'Brutální' volby v Severním Irsku. Příznivci královny ztrácí pevnou půdu pod nohama

MAGAZÍN - Magazín autor: František Kalenda

"Brutální výsledek pro unionismus." Těmito slovy shrnula severoirská premiérka Arlene Fosterová čtvrteční volby do místního parlamentu, v nichž zastánci setrvání ve Spojeném království poprvé v historii ztratili nadpoloviční většinu. Stalo se tak jen několik měsíců poté, co severoirští voliči odmítli vystoupení z Evropské unie a panují obavy z možných destruktivních dopadů brexitu.

Vzpomínková akce Sinn Féin k Velikonočnímu povstání militantních republikánů v roce 1916

Vzpomínková akce Sinn Féin k Velikonočnímu povstání militantních republikánů v roce 1916,zdroj: Profimedia.cz

Pouhých tisíc hlasů od sebe dělilo tradičně nejsilnější Demokratickou unionistickou stranu (DUP) od jejích republikánských soupeřů ze Sinn Féin (SF), kteří se tak poprvé od uzavření mírové dohody v roce 1997 přiblížili premiérskému křeslu. Celkově DUP ztratila deset křesel a druhá největší Ulsterská unionistická strana (UUP) šest křesel, propadli také někteří významní unionističtí politici včetně tří bývalých ministrů a samotného předsedy DUP, barona Maurice Morrowa.

Premiérčina strana navíc přišla o možnost vetovat nepohodlné zákony, například sňatky homosexuálů; podle severoirské ústavy mají právo zablokovat nepohodlnou legislativu jedině strany s více než třiceti poslanci, což v tuto chvíli nesplňuje nikdo.

Prakticky okamžitě po sečtení hlasů na prohru zareagoval dlouholetý volební lídr UUP Mike Nesbitt, když oznámil svou rezignaci a posteskl si nad polarizovanou společností v Severním Irsku. Spekuluje se i o osudu samotné premiérky Fosterové, jenž bude záviset na výsledcích vyjednávání o sestavení nové vlády.

Co může za propad příznivců britské královny?

Naopak v táboře republikánů panovala z pochopitelných důvodů spokojenost. Sinn Féin sice nominálně přišla o jedno křeslo, ale jelikož se zároveň snížil počet poslanců oproti minulým volbám, ve skutečnosti navýšila svoje zastoupení v parlamentu a téměř se jí podařilo vymazat rozdíl oproti konkurenční DUP. Spokojení mohli být i další republikáni z Demokratické a labouristické strany (SDLP), jež přeskočili UUP a skončili na třetím místě.

Propad příznivců britské královny a úspěch podporovatelů irského znovusjednocení ve volebním klání s nejvyšší účastí voličů od roku 1998 má samozřejmě několik příčin. Mezi ty nejvýznamnější patří prudký pád popularity premiérky Fosterové kvůli skandálu s programem na podporu obnovitelných zdrojů, za jehož uvedení do praxe byla Arlene Fosterová osobně zodpovědná ještě jako ministryně obchodu.

Náklady na program, který měl podle původního plánu stát 25 milionů liber, se podle odhadů vyšplhají na půl miliardy, a jak ukázaly výpovědi whistleblowerů, Fosterová se už v premiérském křesle všemi silami snažila o zametení případu pod koberec.

Právě kvůli zvětšujícím se rozměrům skandálu položila začátkem letošního roku Sinn Féin společnou vládu a došlo k vypsání předčasných voleb, protože premiérka přes všechny výzvy ostatních stran odmítla odstoupit. Následná kampaň do značné míry stála na kontrastu mezi novou, "čistou" volební lídryní SF Michelle O'Neilovou a zdiskreditovanou Fosterovou. Žádný jiný unionistický lídr přitom nedokázal zaujmout dostatek tradičních voličů dlouho dominantní DUP, a tak jich část nejspíš zůstala doma.

