Čadský opoziční lídr Succès Masra, který je od ledna premiérem přechodné vlády, dnes oznámil, že vyhrál už v prvním kole prezidentské volby v této africké zemi. Informovala o tom agentura AFP. Volební komise ale posléze oznámila předběžné výsledky pondělních voleb, v nichž podle ní získal 61 procent současný prozatímní prezident Mahamat Idriss Déby a Masra dostal 18,5 procenta hlasů.

Co nešlo po zlém, půjde možná po dobrém. V Latinské Americe se armáda pomalu vrací k moci zadními vrátky. Nebezpečné flirtování demokraticky zvolených prezidentů s generalitou vyvolává neblahé vzpomínky.

Barma (neboli oficiálně Myanmar) na to čekala více než půl století: Ve středu 30. března poprvé od převratu v roce 1962 složil prezidentskou přísahu civilista, Tchin Ťjo. Donedávna neproniknutelná země tak alespoň formálně završuje čtyři roky trvající proces otevírání se světu a zmírňování tvrdé diktatury vojenské junty.

Po desetiletích vojenské junty se dnes v Barmě konaly první svobodné parlamentní volby, i když zcela demokratické ještě nejsou. Čtvrtinu křesel mají předem danou představitelé armády a některá etnika stále volit nemohou. Favoritem je opoziční Národní liga pro demokracii (NLD), kterou vede nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. 

Tisíce barmských studentů se vydaly na pochod do Rangúnu. Nesouhlasí s novým školským zákonem. Pod prapory protestu však bublá mnohem silnější nesouhlas s autoritativním vedením země, které neplní své sliby. Studenti tak přebírají roli mlčící opozice. V Barmě jde o letitou tradici. 

Po více než třiceti letech si argentinský soud poprvé došlápl na zdravotníky, kteří během vojenské diktatury odebírali novorozence matkám nepřátelským tehdejšímu režimu. Devětašedesátiletý lékař Norberto Atilio Bianco půjde za mříže na 13 let, pětaosmdesátiletá někdejší porodní asistentka Yolanda Arrocheová na sedm.

Vraždy, mučení či únosy politických odpůrců byly během dvou desetiletí brazilské vojenské diktatury státem schvalovanou praxí a lidé zodpovědní za tyto činy by měli být souzeni. Takový je závěr dlouho očekávané zprávy o zločinech diktatury, kterou parlamentní komise vyšetřující období let 1964-1985 ve středu předala prezidentce Dilmě Rousseffové.

Změna režimu před třemi lety slibovala Barmě demokracii. Zemi však nadále kontroluje armáda a stovky tisíc lidí trpí v uzavřených táborech. Nedávné ekonomické summity na situaci nic nezměnily.