKTUALIZOVÁNO, 18:19) Prezident USA Joe Biden zahájil telefonát se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, oznámil Bílý dům. Diskutují spolu o vyostřené situaci kolem Ukrajiny. Washington již dříve varoval, že ruská invaze na Ukrajinu může nastat „kdykoliv“. Moskva odmítá, že by měla v úmyslu sousední zemi napadnout.

Ještě před telefonním hovorem s Bidenem hovořil Putin i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. S ním se rovněž v pondělí setkal osobně přímo v Moskvě, kde ho podle francouzského prezidenta ujistil, že Moskva nebude přispívat k vyostření situace. Napětí kolem situace na Ukrajině se ale od té doby nesnížilo a řada zemí, včetně USA, Británie, Německa, již vyzvala své občany, aby ze země okamžitě odcestovali. Kyjev mají opustit i američtí diplomaté, kteří nezastávají kriticky důležité pozice.

Také české ministerstvo zahraničí doporučilo Čechům, kteří jsou na Ukrajině či v Bělorusku, aby zvážili opuštění těchto zemí.

Moskva shromáždila u hranic s Ukrajinou přes 100 000 vojáků, dalších zhruba 30 000 vojáků má nyní na cvičení v Bělorusku. Rusko nadále popírá, že by mělo v úmyslu Ukrajinu napadnout.

(AKTUALIZOVÁNO, 14:45) Podle serveru Politico by ruská invaze na Ukrajinu mohla začít ve středu 16. února. Server se odvolává na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy. Ale spolupracovníci amerického prezidenta Bidena nechtěli veřejně potvrdit konkrétní datum. Uvedli jen, že invaze by mohla začít už před koncem olympijských her v Pekingu 20. února, což je v rozporu s předchozími veřejnými spekulacemi a očekáváními. Ale Moskva popírá, že by plánovala zaútočit na Ukrajinu.

(10:58, původní zpráva) USA, Británie, Nizozemsko, Lotyšsko, Estonsko a Japonsko v obavě z ruské invaze vyzvaly své občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili. Česko zatím podobné doporučení nevydalo.

Kvůli hrozbě ruského útoku, který podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena může začít kdykoli, a to i během nynějších olympijských her, rozhodl prezident Joe Biden o přesunu dalších 3000 amerických vojáků do Polska. O krizi má v sobotu s Bidenem a s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem telefonicky hovořit ruský prezident Vladimir Putin.

Před ozbrojeným konfliktem varoval mimo jiné generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle kterého ovšem od Ruska hrozí i jiná nebezpečí než přímý vpád. Například snaha svrhnout vládu v Kyjevě či kyberútoky.

Víc než 150 tisíc vojáků

Moskva popírá, že by se chystala sousední zemi napadnout. Ruské ministerstvo zahraničí dnes obvinilo západní země, že se „lživými informacemi“ o bezprostředně hrozící ruské invazi na Ukrajinu snaží zakrýt „vlastní agresivní akce“. Ruský ministr obrany zároveň vyzval Západ, aby přispěl ke snížení napětí tím, že přestane vyzbrojovat Ukrajinu. „Ze všech stran se to děje, dělá se to veřejně. Dělá se to demonstrativně. Dost dobře není jasné, kvůli čemu,“ řekl Sergej Šojgu při setkání s britským ministrem obrany Benem Wallacem v Moskvě.

Americký letoun dnes dopravil na Ukrajinu dalších 90 tun munice, oznámil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Celkově USA přepravily do Kyjeva podle ministra již více než 1300 tun vojenské pomoci, poskytované z balíku ve výši 200 milionů dolarů (asi 4,35 miliardy Kč). Zásilky obsahovaly mimo jiné protitankové řízené střely Javelin, které by podle analytiků mohly účinně ničit ruské tanky.

Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan dnes vyzval Američany, kteří ještě jsou na Ukrajině, aby do 48 hodin odcestovali. Ruský útok by podle něj mohl začít kdykoli v nadcházejících dnech, a to pravděpodobně leteckými údery, což by odlet ze země ztížilo.

„(Rusové) mají vše, co potřebují, aby zvládli vše, od menší invaze na východě, menších útoků všude po celé Ukrajině až po velkou invazi a případnou okupaci Ukrajiny či jejích částí,“ prohlásil šéf norské zpravodajské služby Nils Andreas Stensoenes.

Podle něj má Moskva u ukrajinských hranic více než 150 000 vojáků, nejmodernější zbraně a veškerou potřebnou logistiku. „Je těžké říci, zda útok je či není pravděpodobný, protože rozhodnutí je výlučně na ruském prezidentovi (Vladimiru Putinovi),“ dodal.

Podpora pro Ukrajinu

Kyjev se podle ministra zahraničí Dmytra Kuleby prostřednictvím mechanismu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) oficiálně dotázal Ruska na jeho vojenské aktivity a odpověď očekává během 48 hodin.

USA a další západní země poskytují Ukrajině podporu ve snaze odvrátit nový útok Ruska. Západ varuje Moskvu, která v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny, že případná invaze na Ukrajinu by vedla k dosud nevídaným sankcím a důsledkům.

Ani devět hodin jednání o urovnání konfliktu v Donbasu na úrovni politických poradců nejvyšších představitelů zemí „normandské čtyřky“ (Rusko, Německo, Ukrajina a Francie) v Berlíně nedospělo k žádným výsledkům kvůli rozdílné interpretaci mírových dohod z Minsku, postěžoval si ruský vyjednavač Dmitrij Kozak.

Podle ukrajinského ministra zahraničí rozhovory nebyly úspěšné, protože Rusko trvalo na tom, že Kyjev musí zahájit přímá jednání se separatisty, což Ukrajina odmítá. Jednání mají podle diplomatů pokračovat v březnu.