Dnes je čtvrtek 28. března 2024., Svátek má Soňa
Počasí dnes 7°C Občasný déšť

Články s tagem

dobývání vesmíru

Příroda

Život v Mrtvém moři: Výzkum extrémních prostředí na Zemi

Julie Nováková 2. 12. 2015
Počátkem nového akademického roku Univerzita Karlova tradičně udílela čestné tituly úspěšným mezinárodním vědcům spolupracujícím na zajímavých projektech i s českými odborníky na UK. Čestný doktorát tentokrát obdržel i profesor Aharon Oren z Jeruzalémské univerzity, který se ve své práci věnuje extremofilním mikroorganismům žijících ve velmi slaném prostředí, takzvaným halofilům. Jeho práce se dotýká nejen studia zajímavého extrémního života na Zemi, například ve známém Mrtvém moři, ale potažmo i možností co do života na Marsu či ledových měsících.
Vesmír

Proč je Mars zamrzlou pustinou? Možná za to mohou sluneční erupce

Jan Toman 23. 11. 2015
Mars poutá lidskou představivost od pradávna. Z řeckých mýtů se přesunul do centra vědeckého zájmu, ale to na jeho zajímavosti nijak neubralo. Ještě před 100 lety čekali někteří astronomové, o autorech fantastické literatury nemluvě, na Marsu rozvinuté civilizace nebo alespoň mnohobuněčné živočichy a rostliny. S pokračujícím průzkumem se ovšem očekávání smrskla přes lišejníky až k pouhým jednobuněčným organismům – obdobám pozemských bakterií. 
Vesmír

Na vesmírné stanici se to hemží 'vetřelci'

Jan Toman 5. 11. 2015
Bakterie a další mikroorganismy jsou na povrchu naší planety takřka všudypřítomné a v nezanedbatelném množství se vyskytují i hluboko pod zemí a vysoko v atmosféře. Některé druhy přežijí sterilizaci párou o teplotě stovek stupňů celsia, další si lebedí v prostředích plných těžkých kovů a dalších pro "vyšší" organismy zaručených jedů a ještě jiné v klidu rozchodí zásah radiací deset tisíckrát silnější než jaká by zabila člověka. Na tyto nezmary ale narazíme také v důkladně sterilizovaných prostředích – lékaři by mohli vyprávět. 
Vesmír

Co zatím víme o Plutu a jeho měsících?

Julie Nováková 30. 10. 2015
Čím je způsobena obrovská rozmanitost povrchu Pluta, hluboké kaňony na Charonu či jasný povrch menších měsíců Hydry a Nix? NASA nedávno zveřejnila první souhrnnou publikaci o Plutu a jeho systému na základě dat z červencového průletu New Horizons. Sice jde zatím o vyhodnocení teprve zlomku celkových dat, ale i tak nám napovídá více o tomto záhadném systému. 
Vesmír

Opravdu jsme našli 'mimozemšťany' nebo je to jen mediální senzace?

Julie Nováková 21. 10. 2015
Hvězda s katalogovým názvem KIC 8462852 v uplynulých dnech prolétla světovými médii jako těleso, u kterého by se teoreticky mohla nacházet uměle postavená megastruktura. Co některé odborníky k této hypotéze vedlo, jak ji plánují testovat a jaké další možnosti mohou existující pozorování vysvětlit?
Vesmír

Obama telefonoval do vesmíru, aby pogratuloval rekordmanovi

art 20. 10. 2015
Za devět dní se astronaut Scott Kelly stane americkým rekordmanem v délce pobytu ve vesmíru (světový rekord drží Rus Valerij Poljakov s 437.7 dnem). K velkému milníku už Kellymu pogratuloval i americký prezident Barack Obama a dokonce osobně – zavolal mu na ISS. 
Vesmír

Je libo whisky z vesmíru?

Jan Toman 23. 9. 2015
Do vesmíru už lidstvo vyslalo pěkných pár věcí – spoustu šrotu, několik důmyslných udělátek, větší i menší organismy a dokonce i pár příslušníků vlastního rodu, kteří se po prvních nesmělých pokusech stabilně usadili na oběžné dráze naší planety. Přinejmenším ještě několik let se budou střídat na Mezinárodní vesmírné stanice. Na palubu zásobovacích lodí se vejde všelicos, a tak občas není nouze o zajímavé experimenty. V rámci jednoho z nich se do vesmíru podívala i skotská whisky.
Vesmír

Je naše galaxie plná oáz života?

Jan Toman 9. 9. 2015
Otázka vzniku života provází lidstvo od nepaměti. Většina myslitelů hledala a hledá jeho kořeny na Zemi. V průběhu historie se ale opakovaně vynořuje i myšlenka, že na naší planetu přišel odjinud. S podobnými názory bychom se mohli setkat už ve starověkém Řecku, přičemž jako dobře rozpracovanou vědeckou teorii – teorii panspermie – je veřejnosti předvedl Švédský chemik Svante Arrhenius už na počátku 20. století. Až nyní ji ale dvojice amerických vědců posouvá blíže k možnosti přímého testování.