Brexit začíná. Až skončí, Češi zchudnou

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Odchod Britů z Evropské unie pocítí jak obyvatelé ostrovní monarchie, tak starého kontinentu, včetně Čechů.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek , zdroj: ThinkStock

Premiérka Theresa Mayová ve středu formálně zahájila britský odchod z Evropské unie. Podala výpověď z bruselského společenství.

"Opouštíme Evropskou unii, a to nám dává šanci vytvořit lepší a zářnou budoucnost pro Británii, budoucnost, jakou chceme," prohlásila ministerská předsedkyně v Dolní sněmovně krátce poté, co britský zástupce v EU Tim Barrow předal prezidentovi unie Donaldu Tuskovi dopis (zde) s jejím podpisem. Mayová v něm jménem britské vlády žádá aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy, který definuje postup odchodu členského státu z unie.

profimedia-0326943385 Historický okamžik. Předseda Evropské rady Donald Tusk drží dopis britské premiérky Theresy Mayové o vystoupení Británie z EU, zdroj: Profimedia.cz

Je to důsledek verdiktu britských voličů, kteří se pro odchod z unie vyslovili v loňském referendu.

Poprvé v historii poválečné evropské integrace tak opouští bruselskou Evropu některý stát. Dosud se z Bruselu odporoučeli jen grónští Eskymáci a obyvatelé karibského ostrova Svatý Bartoloměj.

Lisabonská smlouva dává na rozvod dva roky. Do této doby by mělo být jasné, za jakých podmínek se sedmadvacítka s Brity rozejde, jaké budou jejich příští vztahy a koho bude brexit nejvíc bolet.

Dietní unie

Je jasné, že bezbolestný brexit nebude. Evropská unie ho přežije, bude však menší, slabší, vystresovanější a také – chudší.

Sedmadvacítka přijde o druhého největšího přispěvatele do společné kasy. Čistý příspěvek Británie (i po odečtení rabatu, který Britům v roce 1984 vyjednala premiérka Margaret Thatcherová) se pohybuje mezi osmi a desíti miliardami liber ročně (277 až 340 miliard korun).

S výpadkem britských financí se unie bude muset vypořádat. Má v zásadě dvě možnosti:

1) Zbývající státy zvýší příspěvky do společné poklady.

První možnost rozebírá studie Institutu Jacquese Delorse. Podle ní by zbývající státy měly do rozpočtu unie platit v průměru o osm procent víc, aby vyrovnaly výpadek příjmů po brexitu.

Odvody jednotlivých států do Bruselu jsou odvozeny z jejich hospodářské výkonnosti. Český vklad by se podle současné metodiky po brexitu měl zvýšit o 89 milionů eur ročně (2,4 miliardy korun), tedy o 6,2 procenta.

2) Brusel bude škrtat a šetřit.

Většina analytiků však očekává, že exit Británie povede ke změně rozpočtových pravidel. V době, kdy Evropská unie a eurozóna prochází krizí důvěry a státy jsou zadluženy, budou vlády stěží hledat podporu pro vyšší odvody do Bruselu.

Jednoznačně proti vyšším příspěvkům se už vyjádřily vlády Dánska a Švédska. Následovat budou další.

Důsledkem "dietní" varianty by byl nižší příděl financí pro Brusel. Recyklovalo by se přes něj méně peněz, což by pocítily jak tisíce eurokratů, tak ti, kteří jsou napojeni na bruselský penězovod a čerpají ze strukturálních fondů a fondů soudržnosti. Tedy také Češi.

V tomto případě bychom Bruselu neplatili víc, ale dostávali bychom mnohem méně.

Britský magnet

Brexit se však dotkne nejen Čechů, kteří spoléhají na dotace, zaznamenají ho i ti, kdo se chystají pracovat v Británii. Britové budou jejich příchod regulovat.

"Imigrace musí fungovat v našem zájmu… Británie by se měla stát magnetem pro talenty ze zahraničí," prohlásila v projevu k poslancům Mayová.

