Zhrzená unie chystá pomstu Britům. Budou se na ní podílet Češi?

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Evropu si rozvracet nedáme a Brexit vyúčtujeme Britům i s úroky, ozývá se z bruselské Evropy. Připojí se k hlasům zapšklých unionistů také česká vláda?

Prostřelí si Evropa vlastní nohu, nebo zvolí férový přístup a Brity nebude za odchod trestat?

Prostřelí si Evropa vlastní nohu, nebo zvolí férový přístup a Brity nebude za odchod trestat?,zdroj: Profimedia.cz

České parlamentní strany upekly společné prohlášení k brexitu. "Dnešek, to je vzácný okamžik shody," pochvaloval si Bohuslav Sobotka úterní schůzku představitelů partají. "Dobrý signál, že se česká politická reprezentace dokáže shodnout na tom, co je národní zájem."

Jenže k čemu je shoda na samozřejmostech? V prohlášení ze schůzky (zde) se píše, že strany chtějí "zajistit práva Čechů žijících v Británii" a "zachovat volný přístup na britský trh zboží a služeb".

Není to snad samo sebou? Copak se dalo předpokládat, že premiér Sobotka poletí do Bruselu s požadavkem, aby Britové vyhostili Čechy, anebo jim aspoň zakázali na ostrovech pracovat? Domníval se snad někdo, že bude žádat, aby britská vláda uvalila co nejvyšší cla na české zboží?

Jak zatočit se zrádci

Rozvody až na výjimky nebývají idylické. A sotva lze předpokládat, že právě rozvod Británie s Evropskou unií se mezi výjimky zařadí. Obě strany se v něm utkají o peníze. O hromadu peněz. Brexit se stane nejdražším rozvodem v dějinách.  

V prohlášení českých stran se k této věci píše: "…budeme usilovat o to, aby bylo dosaženo spravedlivého finančního narovnání mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím".

Inu, není nad spravedlnost. V tomto případě si ale spravedlnost představuje každý jinak. A jak ji vidí česká reprezentace, není z prohlášení ani vyjádření šéfů stran zřejmé.

Mnozí evropští státníci nechtějí nic jiného než "spravedlivý" trest pro Brity. Za co ostrovany trestat? Aby jednou provždy bylo všem jasné, že opouštět bruselské společenství se nevyplatí. Trest (účet) za "zradu" na evropské myšlence by proto měl být exemplární.

Zastáncem takového přístupu je třeba Jean-Claude Juncker. "Britové musí ctít své závazky. Takže účet bude, abych byl trochu drsný, velmi mastný," řekl tento týden předseda Evropské komise.

Juncker, stejně jako mnoho dalších politiků z kontinentální Evropy, chce, aby Britové platili příspěvky do společné pokladny, ke kterým se dříve zavázali i po odchodu od bruselského stolu a lože.

Pomsta za Železnou lady

Stejný postoj zastává francouzský prezident François Hollande. Jeho země stojí v čele evropského tábora mstitelů.

"Jacques Delors (bývalý předseda Evropské komise) se musel vypořádat s obrovskou krizí, kterou ve společenství vyvolala Margaret Thatcherová… Thatcherová chtěla v Evropě zůstat a dostala za to tučný šek. Dnes chtějí Britové odejít a nechtějí zaplatit nic. To přece není možné!" hlásal Hollande po schůzce s Lucemburčanem Junckerem a hlavním vyjednavačem pro brexit Francouzem Michelem Barnierem.

Hollande jen potvrdil, že francouzský establishment dodnes nestrávil rabat, který ze společenství v roce 1984 vymámila tvrdohlavá "Železná lady". Rovná se dvěma třetinám rozdílu mezi sumou, kterou Britové do společného rozpočtu odvedou a částkou, kterou poté dostávají zpět v dotacích.

Na stejnou strunu jako Hollande je naladěn Robert Fico. "Největší prohrou Evropské unie bude, když z vyjednávání s Británií jako vítěz vyjde Británie. To bude nejlepší příklad pro další státy unie, aby uvažovaly o tom, jak dělat do budoucna vlastní rozhodnutí v podobě nějakých referend," nechal se slyšet slovenský premiér.

Klíčová otázka: Zařadí se Češi do této party mstitelů a vyděračů, kteří chtějí "vyhrát", anebo budou usilovat o férovou dohodu?

Pálka za brexit

Dá se tušit, že zbytek unie vskutku bude požadovat po Britech příspěvky za projekty, které byly schváleny, ale budou splatné až v příští dekádě – po roce 2020, v němž končí nynější rozpočtová sedmiletka Evropské unie. Deník Financial Times je spočítal na 20 miliard eur (540 miliard korun).

List předpokládal, že i po brexitu bude Evropská unie vracet Britům jejich rabat. Francouzi a Němci to však v plánu nemají.

"I po odchodu z Evropské unie vám zůstanou nějaké závazky, některé mohou sahat až za rok 2030. A nepočítejte už se štědrými rabaty," upozornil Brity v rozhovoru pro list The Guardian německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

Jak francouzská, tak německá vláda prohlašuje, že rabat je vázaný na členství v unii, které by Britům mělo v roce 2019 skončit (Lisabonská smlouva v článku 50 dává na dojednání rozvodové smlouvy dva roky a britská premiérka Theresa Mayová chce dát výpověď z unie letos v březnu.)

Lidé kolem šéfa unijních vyjednavačů Francouze Barniera odhadují účet, který Britové dostanou za brexit, na 40 až 60 miliard eur (890 až 1350 miliard korun). Přiklánějí se k horní hranici.

Vyrazíme do účetní války?

Někteří ze členů zbývající sedmadvacítky před britskou premiérkou napínají svaly. Naznačují jí, že za unií stojí větší ekonomická síla, než za ostrovní monarchií. To je nepopiratelné. Na druhé straně však nemohou předpokládat, že Brity nakrájí na nudle.

Spojené království patří do jiné váhové kategorie než Řecko. Je jadernou mocností s dobře vycvičenými konvenčními jednotkami, které se mohou kontinentální Evropě hodit. Především je však významným obchodním partnerem, odbytištěm francouzských vín a německých aut. A také aut vyráběných v Česku.

Každý jedenáctý automobil, který sjede z výrobních linek v této zemi, je prodán do Spojeného království. (Celkem do monarchie vyvezeme ročně zboží za více než 200 miliard korun).

Na jedné straně platí, že dobré účty dělají dobré přátele. Na straně druhé nemá smysl vést lítou účetní válku s monarchií o každou miliardu do unijních fondů a obětovat jí budoucí dobré vztahy a výhodný byznys. Mohli bychom se snadno střelit do vlastní nohy.

Chce snad právě tohle zbytek unie risknout?

Tagy: Česko Velká Británie zahraničí domácí Evropská unie zahraniční politika česká politika zahraniční politika Česka evropská politika Brexit

Zdroje: Vlastní