Když odejít, tak odejít. Britové dají Evropské unii "goodbye" a přitom si nebudou hrát na chytrou horákyni, která by z bruselské Evropy odešla, ale jednou nohou v ní zůstala.

"Budeme usilovat o nové a rovnoprávné partnerství mezi nezávislou, suverénní a globální Británií a našimi přáteli a spojenci v Evropské unii. Nebude to žádné částečné členství, přidružené členství nebo cosi, co nás ponechává napůl uvnitř a napůl venku. Spojené království odchází z EU," pravila v úterý britská premiérka Theresa Mayová a potvrdila to, co naznačila v minulých dnech: "Vystoupit z Evropské unie (pro Británii) znamená vystoupit z jednotného trhu."

Říká se tomu tvrdý (hard) brexit a pocítí ho nejen ostrované, ale i zbytek Evropské unie, Češi jakbysmet.

Británie na vlastních nohou

Tím, že opustí jednotný trh, se Britové zbaví nechtěné bruselské byrokracie i evropské justice a k tomu získají kontrolu nad příchodem cizinců do země. Právě tento požadavek nakonec převážil referendum ve prospěch britského odchodu z unie.

Mayová v úterý mluvila od pultíku s nápisem "A Global Britain" (Globální Británie). Vysvětlovala, že Británie chce dělat globální politiku, což není možné s unijní koulí na noze. "To, co navrhuji, není sounáležitost s jednotným trhem unie, který by nám bránil uzavírat vlastní obchodní dohody," upozornila.

To znamená že, britská vláda má zájem pouze o to, aby s unií sdílela zónu volného obchodu. Nepřistoupí na celní unii, protože by musela respektovat společný celní sazebník EU, a to by jí znemožnilo samostatně domlouvat dohody se státy mimo sedmadvacítku.

Domácí publikum premiérka ujistila, že v rozhovorech s unií, které chce zahájit v březnu, uplatní ostré lokty. "Žádná dohoda je lepší než špatná dohoda," prohlásila. Na druhé straně pokorně vyslovila přání, aby se unie Britům za jejich odchod nemstila.

Britové se obávají zejména dopadů brexitu na bankovní sektor. Tady se jim unie může "pomstít" nejvíc. Pro zahraniční banky, zejména americké, je londýnská City vstupní branou na trh Evropské unie. K tomu jim zatím stačí britská licence, s ní získávají přístup na trh v celé unii.

Teď je téměř jisté, že po brexitu britský regulátor právo vydávat "passporting rights", tedy "bankovní pas", pro unii ztratí. Zbytek unie není nakloněn tomu, aby tuto výsadu měl stát stojící mimo jednotný trh.

Hvězda londýnské City pohasne. Deutsche Bank, JPMorgan Chase a HSBC Holdings  už naznačily, že se zabývají přesunem některých operací do Německa (Frankfurtu) nebo do jiných zemí eurozóny.

Evropa snadnou kořistí

Sedmadvacítka přijde po brexitu o trh s více než šedesáti miliony spotřebitelů a také o druhého největšího přispěvatele do společné pokladny. Čistý příspěvek Británie (po odečtení rabatu, který Britům v roce 1984 vyjednala premiérka Margaret Thatcherová) se pohybuje mezi osmi a desíti miliardami liber ročně (250 až 310 miliard korun).

Británie je zemí se silnou ekonomikou a velkou "soft power", schopností ovlivňovat chování jiných států. Má za sebou Společenství národů (Commonwealth), sdružující bývalé britské kolonie, je členem Rady bezpečnosti OSN a dalších globálních institucí.

Pravda, není už impériem, nad kterým slunce nikdy nezapadá, ale pořád je jadernou velmocí s nejlépe vyzbrojenou armádou v Evropě. Bez Británie spadne Evropská unie do nižší globální ligy. Přijde o pověst atraktivního a silného partnera, její hlas už nebude hlasem celé Evropy, pouze starého kontinentu (s přilehlými ostrůvky). 

Zbývající sedmadvacítka, zmítaná vnitřními rozpory (o uprchlíky) a krizí eura (bublá pod pokličkou), bude mít problémy, aby ustála útoky predátorů – Vladimíra Putina, ale i Donalda Trumpa. Oba by unii nejraději viděli rozloženou na jednotlivé státy, a tak ji budou rozeštvávat.

… a Česko bez čapích hnízd

Theresa Mayová v úterý slíbila, že "všichni občané EU budou v Británii vítáni, nikdo nechce vracet hranice, které jsme znali". Britská vláda však začne regulovat příchod cizinců do země. Češi, stejně jako další cizinci, budou k práci a studiu v Británii potřebovat povolení. A sehnat v ostrovním království v budoucnu práci (zejména manuální) nemusí být tak snadné jako dnes.

Další špatnou zprávou pro Česko je, že po brexitu přijde o desítky miliard z unijních fondů. Británie přestane platit tučné příspěvky do společného rozpočtu a přes Brusel se bude recyklovat méně peněz. Omezí se výstavba cyklostezek, rozhleden, čapích hnízd…

Jenže i to zlé může být nakonec k něčemu dobré. A tak nedostatek peněz v bruselské pokladně může být i pobídkou k tomu, aby se konečně provětrala bruselská fabrika na přerozdělování peněz a seškrtala přebujelá eurokracie.