Nadané múzy slavných: Výjimečné ženy, které bořily konvence

MAGAZÍN - Magazín autor: Šárka Novotná

Byly nekonvenční, krásné - a také talentované a úspěšné. Kdo? Múzy slavných autorů, které se samy zapsaly do dějin umění i jinak než jen přítomností na plátnech těch, koho bohatě inspirovaly. 

Klimtův obraz Portrét Emilie Flöge

Klimtův obraz Portrét Emilie Flöge,zdroj: Profimedia.cz

Skvělým příkladem výše zmíněného je ostatně třeba Emilie Louise Flöge. Životní partnerka malíře Gustava Klimta totiž působila jako módní tvůrkyně v rámci Wiener Werkstätte a byla aktivní členkou vídeňské bohémy. Klimt ji namaloval na mnoha obrazech a předpokládá se, že on a Emilie jsou také protagonisté jednoho z jeho nejslavnějších děl, které se jmenuje Polibek. Klimt ho namaloval na přelomu let 1907-1908. 

profimedia-0030160276

Gustav Klimt: Polibek,zdroj:Profimedia.cz

Klimt však s Emilií spolupracoval také v rámci úspěšného módního salonu, který vedla se svými sestrami v centru Vídně. Kreslil návrhy některých jejích modelů a Emiliin módní styl se také odrážel v obrazech, které pak maloval.

Emilie vytvářela a nosila pokrokové, pohodlné šaty vycházející z myšlenek feministického hnutí, pod které nebylo třeba nosit korzet a vyznačovaly se volnými rukávy. Snažila se tak, byť navrhovala i konvenčnější a prodávanější módu, o osvobození ženského těla ještě před velkým průlomem spjatým s Coco Chanel. Bohužel však bývá v tomto ohledu poněkud zapomenuta.

 

profimedia-0198090402

Emilie si byla s Klimtem velice blízká,zdroj:Profimedia.cz

Klimt měl různé milenky, s nimiž zplodil přesně neurčený počet dětí, a nikdy se nepotvrdilo, zda byl jeho vztah s Emilií intimní, nebo pouze hluboce přátelský. Blízcí si však byli až do malířovy smrti v roce 1918.

Své výjimečné přítelkyni odkázal polovinu majetku, druhá část připadla jeho rodině. Emilie vedla módní salon až do roku 1938 a v meziválečném období byla v kontaktu s předními evropskými módními tvůrci a tvůrkyněmi včetně zmíněné Chanel.

Dům, v němž bydlela, ale v roce 1945 bohužel zachvátil požár, který zničil jak kolekci jejích oděvů, tak i cenné předměty z Klimtovy pozůstalosti. Žena, která bořila dobové konvence jako úspěšná obchodnice i svobodomyslná osobnost, přežila Klimta o 34 let. Nikdy se nevdala.

profimedia-0156444427

Emilie a Gustav Klimt,zdroj:Profimedia.cz

Tragické roky talentované Camille 

Tuze talentovaná dáma byla také Camille Claudelová. Tato Francouzka, narozená v roce 1864, se rozhodla pro dráhu sochařky, což byl pro ženu té doby velice neobvyklý výběr.

V 80. letech pak přišlo osudové setkání - jejím mentorem se stal slavný Auguste Rodin. Navzdory tomu, že je dělilo téměř čtvrtstoletí, přerostl pracovní vztah brzy v milenecký a přetrval jednu dekádu. Camille se během této doby stala předlohou mnoha jeho soch. 

Rodin se nicméně nehodlal odpoutat od své dlouholeté partnerky Rose Beuretové. A Camille, která nakonec s Rodinem i otěhotněla, ale následně potratila, milenecký vztah počátkem 90. let ukončila, byť se pak vídali ještě několik let. Symbolem rozpadu jejich vztahu se stala socha Věk dospělosti.

Claudelová byla už za svého života respektovanou umělkyní, opravdu velký zájem o její díla však přišel desítky let po její smrti. Dnes se prodávají za miliony dolarů.

profimedia-0355349113

La petite chatelaine,zdroj:Profimedia.cz

Některá svá díla přitom autorka v roce 1905 zničila. Umělkyně totiž kolem čtyřicítky začala trpět paranoiou a nakonec jí prý byla diagnostikována schizofrenie. Ještě několik dalších let tvořila na svobodě, finančně podporována svým otcem, který fandil její práci. Po jeho smrti v roce 1913 ji však rodina umístila do ústavu pro choromyslné, což vzbudilo značnou pozornost a připsalo jejímu životu obzvlášť tragický punc.

