S nadsázkou se dá říct, že kam Italové nebo Řekové kopnou, objeví starověkou památku. Ale i když patří antika do evropského kulturního dědictví, na péči o památky nemají obě nejzadluženější země Evropské unie peníze. Musí škrtit rozpočty kvůli dluhům a zbytek spolkne nucená péče o tisíce uprchlíků.

Výrobci pastelek nestíhají, kvůli módě antistresových omalovánek musí zavádět další směny, aby pokryli poptávku. V Brazílii dokonce lidé na chvíli vykoupili téměř všechny pastelky. Děti měly smůlu, hrát si chtěli dospělí.

Byly to velké hity 90. let i přelomu tisíciletí. Teď se vrací  na televizní obrazovky, nebo do kin. Co za návratem kultovních hitovek stojí? A jde o dobrý nápad?

Ještě před pár lety by tomu Kubánci snad ani neuvěřili. První koncert Rolling Stones v Havaně se proto stal daleko symboličtější událostí než jakákoli politická dohoda. Sešlo se na něm půl milionu lidí. 'Čekali jsme na vás 50 let', stálo na jednom z plakátů, které si vzali fanoušci na vystoupení. 

Charles Sealsfield, americký novinář a spisovatel "indiánek", a Karel Postl, rakouský kněz a řádový bratr. Co mají společného? Všechno, jedná se totiž o jednu a tutéž osobu, rodáka z moravských Popic na Znojemsku.

Vnuk malíře Alfonse Muchy John Mucha se dožaduje zákazu vycestování Slovanské epopeje do Asie předžalobní výzvou. V ní Prahu opět žádá o vrácení cyklu obrazů Slovanská epopej kvůli tomu, že nesplnila podmínku vystavět dílu vlastní galerii. Navíc by se podle něj mohla poškodit.

Jedna z nejjasnějších hvězd operního nebe 20. století. Žena podmanivého hlasu i vzhledu, rodinná přítelkyně prezidenta T. G. Masaryka, jejíž portrét zdobil i prvorepublikovou bankovku. Druhá Češka po Emě Destinnové s angažmá v newyorské Metropolitní opeře, lyrická sopranistka a filmová herečka Jarmila Novotná. Známější v zahraničí než ve své vlasti.

Dělnická Libeň konce 19. století nebyla nejspíš příliš lákavým místem. Karel Hlaváček se tam narodil, prožil většinu ze svých třiadvaceti let a tady také zemřel. Přesto anebo právě proto krása jeho poetických obrazů oslovuje dodnes - zrovna jako nezvyklé obrázky Vladimíra Boudníka či texty Bohumila Hrabala, také nerozlučně spjatých s touto pražskou čtvrtí.