Záhadné jméno Toyen ukrývá první dámu české meziválečné avantgardy, oceňovanou u nás i v zahraničí. Za její díla dnes platí zájemci horentní sumy. Malířka přitom žila dlouhé roky v levném pařížském hotelu a ze svých děl nikdy nezbohatla.

Byly nekonvenční, krásné - a také talentované a úspěšné. Kdo? Múzy slavných autorů, které se samy zapsaly do dějin umění i jinak než jen přítomností na plátnech těch, koho bohatě inspirovaly. 

Začínaly jako pracovní oblečení, postupem času však džíny dobyly i nejvyšší sociální vrstvy. A to v mnoha podobách. Před 145 lety si Levi Strauss a Jacob Davis nechali patentovat kalhoty s kapsami zpevněnými kovovými nýty - slavné 501. 

S němou érou Hollywoodu se mnohým vybaví jména, která vybudovala kult filmových hvězd. Například Mary Pickfordová nebo Gloria Swansonová, první režisérské opusy, ústa namalovaná do srdíčka či krásné a sexy flapperky typu Louise Brooksové či Clary Bowové. Skrývá však i svá temná tajemství - například tragické incidenty a nehody, kolem nichž se dodnes točí různé spekulace.  

Slávu, jaká vypukla před sto padesáti lety – 16. května 1868, nezažila Praha už dlouho. Tisíce slavnostně ustrojených lidí, hudba, alegorické vozy. Všichni chtěli být přítomni slavnostnímu položení základního kamene Národního divadla.

František Bakule, pozapomenutá postava českého školství. Svými novátorskými metodami první ředitel Jedličkova ústavu provokoval i vzbuzoval obdiv. Pod heslem "Chci, a proto umím" dosahoval obdivuhodných výsledků nejen u svých zdravotně postižených svěřenců.

Svastiky dokáží vzbudit v západní společnosti někdy až hysterické vášně, a to i když zrovna prokazatelně neslouží k propagaci nacistické ideologie. Předminulý týden se o tom přesvědčili i umělci z Kostnického divadla, jejichž uvedení hry Mein Kampf se některé organizace rozhodly bojkotovat. Je dobře, že společnost podporuje moc a démonizaci jednoduchého symbolu? A nenahrává to do karet naopak spíše neonacismu?  

Rovných sto šedesáti let by se letošního dubna dožila jedna z prvních českých profesionálních výtvarnic. Malířka, knižní výtvarnice a spoluzakladatelka moderní české grafiky Zdenka Braunerová byla jednou z nejzajímavějších osobností českého kulturního života na přelomu 19. a 20. století. Neobyčejná žena, múza soudobých umělců v českých zemích i ve Francii a žena, která bořila předsudky o slabším pohlaví.