Dnes je úterý 19. března 2024., Svátek má Josef
Počasí dnes 6°C Polojasno

Záhady němé éry Hollywoodu: Smrt první flapperky a ožehavá vražda

Záhady němé éry Hollywoodu: Smrt první flapperky a ožehavá vražda
Olive Thomasová | zdroj: Profimedia

S němou érou Hollywoodu se mnohým vybaví jména, která vybudovala kult filmových hvězd. Například Mary Pickfordová nebo Gloria Swansonová, první režisérské opusy, ústa namalovaná do srdíčka či krásné a sexy flapperky typu Louise Brooksové či Clary Bowové. Skrývá však i svá temná tajemství - například tragické incidenty a nehody, kolem nichž se dodnes točí různé spekulace.  

Jedním z nejznámějších je případ "první flapperky" Olive Thomasové

Ta pocházela z dělnické rodiny, začínala jako prodavačka a později se, díky titulu ze soutěže krásy, dostala do šoubyznysu. Nejdříve byla modelkou, později vystupovala v revuální skupině Ziegfield Follies.

V roce 1916, ve dvaceti letech, začala svou filmovou kariéru a vypracovala se od prvních neobratných krůčků na herečku se šmrncem "baby vamp". Bylo jí 25, když si v The Flapper zahrála po zábavě prahnoucí studentku, a přinesla tak image flapperky na filmová plátna. Snímek byl tuze populární a díky scenáristce Francis Marionové se označení "flapperka" stalo součástí slovníku (nejen) Američanů.

thomas014 Olive Thomasová | zdroj: Profimedia

V té době už byla tři roky vdaná za Jacka Pickforda, mladšího bratra Mary Pickfordové. V srpnu 1920 se manželé, jejichž svazek procházel problémy, vydali na výlet do Paříže. Pátého září v noci po návratu z večírku do hotelu Ritz prý Jack ulehl a Olive se, prý omylem, napila chloridu rtuťnatého, který používal syfilisem trpící Jack na léčení vředů.

Olive údajně vykřikla, čímž vyburcovala manžela, který jí, podle svého pozdějšího svědectví, poskytl první pomoc a zavolal lékaře. Zemřela o pět dnů později. Chvílemi se prý zdálo, že nehodu přežije, nakonec ji ale zabilo selhání ledvin.

Co se doopravdy stalo? 

Smrt Olive Thomasové je označována za jeden z prvních velkých hollywoodských skandálů, na nichž si média pořádně smlsla. Kolem neštěstí se rychle vyrojila spousta drbů o tom, co se v osudnou zářijovou noc stalo. Třeba klepy, že se Olive pokusila spáchat sebevraždu po hádce kvůli Pickfordovým nevěrám nebo kvůli zjištění, že se od manžela nakazila syfilisem.

Jiné drby zas herečku podezíraly z drogové závislosti a účasti na kokainových a alkoholických orgiích, případně že se ji Jack pokusil zabít kvůli životní pojistce. Švagr a manžel Mary Pickfordové Owen Moore, který je v Paříži doprovázel, vše vehementně popíral. A lékaři smrt Thomasové nakonec také prohlásili za nehodu.

Olive, o níž i její švagrová Mary Pickfordová napsala, že byla veliká krasavice, zemřela 40 dní před svými šestadvacátými narozeninami. Zbylo po ní pár dochovaných filmů, fotografie a tragický příběh závěru jejího života. Její poslední snímek Everybody's Sweetheart šel do kin 4. října. Jack ji přežil o pouhých 13 let, zemřel v šestatřiceti.

Mimochodem - Olive byla také jednou z prvních Vargas Girls, žen ztvárněných peruánským výtvarníkem Albertem Vargasem kreslícím takzvané "pin up girls". 

Pro úplné zobrazení rozklikněte Alberto Vargas: Memories of Olive | zdroj: Wikiwand.org

Případ kulaté hvězdy 

Přesně o rok později se v hotelu St. Francis v San Francisku konala velká párty, na níž byl i miláček diváků Roscoe Arbuckle, přezdívaný Fatty Arbuckle. První "milionová" hollywoodská hvězda a mimo jiné objevitel Charlieho Chaplina.

profimedia-0171845745 Roscoe Arbuckle v jednom ze svých filmů | zdroj: Profimedia

V ten den se ale také z Arbucklova pokoje ozval křik bolestmi trpící šestadvacetileté herečky Virginie Rappeové. Přivolaný lékař konstatoval, že herečka je prostě opilá, mladá žena však byla později hospitalizována a za několik dnů zemřela. Příčina? Protržený močový měchýř a následný zánět podbřišnice.

Začal tím první, ostře sledovaný hollywoodský případ té doby a bulvárním médiím hody. Rappeová totiž zkolabovala v Arbucklově pokoji a právě tato hvězda ji v koupelně našla.

