Ať už je váš názor na náboženství jakýkoliv, nelze popřít, že víra v nějaký druh nadpozemské entity doprovázela lidstvo po většinu jeho existence. Tváří v tvář statistické převaze náboženství vůči ateismu je třeba si připustit, že víra může plnit nějakou pozitivní evoluční roli v lidské psychologii. Jak ale vyjádřit to, co je na náboženství z hlediska psychologie to prospěšné? Nová studie došla k tomu, že to může být pocit "jednoty".

Mohou vedle sebe v míru žít křesťané a muslimové a nejít si po krku? Ještě k tomu v zemi, kde je státním náboženstvím islám a kde platí právo šaría?

Rozestavěný kostel? Ani náhodou! Tento svatostánek je hotový, byť trochu netypický. Stojí u našich sousedů. 

Švédská královna Kristýna je jednou z nejpozoruhodnějších panovnic historie. Jednalo se o velice vzdělanou, zajímavou a na svou dobu značně výstřední ženu. Zemřela před 330 lety.

Na co se podívat o Velikonocích? Třeba na nějaký ten film s Ježíšem. Nenechte se odradit, toto téma nenabízí pouze vážné adaptace Bible a na své si přijde opravdu každý. Je libo zhlédnout kontroverzní drama, kvůli němuž křesťanští fundamentalisté zapálili kino? Nebo dáte přednost brutální černé komedii se zombíky? Jen směle do toho!

Hledání kořenů náboženství je i v dnešním světě ošidným tématem. Většina světové populace vyznává nějaký druh náboženské víry a přísně racionální vědecký pohled na počátky moderních náboženství je pramálo slučitelným s většinou z religiózních světonázorů. Část zastánců náboženských dogmat má ostatně za to, že lidé potřebují víru v boha – bez vyššího řádu, který dosáhne mimo dohled světské moci, by se totiž dle nich společnosti rozpadly. Nová studie pod vedením Patricka E. Savage jim v tom však díky stopování vývoje lidských populací oponuje – alespoň do jisté míry.

Takové sdělení vyvěsila na svém prodejním webu v Česku společnost Decathlon. Že by po hidžábech byla v české kotlině tak vysoká poptávka? Skutečnost je pochopitelně jiná…

Skupina Bílá růže byla protinacistická pacifistická skupina složená především ze studentů Mnichovské univerzity. Členové jejího jádra byli zatčeni v únoru 1943. Již pár dní nato, 22. února, nacisté popravili sourozence Schollovi - Hanse a Sophii - a Christopha Probsta.