Oceánský měsíc Saturnu, Enceladus, dlouho představoval velkou záhadu. Jak je možné, že i malinký měsíc s průměrem odpovídajícím zhruba délce ČR si pod ledovou slupkou udrží kapalný oceán a má aktivní gejzíry? Teď už na to zřejmě známe odpověď a pomohli ji najít i čeští geofyzikové.

Vědci z týmu Davida Kippinga nedávno předběžně oznámili objev možného exoměsíce v soustavě Kepler-1625 zhruba čtyři tisíce světelných let daleko. Jde zatím o nepotvrzenou detekci a více snad prozradí nová měření na podzim. Co o něm zatím víme - a kde a jak bychom měli pátrat po dalších možných měsících u planet jiných hvězd?

Maličký Saturnův měsíc si po nás připravil nové překvapení: Nedaleko od míst, kde z jeho "tygřích pruhů" tryskají obří gejzíry, zaznamenala sonda Cassini teplotní anomálie. Co znamenají?

Teorií snažících se vysvětlit nezištné pomáhání druhým u řady zvířecích druhů i lidí je mnoho. Teď se mezi ně přidala jedna, která navrhuje, že za toto chování mohou infekce jinými organismy.

Náš Měsíc vznikl přibližně 100 milionů let po zformování Země zčásti právě ze zemského materiálu vyvrženého katastrofální kolizí s jiným tělesem. Šlo ale o jedinou velkou srážku, nebo o dopad více menších těles?

Letošní Mezinárodní astronautický kongres (IAC) v úterý zažil událost, která se poněkud vymykala obvyklým standardům velmi formální konference. Slavný americký vizionář Elon Musk na něm prezentoval svou vizi pilotované cesty na Mars.

Chtěli jste se někdy na vlastní oči podívat, jak by vypadala naše sluneční soustava v realistickém měřítku, kdybychom ji sami mohli projít od Slunce až po vzdálené trpasličí planety? V Česku snad zanedlouho vyroste nová planetární stezka, a to hned za Prahou podél Vltavy. Na její stavbě se může podílet kdokoli a přispět i k přidání více kosmických těles.

Od doby, kdy jsme počátkem 80. let na snímcích sond Voyager poprvé zblízka spatřili Saturnův měsíc Enceladus, zůstal tento maličký měsíc ve světle pomyslných reflektorů. Jeho jasný ledový povrch je v jižní části měsíce téměř prostý kráterů, což ukazuje na jeho nízké stáří, a tedy aktivní geologii obnovující povrch. Přítomnost v nejhustší části Saturnova prstence E naznačovala možnost gejzírů doplňujících prstenec ledem. Mohl by i měsíc tak malý, že je průměrem srovnatelný se západo-východní délkou České republiky, hostit vnitřní oceán? Následná pozorování ukázala, že mohl, a čeští vědci z Katedry geofyziky spolu s belgickými a francouzskými spolupracovníky nyní velmi upřesnili hloubku oceánu a sílu ledové kůry měsíce. Ta je tenčí, než jsme se dříve domnívali.