Psal se 3. listopad 1957, když sovětská raketa Sputnik 2 vynesla na oběžnou dráhu drobnou fenku křížence, které vědci familiárně říkali Kudrlinka. Přestože měla podle předpokladů vydržet až pětidenní pobyt v kosmu, uhynula fenka oficiálně přejmenovaná na Lajku na následky stresu a přehřátí už zhruba pět hodin po startu.

Lety do vesmíru i vesmír samotný jsou znovu v kurzu. Předkládáme žebříček čtyř nejvýznamnějších počinů lidstva za hranicí zemské přitažlivosti v roce 2019.

Rusko chce obsadit Měsíc s pomocí robotických kentaurů a malé jaderné elektrárny. Závod s Američany ale Rusové prohrávají.

Zní to jako sci-fi, ale technici se zabývají vesmírným výtahem, který by spojil Zemi s Měsícem.

Vývoj rakety Super Heavy Starship, pomocí které by lidstvo jednou mělo kolonizovat Mars, překonal další milník: Její prototyp Starhopper poskočil do výšky 150 metrů.

Svět si bude v noci ze soboty na neděli připomínat padesáté výročí historického prvního pilotovaného přistání na Měsíci. Konspirační teoretikové zmíní, proč posádka na Měsíc nikdy neletěla, a přesto tu objevila mimozemšťany, nadšenci do kosmonautiky zase uroní slzu nad skutečností, že poslední lidská mise k Měsíci přistála v roce 1972. Apollo 11 působí - i přes přísliby budoucích let kosmonautiky - jako vzpomínka na zašlou slávu a prestiž letů do vesmíru. Skutečnost však nemůže být odlišnější.

NASA se intenzivně připravuje na misi, jejíž účelem je vyslat astronauty na Měsíc. V rámci tréninku je vyslala do jiného nehostinného prostředí – do hlubin oceánu, kde se připravují na svou misi ve speciální podvodní laboratoři Aquarius. 

Touha letět k jiným hvězdám je v nás zakořeněná snad od počátku věků. I když se od roku 1957 a prvního letu do kosmu lidstvo k tomuto cíli přiblížilo nejvíce za celou dosavadní historii, dnes je paradoxně představa letu lidské posádky k jiné hvězdě nedosažitelnější než se zdála být tehdy. Optimismus z počátku kosmického věku vystřídalo vystřízlivění nad tím, jak enormně náročná a riskantní by podobná mise byla.