Otázka pro tvrdého a nekompromisního velkouzenáře: Co je horší, béčková zmrzlina Magnum od Algidy, nebo šizený salám Vysočina z Kosteleckých uzenin?

Programy některých uskupení kandidujících do Evropského parlamentu v sobě obsahují shodné rysy. Jak chápat partaje, které nás chtějí chránit, vyzdvihují férovost nebo se předhánějí ve vyhrocených tezích o tom, jak nám kdo v Evropě ubližuje? Co nám tím ve skutečnosti sdělují?

Vláda bude prosazovat potravinovou soběstačnost. Zvýší tím obrat Babišových firem i jejich zisk.

Proč vlastně nadáváme na Brusel, když ty nejhloupější regulace vymýšlíme sami?

Evropská unie nám možná v dojemné péči o naše zdraví zakáže kebab. Byť taková informace probleskla médii, nebude to možná tak horké, jak se na první pohled zdá. Každopádně je ovšem na celé věci pikantní to, že se tato zpráva objevila přibližně ve stejné době, kdy EU odkývala návrh na prodloužení licence nadmíru sporného pesticidu glyfosát o dalších pět let.

Jako by už nebylo dost na tom, že nás celá léta strašili tím, že jsou vajíčka plná cholesterolu, který nás pomalu zahubí. O salmonele a dioxinu ani nemluvě – to už tady všechno bylo. Teď zmítá Evropou skandál s vejci, která obsahují zdraví škodlivý insekticid fipronil. Nebezpečná látka se objevila u milionů vajec v několika zemích. Riziko je ale relativně malé, zvlášť ve srovnání s mediálním humbukem, který aféra spustila.

Vlády Visegrádu požadují, aby na kvalitu potravin v našich obchodech dohlížel Brusel. Copak si s ní neporadíme? Zboží si přece vybíráme sami.

Slovenský premiér Robert Fico se zděsil, že ve své skleničce Coca Coly nevypije poctivých pět kostek cukru, ale jen levnější náhražky. Řekl si: Mám právo na Colu s cukrem! A svolal summit zemí Visegrádské čtyřky. Rozpoutal kolem dvojí kvality potravin v Evropské unii takový cirkus, že by se mohlo zdát, že o ní dosud neměl zdání.