Za vším hledej...brexit

Jak ale správně upozornil Gerry Adams, jedna z žijících republikánských legend a lídr (jiho)irské odnože strany Sinn Féin, ještě jedno téma významně rezonovalo ve volbách: vystoupení Spojeného království z Evropské unie.

"Je to potvrzení naší pozice k brexitu," prohlásil Adams. "Tedy že severní část Irska by měla získat speciální status uvnitř EU. To je jediný způsob, jak zastavit vztyčení hranice mezi členským státem Evropské unie a součástí Británie na stejném ostrově."

Občané Severního Irska podobně jako Skotové se loni v létě přesvědčivě (poměrem 56:44) vyjádřili proti brexitu a místní atmosféru od té doby opanovala nervozita ohledně následků vystoupení ze společného evropského projektu. A to především poté, co se začala rýsovat vidina tzv. "tvrdého" brexitu, tedy vystoupení z unie bez zachování členství v Evropském hospodářském prostoru.

Největší obava panuje ze znovuzavedení pevné hranice mezi oběma částmi ostrova, které jsou propojenější než kdy dřív. Příhraniční oblasti obou států dnes fakticky tvoří jednotné regiony, čemuž napomáhaly i evropské investiční projekty směřující do sousedících komunit. Dva různé státy spojují smíšené rodiny, ale také menší i větší podniky zejména v zemědělském a potravinářském sektoru.

Není žádnou výjimkou, že má jedna společnost své výrobny v Irsku a dodavatele v Severním Irsku nebo opačně, často prostě kvůli geografické blízkosti. Zavedení hraničních přechodů a k tomu nejspíš i dovozních cel a jiných vzájemných bariér by proto nenávratně poškodilo celý ostrov. Severní Irsko navíc v každém případě přijde o miliardové evropské dotace na svoje zemědělství, takže by utrpělo i při dojednání nejmírnějšího možného rozchodu s EU.

Povinnost se dohodnout

Z těchto důvodů byla na severoirské politické scéně jediná strana, která brexit podpořila a do kampaně za jeho přijetí vložila statisíce liber - Demokratická unionistická strana premiérky Fosterové. Fosterová tímto krokem popudila i umírněné unionisty a prudce si znepřátelila republikány obávající se o přetržení pečlivě budovaného spojení s Irskem. Zároveň nechtěně nalila novou energii starému soupeři ze SF spolu s atraktivním předvolebním tématem.

Mimo jiné díky přístupu k brexitu jsou dnes příkopy mezi DUP a Sinn Féin hlubší než kdy dřív. Jenže jak stanovuje irská ústava, obě dvě strany mají povinnost se spolupodílet na vládě. Nyní mají tři týdny na to, aby se dohodly na sestavení společného kabinetu, a mezi nejspornější témata bude patřit právě postoj severoirské vlády k vyjednávání o brexitu.

Republikáni budou i s ohledem na příznivé výsledky požadovat, aby se příští vláda tvrdě postavila za získání speciálního vztahu k Evropské unii umožňující Severnímu Irsku nějakým způsobem setrvat v Evropském hospodářském prostoru. Jistě se pokusí prosadit i koordinaci s přátelsky nakloněnou skotskou a velšskou vládou, jež se v minulosti pokoušely zasáhnout do vyjednávání o Brexitu například soudní cestou.

Pokud jednání dvou hlavních stran v časovém rámci neuspějí, mohou být buď vyhlášeny další předčasné volby s větší pravděpodobností převezme Londýn na nějaký čas přímou vládu nad celým regionem do svých rukou.

Taková situace by v dlouhodobém horizontu posílila republikánské pozice a dala radikálnímu křídlu argumenty pro ideu opětovného spojení s Irskem, již se (nejen) Sinn Féin nikdy nevzdala. Křehce udržovaný mír v Severním Irsku každopádně v příštích měsících a letech čekají náročné zatěžkávací zkoušky.

Tagy: Velká Británie zahraničí Evropská unie Severní Irsko Brexit

Zdroje: Vlastní