(AKTUALIZOVÁNO, 12:37) Europoslanci také hovořili o potřebě co nejtvrdších dalších sankcí nebo rychlého mezinárodního vyšetření ruských útoků na civilní objekty. Řada z nich označila ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince, k čemuž Reznikov vyzval celý parlament.

Evropská unie od začátku tři týdny trvající ruské invaze uvalila na Moskvu čtyři balíky bezprecedentně tvrdých sankcí a poskytuje Ukrajině zbraně a další pomoc. Ukrajinský ministr dnes na dálku zopakoval, že jeho země by velmi stála o zavedení bezletové zóny, které by omezilo možnosti ruských útoků, zvláště proti civilním budovám.

„Naše protivzdušná obrana dělá vše, co je v jejích silách, ale nestačí to. Proto vidíme toto strašlivé ničení a ztrácíme další a další životy,“ řekl na dálku europoslancům Reznikov.

Zhruba čtyři desítky zákonodárců odeslaly v úterý dopis šéfům unijních orgánů a diplomacie, v němž volají po vytvoření bezletové zóny a humanitárního koridoru pro oblast města Mariupol na jihovýchodě země, při jehož bombardování zemřelo již několik tisíc lidí.

„Nemůžeme jen přihlížet utrpení nevinných lidí. Prezident Putin zvolil taktiku spálené země a brutálně útočí na civilní obyvatelstvo. Musíme nějak reagovat. Ukrajinci bojují i za naši svobodu,“ prohlásila lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová, která byla iniciátorkou výzvy podepsané zejména poslanci ze zemí východního křídla EU.

Reznikov dnes také vyzval zákonodárce, aby označili Putina za válečného zločince. Toto označení ve středu v souvislosti s ruskými útoky na civilní budovy poprvé veřejně použil americký prezident Joe Biden, zatímco představitelé EU se podobných soudů zdržují.

„Putin je válečný zločinec, stejně jako spousta jeho kumpánů,“ prohlásil dnes litevský liberální europoslanec Petras Auštrevičius, k němuž se přidalo několik dalších kolegů.

Ruské útoky na Ukrajině začal vyšetřovat Mezinárodní trestní soud, který zkoumá, zda část z nich může být kvalifikována jako válečné zločiny či zločiny proti lidskosti.

(9:50, původní zpráva) Zdravotnická zařízení se ve válce stávají terči, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). V první části letošního roku zaznamenala po celém světě dosud nejvyšší počet útoků na místa poskytování zdravotní péče v historii. WHO ověřila 89 útoků na zdravotnická zařízení za prvních 75 dnů letošního roku – včetně 43 útoků na Ukrajině, píše server The Independent. Ukrajinský zdravotnický systém podle ní „balancuje na hraně“.

„Zdraví se v těchto situacích stává terčem, stává se součástí válečné strategie a taktiky. To je zcela nepřijatelné,“ uvedl krizový koordinátor WHO Mike Ryan. „Je to v rozporu s mezinárodním humanitárním právem,“ zdůraznil.

Strany konfliktu mají totiž na základě tohoto práva přijmout taková opatření, aby na zdravotnické pracovníky nezaútočily ani neúmyslně.

„Zdravotnický systém na Ukrajině balancuje na hraně. Vede si výjimečně dobře, ale je třeba ho podpořit, posílit, dát mu základní nástroje k záchraně životů,“ uvedl dále Ryan.

"Unacceptable" attacks on healthcare -that means #WarCrimes- are "becoming part of the strategy & tactics of war" @WHO warns. It has verified 43 attacks on hospitals & medical facilities in #Ukraine, & 46 elsewhere in other conflicts.#NotATarget https://t.co/1Qt7yeN7pO pic.twitter.com/ZXPRULOtI7

— Lotte Leicht (@LotteLeicht1) March 16, 2022

Kromě 43 útoků na Ukrajině Světová zdravotnická organizace ověřila v prvních měsících letošního roku napadení zdravotnických zařízení v Afghánistánu, Burkině Faso, Kongu, Libyi, Nigérii, Palestině, Súdánu a Sýrii, píše The Independent. Bylo při nich zabito 35 lidí, dalších 53 utrpělo zranění.