Copak se nenajde nikdo, kdo by mě zbavil toho fláterníka?

GALERIE KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Lukáš Strašík

Zavražděný novinář je osobností roku a zavražděný biskup byl prohlášen za svatého. V obou případech dal zřejmě rozkaz k vraždě panovník.

Zavraždění Tomáše Becketa

Zavraždění Tomáše Becketa,zdroj: Profimedia.cz

Osobností roku časopisu Timejsou letos novináři, kteří se postavili za pravdu a zasadili se o fakta. O titul se dělí zavražděný saúdskoarabský žurnalista Džámal Chášukdží, věznění barmští reportéři nebo novináři z amerického deníku Capital Gazette.

Případ Chášukdžího přitom nápadně připomíná okolnosti smrti arcibiskupa z Canterbury Tomáše Becketa, zavražděného před 848 lety.

"Svatořečení" mrtvého novináře a poučení ze středověku

Copak se nenajde nikdo, kdo by mě zbavil toho flátera? prohlásil prý kolem Vánoc v roce 1170 anglický král Jindřich II. Plantagenet. Není jasné, zda to řekl přesně takhle, nehledě na to, že se výrok dokonce někdy připisuje i jeho synovi a spoluvládci Jindřichu Mladíkovi. Navíc to není ani kulaté výročí, přesto stojí za to si událost připomenout, protože její paralely s dneškem jsou až mrazivé.

Podle historiků král ve skutečnosti řekl něco ve smyslu: "Co jsem to na svém dvoře vychoval a živil za flákače a zrádce, kteří dovolí, aby nějaký neurozený klerik s jejich pánem jednal s tak hanebným opovržením?" Tím klerikem měl na mysli Tomáše Becketa.

Becket byl lordem kancléřem a blízkým královým přítelem. Jindřich II. se dokonce osobně zasadil o to, aby byl v roce 1162 jmenován novým arcibiskupem z Canterbury.

Rázem však bylo po přátelství a následovaly jejich vzájemné zásadní spory o církevní práva, kvůli nimž dokonce Becket strávil několik let ve francouzském exilu. Roztržka s králem vyvrcholila poté, co Becket po návratu do Anglie exkomunikoval tři biskupy za to, že porušili canterburské privilegium a korunovali Jindřicha Mladíka. Následovaly exkomunikace dalších Becketových odpůrců, až se Jindřich jednoho krásného dne pořádně namíchl a pronesl výše zmíněnou větu.

Čtyři horliví rytíři - Reginald Fitzurse, Hugh de Moreville, William de Tracy a Richard le Breton – to pochopili jako rozkaz k vraždě. Během bohoslužeb vtrhli 29. prosince do katedrály v Canterbury a neposlušného Becketa obzvlášť brutálním způsobem zabili.

Zpočátku se jim sice od královského dvora dostalo jistých poct, směli například lovit v královských lesích. Brzy se však nálada obrátila. Třebaže Becket za svého života nijak zvlášť populární nebyl, po jeho smrti jej začala Evropa uznávat jako mučedníka. Už po třech letech byl prohlášen papežem Alexandrem III. za blahoslaveného a v roce 1174 za svatého.

Král se nechal slyšet, že jeho výrok byl špatně pochopen, rytíři o svá privilegia přišli, papež je exkomunikoval z církve a museli vykonat kajícnou pouť do Svaté země, kde měli zůstat 14 let. Není známo, že by se některý z nich vrátil.

Nepotrestaní vrazi

Také Chášukdží, který žil v exilu, psal pro americký Washington Post a ve svých textech kritizoval saúdského korunního prince Muhammada bin Salmána, byl začátkem října na konzulátu své země v Istanbulu zavražděn – podle všeho vyslaným zvláštním komandem. Rijád sice dva týdny mlžil a lhal, že novinář odešel z konzulátu živý, později ale vraždu přiznal. Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) je přesvědčena o tom, že objednavatelem činu byl právě korunní princ.

Způsoby vraždy jsou podobně brutální. Zatímco Chášukdžího (pravděpodobní) princovi poskoci podle všeho uškrtili, rozčtvrtili a rozpustili v kyselině, Becketovi rozsekali rytíři lebku meči a jeho mozek rozdupali po podlaze.

Jak dopadnou novinářovi vrazi a objednavatel činu, je samozřejmě otázka, na pouť do Izraele to ale nevypadá. Jindřichovi II. každopádně zůstala Becketova smrt přišitá už navždy. Postavení jednoho z nejvýznamnějších anglických králů se začalo pomalu hroutit a nakonec se proti němu postavili i jeho vlastní synové.

Princ Salmán sice na okraj summitu G20 v Buenos Aires čelil nepříjemným otázkám ohledně Chášukdžího, v zásadě se ale všichni omezili na tradiční "hluboké znepokojení". Po krátké slušnostní pauze a povinném "ty, ty, ty" se s bohatými Saúdy bude nejspíš kšeftovat dál. Prostě jako by se nechumelilo. Což teď v prosinci zní obzvlášť paradoxně.

Tagy: Velká Británie zahraničí Spojené státy Saúdská Arábie církev versus stát summit G20 útok na novináře časopis Time osobnost roku dějiny a fakta

Zdroje: vlastní