Podle Arbucklovy výpovědi, které se vždycky držel, si Rappeová stěžovala, že je jí špatně, načež ji přenesl na postel a přivolal doktora. Brzy poté však vyšla najevo verze, která vše převrátila vzhůru nohama. Na party totiž byla i jistá Bambina Maud Delmontová, přítelkyně Rappeové, která později lékařům řekla, že Arbuckle se Virginii pokusil znásilnit. Lékaři sice znásilnění vyloučili, ale okolnosti nabraly jiný spád - a ten dovedl Arbuckla před soud, kde čelil obvinění z vraždy prvního stupně, později zmírněné na zabití. 

Byl to několikaměsíční, monstrózní případ. Ač obvinění ze znásilnění u soudu vůbec nefigurovalo, noviny a drby se předháněly v detailech, jak měla být mladá herečka napadena. Arbuckle, který vážil zhruba 120 kilo, měl podle nich na drobnou ženu například nalehnout a způsobit jí zmíněná vážná zranění.

I jinak se však najednou veřejné mínění prudce obrátilo proti ještě včera zbožňované hvězdě. Někteří hlasitě požadovali trest smrti, studio se od Arbuckla odvrátilo, jedním z mála lidí, kdo se herce zastali, byli Charlie Chaplin a Buster Keaton

V procesu figuroval ambiciózní žalobce Matthew Brady, který si dělal zálusk na post guvernéra a tlačil prý na předvolané svědky a svědkyně, včetně Delmontové, ohledně výpovědí. Později se ukázalo, že některé z nich, hovořící v Arbucklův neprospěch, byly vynucené, a i jinak měla obžaloba díry. 

Přesto se proces protáhl a teprve na jaře 1922 skončil soud osvobozujícím verdiktem. 

Arbuckle byl donucen pouze k zaplacení pokuty za to, že se na večírku v době prohibice konzumoval alkohol. Zaplatil však také výdaje za soud, který mu změnil život. Jeho kariéra byla v troskách, v očích části veřejnosti zůstal vinen a potíže měl i v pracovní sféře. Rozpadlo se mu manželství, byť se jej jeho žena až do konce života zastávala, a nakonec začal pít. Zemřel v roce 1944, ve 46 letech, v důsledku srdečního infarktu. V té době byl potřetí ženatý a měl krátce po podpisu smlouvy s Warner Brothers. 

Zbývá však záhada kolem příčiny úmrtí Virginie Rappeové. Doboví lékaři prohlásili, že smrt nastala v důsledku jejích zdravotních problémů. Říkalo se, že například měla cystu. Během procesu i po její smrti však byly tendence její život výrazně skandalizovat a vykreslit ji jako tuze zhýralou.

Kolovaly klepy, že měla četné potraty, dítě, které dala do pěstounské péče, a že trpěla pohlavními chorobami. Dle filmové historičky Joan Myersové ale podle všeho taková nebyla a spíš se jednalo o cílenou posmrtnou "popravu" její osoby. Pitva prý ostatně také nepotvrdila, že by někdy porodila, nebo že by smrt nastala následkem prodělané interrupce. 

Detaily případu zaměstnávaly některé historiky a badatele po desetiletí. Podle Myersové je pravděpodobnější, že šlo spíš o nehodu než cílený útok. O tom, proč mladá herečka zemřela, se nicméně spekuluje dodnes.

profimedia-0363845438 Virginia Rappeová | zdroj: Profimedia

Kdo zastřelil režiséra? 

Ještě v době, kdy se konal proces s Arbucklem, však Hollywoodem otřásl i další skandál. A tentokrát se jednalo o jasnou vraždu, která měla dopady na život dvou hereček. Jednou z nich byla shodou okolností častá Arbucklova filmová partnerka, komička Mabel Normandová.

Mrtvým byl známý herec a režisér William Desmond Taylor, jehož život by byl sám o sobě námětem na film. Narodil se jako William Cunningham Dean Tanner roku 1872 v Irsku do dobré rodiny, v mládí vyrazil do Ameriky na zkušenou a už tam zůstal. Počátkem století se oženil s herečkou Ethel May Hamiltonovou, pohyboval se ve vyšších společenských kruzích a měl pověst bonviána.

Jenže po několika letech ženu i malou dceru opustil. Respektive prostě a jednoduše zmizel. Několik let pak vandroval po Státech, ale co přesně dělal, se moc neví. Až v roce 1912 se objevil v San Francisku, změnil si jméno a později začal budovat režisérskou kariéru v Los Angeles. Dařilo se mu, nakonec natáčel s největšími hvězdami své doby, koncem první světové války se dokonce znovu setkal se svou rodinou včetně bývalé manželky a učinil svou dceru oficiální dědičkou. 

Padesátky se však týpek, který ve zralém věku začal "nový život", už nedožil. Prvního února 1922 brzy ráno byl nalezen mrtvý ve svém domě v nóbl čtvrti. První doktor, který ho ohledal, stanovil jako příčinu úmrtí krvácení do žaludku. Později se však ukázalo, že režiséra někdo střelil, a zmíněný lékař se, nejspíš kvůli strachu z ostudy ze špatné diagnózy, stáhl do ústraní. 

