(AKTUALIZOVÁNO, 19:56) Novinářům to dnes před jednáním s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem řekl německý kancléř Olaf Scholz. Podle Stoltenberga je nyní odpovědností NATO zabránit rozšíření konfliktu do dalších zemí. Oba opětovně vyzvali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby ruskou invazi na Ukrajinu zastavil.

„Stojíme na straně Ukrajinců, podporujeme je v jejich odporu proti ruské agresi a podporujeme je v obraně jejich země finančními prostředky, humanitární pomocí a také pokračujícími dodávkami vojenského materiálu,“ prohlásil Scholz. „Je ale nutné jasně a srozumitelně říct, že NATO do této války vojensky nezasáhne,“ zdůraznil.

„NATO nese odpovědnost, aby se konflikt nerozšířil do dalších zemí,“ řekl Stoltenberg. „Je to Putinova válka a on ji musí zastavit,“ dodal.

O Putinově odpovědnosti hovořil i Scholz, který ruský vpád na Ukrajinu označil za bezdůvodný a nepochopitelný. „Každý v Rusku musí vědět, že prezident Putin jako jediný nese odpovědnost za smrt a zranění ruských vojáků,“ řekl. Uvedl také, že Putin uvrhnul do utrpení nejen Ukrajince, ale i Rusy.

Scholz rovněž zopakoval, že na ohrožení bezpečnosti Evropy vyvolané Ruskem již Německo zareagovalo tím, že se rozhodlo zvýšit výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Berlín dosud neplnil tento cíl, ke kterému se zavázaly státy aliance, loni Němci na zbrojení vydali asi 1,6 procenta HDP.

Stoltenberg se pozdě odpoledne sešel v Berlíně ještě s ministryní obrany Christine Lambrechtovou, která na tiskové konferenci ujistila, že Německo bezvýhradně stojí za svými spojenci z NATO. Připomenula, že Německo se v reakci na ruskou agresi mimo jiné rozhodlo připravit pro modernizaci armády zvláštní fond ve výši 100 miliard eur (2,49 bilionu Kč). „Dokazuje to, že Německo je i v této těžké době spolehlivým partnerem,“ řekla.

"One thing must also be made clear: NATO will not intervene militarily in this war," Scholz said.“

So traurig das ist, ist es die einzig richtige Position

Scholz, NATO chief rule out military role in Ukraine https://t.co/KAEihURq9E

— Carlo "Realism, Gedankenfetzen, and Rants" Masala (@CarloMasala1) March 17, 2022

Stoltenberg ocenil větší investice na zbrojení, konkrétně se zmínil o rozhodnutí Německa pořídit 35 moderních amerických stíhaček F-35, které jsou obtížně zachytitelné radarem. Záměr koupit tyto stroje společně s 15 dalšími stíhačkami Eurofighter oznámila Lambrechtová v pondělí.

Po jednání s Lambrechtovou odjel šéf NATO za německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou, která na tiskové konferenci tvrdě odsoudila ruské bombardování civilních cílů v obleženém Mariupolu. „Jaký velitel může dát rozkaz k takovému bombardování?“ položila si otázku.

Baerbocková zdůraznila, že je nezbytné se co nejrychleji postarat o ukrajinské běžence, které není možné nechat na hranicích. „Potřebujeme pro běžence letecký most nejen v Evropě, ale i přes Atlantik,“ řekla. Uvedla, že Německo se již v rámci mezinárodní solidarity rozhodlo přijmout 2500 ukrajinských utečenců z Moldavska.

(10:17, původní zpráva) V Evropě opět vyrostla zeď mezi svobodou a nesvobodou. V projevu k německým poslancům to dnes přes telemost prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský prezident vyzval zároveň německého kancléře Olafa Scholze, aby tuto zeď rozbil. Zelenskyj poslancům Spolkového sněmu připomněl historickou odpovědnost Německa za to, že se nebude opakovat vyhlazování měst a národů, což podle něj nyní na Ukrajině ruská armáda dělá.

„Ruská armáda nerozlišuje mezi civilisty a vojáky, střílí na všechny,“ prohlásil Zelenskyj. „Zatímco k vám mluvím, Rusko bombarduje naše města, nemocnice, školy, divadla,“ řekl.

Poznamenal, že bomby dopadají i na památník v Babím Jaru, kde nacisté zavraždili během dvou dnů skoro 34 000 Židů. Připomenul, že tento památník loni navštívil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. „Proč se to děje?“ položil si otázku.

Ukrajina netouží po ničem jiném, než aby žila v míru a aby se stala součástí Evropské unie, což ale ruský prezident Vladimir Putin nehodlá podle Zelenského připustit. „Buduje v Evropě novou zeď mezi svobodou a nesvobodou,“ řekl prezident.

Zelensky concludes: “80 years after WW2, what is the value of historical responsibility? […] Mr Scholz, tear down this wall! Show leadership. Please help us to stop this wall.”

Standing ovation from MPs. The sound of pennies dropping. pic.twitter.com/lNezVjyPo6

— Jeremy Cliffe (@JeremyCliffe) March 17, 2022

Zelenskyj uvedl, že zatímco za sovětské blokády západní části Berlína bylo možné město zásobovat letecky, v případě Kyjeva, který se snaží obklíčit ruská armáda, to není možné. Ukrajina proto podle Zelenského potřebuje zajistit vzdušný prostor.

„Tato zeď roste s každou svrženou bombou, s každým rozhodnutím, které není uděláno,“ řekl Zelenskyj. Zeď roste podle něj také udržováním obchodních vztahů s Ruskem a nedůsledností a pomalostí odvetných opatření. „Některé kroky byly učiněny příliš pozdě, sankce nejsou dostatečné, aby zastavily válku,“ řekl.

„My jsme tvrdili, že i Nord Stream je způsob přípravy na válku. Od vás jsme ale dostávali odpověď, že je to čistě hospodářská věc,“ připomněl Zelenskyj. Výstavbu rusko-německého plynovodu Nord Stream 2 za čistě soukromý hospodářský projekt dlouho označoval kancléř Scholz, jeho vláda ale po ruském uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny zprovoznění již hotového produktovodu zablokovala.

„Vaše společnosti a koncerny mají stále mnoho spojení s Ruskem. Se zemí, která vás a další státy nutí k tomu, abyste financovali tuto válku,“ řekl ukrajinský prezident. Za kameny nové zdi, která dělí Evropu, označil i váhání Západu otevřít Ukrajině dveře do NATO a do Evropské unie.

„Je těžké bránit naši zemi bez vaší pomoci, je těžké bez vás bránit Evropu,“ řekl prezident. „Po 80 letech jsou naše města opět rozbombardovaná. Kde je historická odpovědnost?“ uvedl. Projev ke Spolkovému sněmu Zelenskyj zakončil výzvou ke kancléři, aby zasáhnul. „Pane kancléři Scholzi, rozbijte tu zeď nesvobody,“ dodal.

Zelenského vystoupení před německými poslanci začalo s asi desetiminutovým zpožděním. Místopředsedkyně Spolkového sněmu Katrin Göringová-Eckardtová to zdůvodnila bombardováním v blízkosti místa, kde je prezident. Jakmile se spojení podařilo navázat, poslanci přivítali Zelenského dlouhým potleskem vstoje.