Příběhy spojené s někdejšími majetky české a moravské šlechty se vracejí i sedm desítek let poté, co o ně šlechtické rody po roce 1948, ale i těsně po skončení druhé světové války, přišly. Ať jde o potomky hlubocké větve Schwarzenbergů, knížecí rod Lichtenštejnů, či případ týkající se rodu Czerninů, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Pražské povstání patří mez nejvýznamnější momenty československého protinacistického odboje. Demonstrace se přelily do ozbrojených střetů, ve městě vyrostly barikády, zemřely tisíce lidí. 

Lidí, kterým se podařilo uniknout z pekla Osvětimi-Březinky, není příliš. Mezi ty úspěšné patřili slovenští vězni Rudolf Vrba a Alfréd Wetzler. Oba si zachránili život a také zpravili svět o hrůze, která se v koncentračním a vyhlazovacím táboře odehrávala. Jejich dramatický útěk začal před 75 lety.

Téměř 80 let spočívá v hlubinách i nad hladinou spousta válečného šrotu. Zatímco některé vraky z druhé světové sloužily jako pouhé nákladní lodě, někdejší pýcha německé námořní techniky, bitevní loď Admiral Graf Spee, má za sebou dramatický příběh své zkázy i snah o vyzvednutí na souš. 

Až do 15. března 1939 prožívala Doris Schimerlingová šťastné dětství v Brně. Všechno změnila nacistická okupace českých zemí. "Nenávidím pachatele, nikdy bych si s nimi nesedla k jednomu stolu, ale normální Němce mám ráda. Mám tam spoustu přátel a ráda tam jezdím," říká dnes o svém vztahu k Německu.

Hana Kučerová-Záveská patřila k prvním českým architektkám. Prosadila se v době, která ženám v tomto oboru nepřála a zanechala stopy v jedné z architektonických perel Prahy. Narodila se před 115 lety, 21. března 1904.

Držitel Řádu britského impéria, vězeň nacismu i komunismu. Angličané o odvaze Josefa Brykse natočili film, komunisté poslali slavného pilota do uranových dolů.

Před 75 lety se stala tragédie, která je označována za největší masovou vraždu československých občanů během druhé světové války. Nacisté zabili tisíce mužů, žen a dětí z takzvaného rodinného tábora terezínských Židů v Osvětimi-Březince.