Poté, co tisk obvinil rodinu, že v ústavu drží umělkyni proti její vůli, prý matka dokonce zakázala, aby Camille přijímala zprávy od kohokoliv jiného, než od svého bratra. Podezření vzbuzují i informace, že se rodina stavěla odmítavě k lékařským návrhům, aby byla Camille z ústavu propuštěna. Bratr ji během neskutečných třiceti let, které v ústavu strávila, navštívil sedmkrát, setra Louise pouze jednou, matka nikdy. 

V roce 1929 za zdi ústavu pronikla její dřívější přítelkyně, anglická sochařka Jessie Lipscombová a prohlásila, že Camille rozhodně nevypadala jako šílená. O 14 let později Claudelová umírá a končí pohřbená v neoznačeném hrobě při psychiatrické léčebně, jejíž zdi ji dlouhé roky dělily od svobodného života.

profimedia-0024971756

Fotografie Camille Claudelové na její retrospektivě uspořádané v roce 2008,zdroj:Profimedia.cz

O Camille vznikly dva snímky. Zatímco film Camille Claudelová se soustředí na její vztah s Rodinem, snímek Camille Claudelová 1915 přibližuje život sochařky v době, kdy už byla internována v ústavu. 

Picassova múza 

Další pozoruhodnou ženou, která na fanoušky umění shlíží z obrazů a zároveň udělala svůj vlastní zářez do světa umění, byla Dora Maar, milenka a přítelkyně Pabla Picassa.

Vlastním jménem Henrietta Theodora Markovičová se narodila jako jediné dítě chorvatského architekta a Francouzky a vyrůstala v Buenos Aires. Zpátky do Francie se rodina vrátila, až když bylo Henriettě téměř 19 a zapsala se do pokrokové École des Beaux-Arts. Svůj zájem dělila mezi malování a fotografii, to druhé však nakonec převážilo. 

Na přelomu 20. a 30. let se vydala do Ameriky fotit následky krize, po návratu si pak mladá žena otevřela ateliér v Paříži. Připravovala reklamní fotografie i ty umělecké a vnořila se do francouzské avantgardy. Měla blízko k surrealismu, angažovala se v levicových organizacích a také si změnila své jméno na Dora Maar. Stála modelem Man Rayovi i Jeanu Cocteauovi a hodně pozornosti vzbudila i její aféra se spisovatelem a intelektuálem Georgesem Bataillem. 

profimedia-0368279146

Dora Maar,zdroj:Profimedia.cz

Picassa potkala v polovině 30. let. Poprvé během natáčení snímku Jeana Renoira, Dora Maar ho však takříkajíc sbalila až při druhém setkání v Café Les Deux Magots. Brzy se stali milenci, Picasso oceňoval její inteligenci i to, že díky letům stráveným v Argentině mluvila španělsky. Stala se také jeho "dvorní" fotografkou během doby, kdy pracoval na jednom ze svých nejslavnějších obrazů Guernica. 

Je předmětem spekulací, co vlastně vztah znamenal pro její kariéru. Byla sice ztvárněna na mnoha Picassových obrazech a s malířem chodila více než deset let. Na stranu druhou během této doby přestala fotit a začala se věnovat spíše malování, což však nebudilo tolik pozornosti jako její předchozí práce. Navíc to pro ni nebyl jednoduchý vztah: Picasso se stále vídal se svou další milenkou Marie-Thérèse Walterovou, která mu ještě před začátkem vztahu s Dorou Maar porodila dceru Maríu.

Roku 1943 si navíc začal s dvaadvacetiletou Francoise Gilotovou, což způsobilo ještě větší dusno. Nakonec se Dora nervově zhroutila a v roce 1946 její vztah s malířem skončil. Později, ačkoliv se i nadále věnovala umění, odmítala po celé čtvrtstoletí vystavovat. Ve stáří se také stala silně věřící a její dílo téměř upadlo v zapomnění. Zemřela jako devadesátiletá v roce 1997. Díla jejího slavného milence se prodávala a prodávají za astronomické částky, to její však začalo být znovuobjevováno a znovu oceňováno až v době, kdy už tomu Picassova múza nebyla přítomna.

Tagy: zahraničí výtvarné umění emancipace umění a kultura dějiny a fakta populace a společnost mezilidské vztahy

Zdroje: Vlastní,artsy.net,http://www.messynessychic.com