Lze tušit, že o kvalifikované pracovníky budou mít Britové dál zájem. Horší to bude s těmi, kteří v monarchii shání práci například v pohostinství. Jejich zaměstnání bude podléhat přísnější regulaci.

Nadšení nevyvolá brexit ani mezi českými exportéry – Británie je čtvrtým nejdůležitějším odbytištěm českého vývozu. Byznysmeni nemají rádi nejistoty a v britském odchodu je jich příliš mnoho.

Béčková Evropa

V sázce na brexit nejsou jen peníze, byznys a práce, ale také vliv. Není pochyb o tom, že bez Británie spadne Evropská unie do nižší kategorie.

Spojené království je zemí se silnou ekonomikou, jadernou velmocí s nejlépe vyzbrojenou armádou v Evropě. Má velkou soft power, tedy schopnost ovlivňovat chování jiných států. Za monarchií stojí Commonwealth, Británie je stálým členem Rady bezpečnosti OSN a dalších globálních institucí.

Evropská unie bez ostrovní mocnosti nebude tak atraktivní a silný partner. Stane se bez kverulantských Britů aspoň těsnějším společenstvím, jak předpokládá Lisabonská smlouva?

Spíš než k semknutosti směřuje k řevnivosti. A to má bitvu o přerozdělení hlasů v Evropské radě po britském exitu teprve před sebou.

Mastný účet

Oslabena z brexitu může vyjít také Británie. A ještě víc než sedmadvacítka.

Premiérka Mayová potvrdila záměr podstoupit tvrdý brexit. To znamená opustit nejen Evropskou unii, ale také jednotný evropský trh a celní unii. Je tedy téměř jisté, že banky v londýnské City přijdou o evropský pas, který jim umožňuje poskytovat služby v ostatních 27 členských zemích unie, aniž by v nich měly zastoupení. Některé proto z Londýna odejdou.

Britové nevyjdou bez ztrát ani z finančního vyrovnání s unií. Francouzi prosadili do čela unijních vyjednavačů o brexitu "svého člověka" Michela Barniera. A "monsieur brexit" už avizoval, že účet, který Británie dostane při odchodu, bude v rozmezí 40 až 60 miliard eur (890 až 1350 miliard korun). V této částce budou hlavně britské podíly na společných projektech, které vláda v Londýně odsouhlasila v minulých letech.

Britové se pochopitelně budou vzpouzet. Proč by měli financovat nějaká čapí hnízda nebo cyklostezky kdesi v Česku? Jenže pod mnoha rozpočtovými plány jsou podpisy členů jejich vlády.

Malá Británie

Největší ztrátou pro Británii by však byl odchod Skotska z monarchie. Brexit ohrožuje křehkou soudržnost Spojeného království. Skotský parlament v úterý v úterý vyslovil souhlas s plánem skotské vlády požadovat druhé referendum o nezávislosti Skotska.

První v roce 2014 skončilo vítězství zastánců monarchie a nikdo nepočítal s jeho brzkým opakováním. Brexit však přiměl skotskou vládu vznést požadavek na nové hlasování. Její argument je logický: Odchod z Evropské unie výrazně změní postavení Skotska, Skotové ztratí volný přístup na jednotný trh a některé pravomoci z Bruselu se přesunou do Londýna.

Co víc, brexit vyvolává nevoli v Severním Irsku. Také tam se ozývá požadavek na referendum o nezávislosti na britské koruně. Mír v části zeleného ostrova, který spadá pod britskou korunu, stojí na prostupné hranici s Irskou republikou. Poté, co Británie odejde z Evropské unie a Irsko v ní zůstane, není jisté, zda se její otevřenost (a do jaké míry) podaří udržet.

Spojené království, unie složená z Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska, se tak během několika let může změnit na království rozpojené, na spolek Angličanů a Velšanů, tedy na malou Británii.

Až donedávna neuvěřitelná věc. V politice je však možné všechno.

Tagy: Velká Británie zahraničí Evropská unie evropská politika Brexit

Zdroje: Vlastní