A začalo vyšetřování delikátního případu, z něhož mělo těžkou hlavu jak dost lidí ve filmovém byznysu, tak i zúčastnění policisté. Lidé z branže se báli, že detaily vyšetřování odhalí ožehavé problémy v šoubyznysu, což zas komplikovalo práci odborníkům.

Svědectví z doby, kdy Taylora nalezli, přitom poskytl jeho soused a kolega z branže Douglas MacLean, který prý poté, co ho vyrušil hluk, viděl u domu někoho, kdo vypadal jako "filmový lupič" - a mohla to být klidně žena převlečená za muže. 

Dodnes se mluví především o sedmičce podezřelých. Jednou z nich byla právě Mabel Normandová, do které se prý režisér zamiloval a snažil se ji dostat z její závislosti na kokainu. 

profimedia-0099098696 Herečka Mabel Normandová | zdroj: Profimedia

Právě to mohl být jeden z motivů vraždy. Režisér měl prý totiž zájem dopomoci k zatčení jejích dealerů a spekulovalo se, že ho odstranil nájemný zabiják. Normandová, která se s Taylorem sešla krátce před incidentem, a byla tak poslední osobou, která ho spatřila živého, zažila náročný výslech.

Ačkoliv byla nakonec propuštěna, případ dost pošramotil její kariéru - i proto, že vyšla najevo její drogová závislost. Roku 1930 zemřela na tuberkulózu v pouhých 37 letech a dodnes ji připomíná hvězda na hollywoodském Chodníku slávy. 

Policisté podezírali také dva chlápky, kteří byli zaměstnáni u Taylora jako "komorníci". Jeden z nich, Edward Sands, měl na kontě vyloupení Taylorova domu a zdálo se, že se ho později také snažil vydírat ohledně jeho skutečné identity, kterou prý Taylor držel v Hollywoodu v tajnosti.

Sandse prý policie silně podezírala, ale svědectví o člověku, který v první únorové ráno opouštěl režisérův dům, na něj prý příliš nesedělo a policisté po něm nikdy nevyhlásili rozsáhlé pátrání. Sands nicméně v den vraždy zmizel a už se nikdy neobjevil. Druhého komorníka Henryho Peavyho dlouze vyslýchali, ovšem bez výsledku.

A pak tu byly Mary Miles Minterová  a její matka Charlotte Shelbyová. Minterová, dříve populární dětská herečka a v době vraždy devatenáctiletá dívka, se do režiséra zamilovala a psala mu milostné dopisy. Ty později otiskly noviny, a rozmetali tak image Minterové jako plaché dívky, byť se zdá, že Taylor její náklonnost neopětoval. 

"Oblíbenou podezřelou" i těch, kdo o případu psali později, je nicméně právě Shelbyová. Povahově komplikovaná osoba, jež měla v té době problematický vztah se svou dcerou a hlavně prý vlastnila zbraň a neobvyklé náboje podobné těm, které se našly v Taylorově těle. O 20 let později losangeleský žalobce seznal, že důkazy nashromážděné proti Shelbyové na obžalobu nestačí. A během let mnohé materiály k případu prostě zmizely.

Rozlousknutí po desetiletích?

Poslední podezřelou se stala Margaret Gibsonová. V době vraždy jí bylo sedmadvacet. S Taylorem  se znala, pracovali pro stejné studio a natočili spolu čtyři filmy - například snímek The Kiss. Herecká kariéra Gibsonové začala skomírat po roce 1923, kdy byla zapletena do sítě vyděračů.

 

O desítky let později, koncem 90. let 20. století, pak v rámci neutuchajícího "pátrání" po záhadném vrahovi vyšla najevo senzační informace - Gibsonová se v roce 1964 k Taylorově vraždě údajně přiznala na smrtelné posteli svým sousedům.

Jediný přeživší svědek její výpovědi však neřekl nic o motivu vraždu, neb byl prý jednak příliš rozrušený danou situací a nepamatoval si detaily - Gibsonová zemřela po srdečním záchvatu - a pak také příliš mladý a netušil, kdo vůbec ten Taylor byl. Údajně však prý Gibsonová uvedla, že ji "téměř chytili" a "musela opustit zemi."

Podle dalšího svědectví přitom měla na zmínku v médiích o nevyřešeném případu reagovat hystericky a "přiznat se" už pár let před svou smrtí. A podle některých domněnek mohla mít vražda souvislost i s vydíráním - Taylor prý totiž krátce před svou vraždou pronesl nepěkné výroky na účet některých lidí z branže. Jak bylo zmíněno výše, soud s Arbucklem magicky přitahoval pozornost k intimním záležitostem slavných a k zažehnutí skandálu stačilo maličko.

Údajné přiznání Gibsonové ovšem samozřejmě nelze brát jako oficiální tečku za vyšetřováním vraždy. I po 96 letech se tak stále jedná o případ, který prostě skončil u ledu.

Zdroje:
BBC, Wikipedia.org, www.flapperjane.wordpress.com