Zakázaný symbol, který vyvolává hysterii

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Václav Štefan

Svastiky dokáží vzbudit v západní společnosti někdy až hysterické vášně, a to i když zrovna prokazatelně neslouží k propagaci nacistické ideologie. Předminulý týden se o tom přesvědčili i umělci z Kostnického divadla, jejichž uvedení hry Mein Kampf se některé organizace rozhodly bojkotovat. Je dobře, že společnost podporuje moc a démonizaci jednoduchého symbolu? A nenahrává to do karet naopak spíše neonacismu?  

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

O další z řady pozdvižení kolem symbolu hákového kříže, jež mělo odezvu i v českých médiích, se předminulý týden postaralo německé divadlo v Kostnici. Režisér tureckého původu Serdar Somuncu se tu rozhodl v pátek 20. dubna, tedy na narozeniny Adolfa Hitlera, uvést s trochu netradičním doplňkem absurdní grotesku od židovského dramatika maďarského původu George Taboriho pojmenovanou podle známé knihy nacistického diktátora Mein Kampf.

Aktuální Somuncovo pojetí Taboriho příběhu mladého Hitlera ve Vídni, kde se krom nacistického vůdce objevuje například i prezident USA Donald Trump, měli diváci možnost sledovat zdarma s tou podmínkou, že během představení budou v divadle nosit pásky se symbolem hákového kříže. Plátci vstupného si naopak mohli dobrovolně vzít židovskou Davidovu hvězdu - jako symbol solidarity s obětmi.

ČTĚTE TAKÉ:
Sieg heil, mopslíku...

Divadlo si kvůli tomuto ozvláštnění nechalo vypracovat i právní posudek, neboť německé zákony, co se svastiky týče, jsou velmi přísné a její zobrazování je až na výjimky, jako je umělecká tvorba, jasně antinacistické protesty a vzdělávání, zakázáno.

Právě do svobody umělecké tvorby by tak podle autorů měl spadat i tento případ, kdy svůj svérázný pokus berou jako jasnou součást divadelního představení, nikoliv jako propagaci zakázaného nacistického symbolu. S čímž souvisí i to, že divadlo mělo dohlédnout na to, aby každý případný neplatící zákazník po představení nacistickou svastiku odevzdal.

Nechutné! 

Přesto se proti počínání umělců ještě před premiérou vzedmula vlna nevole a ostré kritiky. Očekávaně zazněly například klasické, a z části pochopitelné reakce, že se jedná především o laciný marketingový trik, jak kontroverzí přitáhnout publicitu. Což se divadlu určitě povedlo, ale o tom, zda to byl skutečně jeho hlavní záměr, můžeme pouze spekulovat.

Bylo dokonce podáno několik trestních oznámení a tamní Německo-izraelská společnost a Židovsko-křesťanská společnost, které vyzvaly k bojkotu představení, označily celou věc za nechutnou a nepřijatelnou. Ozývaly se rovněž kritické hlasy, které strašily tím, že by takto představení do Kostnice mohlo nalákat pravicové extremisty.

Umělci se bránili, že jejich "sociální experiment" naopak míří proti hrozbě nově narůstajícího antisemitismu v zemi, má vyprovokovat diskusi o rasismu a ukázat, kolik lidí je ochotných se vidinou ušetření peněz zkorumpovat k nošení nacistického symbolu.

Nakonec se 20. dubna během premiéry žádné velké pozdvižení nekonalo. Ač sami umělci během týdne před uvedením upozorňovali na to, že počet lidí, kteří se jich dotazovali na lístky zdarma podmíněné nošením hákového kříže, je zaskočil a přišel jim až děsivý, tak se mezi návštěvníky zcela vyprodané premiéry nakonec neobjevil nikdo, kdo by této nabídky využil.

Je symbol nositelem zla? 

Slovy klasika by se k celé hysterii kolem představení dalo říct, že "přílišná oddanost ideálům končí tím, že v rámci boje proti alkoholismu zastřelíš dítě se sáčkem rumových pralinek." V dnešní době v západní společnosti zkrátka nemáme děsivější symbol, který by vzbuzoval takové vášně a někdy až hysterické a absurdní reakce, jako je tomu u hákového kříže.

Zlo, které napáchal Hitler v čele třetí říše, je samozřejmě nepopiratelné, obludné a jedná se o nejděsivější část dějin lidstva, kdy kvůli odporné ideologii zemřely miliony nevinných lidí. Jak nám ale vlastně může prospět naše až fanatická stigmatizace jednoduchého symbolu složeného z šesti úseček, který tu s námi byl v různých lidských kulturách po celé Zemi již po tisíciletí?

Stále je to pouze jen jednoduchý a sám o sobě prázdný symbol, kterým se dají zakrýt různé ideály. Sám ale nikdy žádné reálně nenese a neponese, vždy mu je přiřknou pouze lidé, skuteční autoři a strůjci ideologií. Stejně jako kříž není nosičem žádných křesťanských hodnot a pěticípá hvězda reálně nenese žádné myšlenky komunismu.

Člověk, který přijde do styku s hákovým křížem, se žádným nacismem nenakazí, nezačne večer hajlovat a druhý den posílat menšiny do plynu. Přesto se naše společnost často chová, jako by tomu tak bylo. Zlo ale nedřímá v symbolech, to je prostě v lidech.

Boj s větrnými mlýny

Jsme tak někdy svědky toho, kdy se mnohem větší společenskou aférou stane, když se někde ve veřejném prostoru objeví svastika, ale jednotlivé přímé projevy nacistické ideologie i z řad politiků, jako antisemitismus, posílání Romů do koncentráků a náboženská nesnášenlivost, nás pomalu nechávají chladnými.

Západní společnost ve svojí démonizací svastiky někdy až arogantně nepřímo napadá jiné kultury. Připomeňme si například aféru z roku 2007, kdy se Německo pokusilo zobrazení svastiky zakázat v celé Evropské unii, proti čemuž ale ve velkém vystoupili právem rozhořčení hinduisté žijící v Evropě, pro něž svastika představuje prastarý náboženský symbol. Nebo případ z nedávné doby, kdy Japonci kvůli západním turistům přestali na mapách využívat symbol svastiky označující náboženské stavby.

Komu ve výsledku může nejvíce prospět přehnaná tabuizace a démonizace hákového kříže v západní společnosti, která nadále prakticky aktivně udržuje společenskou moc tohoto symbolu, jež jí vybudoval Hitler a nacisté? A opravdu chceme, aby byl hákový kříž nadále vnímán tak, jak si to přál sám nacistický vůdce?

Nenahráváme tím mnohem víc do karet dnešním neonacistům, pro které tak vlastně udržujeme při životě tento společensky mocný a výrazný symbol, jenž v nás nadále vyvolává tolik strachu a vášní? Možná už by bylo na čase rozbít tu děsivou moc, kterou jsme přiřkli hákovému kříži. Bylo by lepší ji úplně rozcupovat a zesměšnit a raději se více zaměřit na boj se skutečnými projevy nacismu, ne s neškodnou šesticí úseček.

Tagy: Evropa Německo nacismus divadlo neonacismus nacionalismus propaganda hákový kříž umění a kultura zahraniční

Zdroje: Vlastní