Dnes je úterý 19. března 2024., Svátek má Josef
Počasí dnes 6°C Polojasno

Maturita Pirátů: Není to o trávě a stahování filmů, jsme seriozní strana, říká Ivan Bartoš

Maturita Pirátů: Není to o trávě a stahování filmů, jsme seriozní strana, říká Ivan Bartoš
Ivan Bartoš | zdroj: Profimedia

Předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru pro Tiscali.cz vysvětluje, proč jsou středová strana, v čem jsou levicoví a v čem pravicoví, jak hodnotí své kontakty s Vlastimilem Tlustým a proč jsou jedničky pirátských kandidátek samí muži?

  • V příštích volbách chcete získat 10 procent hlasů. V posledních sněmovních volbách jste měli 2,66 procenta, komu ten zbytek chcete sebrat?

Politická situace se mění. Parlamentní strany, a to si myslím, mi může dát každý za pravdu, nedělají dobrou politiku.

Andrej Babiš je sice stále lídr i protestních hlasů a hlasů, které odlákal od komunistů a sociálních demokratů, ale jeho vlajková loď EET se ukazuje jako prodělečná a dělá chyby. Navíc je teď pod palbou. Všechny politické strany zklamaly v rámci novelizace zákona o registru smluv. Čím více se blíží volby, strany logicky voliče spíše zklamávají, proto si myslím, že 10 procent není nerealistických.

My jsme v historii Pirátské strany nikdy nedělali žádný masivní marketing například ve smyslu online reklamy, nějakého jiného než dobrovolnického oslovování lidí pomocí nativního PR, že vyrábíme svou prací mediálně zajímavé situace, dokonce ne cíleně. Jak nám něco vyjde nebo končí nějaká dlouhotrvající kauza, na které pracujeme, jdeme s tím ven.

Teď to chceme změnit a plánujeme největší investici do voleb, jakou jsme kdy dělali, což se jistě projeví, ale je to opět více do dobrovolníků než do online reklamy. V celkovém součtu jsou to asi čtyři miliony korun. Snažíme se optimalizovat komunikační kanály a začít inzerovat i na internetu. Nikdy předtím jsme to nedělali a dosáhli jsme slušných výsledků. Když napálíme kampaň jako nikdy, věříme si. 

  • Cílíte na zklamané voliče hnutí ANO?

Babiš tenkrát rozhodně posbíral protestní hlasy. Paradoxně ho volili voliči komunistů, protože hledají někoho, kdo potrestá ty, co za těch dvacet let reálně rozkradli stát. To, že byl pan Babiš u toho a kamarádil se s politiky a Agrofert rostl za vlády sociální demokracie i předchozích vlád, zapomněli.

Andrej Babiš má nejlepší marketing, logicky ty hlasy posbíral. Ale třeba u hnutí ANO v Praze je reálně vidět, jak moc hnutí v pražské politice nefunguje. Podle mě minimálně lidé z první vlny, kterou ANO sebralo na protestní hlas, jsou rozčarovaní a budou hledat dál. Ani voliči sociální demokracie nejsou příliš spokojení s politikou své domovské strany. A není to jen vidět z průzkumů, ale i jak se vyjadřují na sociálních sítích.

Pak je tady TOP 09, která se sama profiluje jako liberální strana, ale ona ve skutečnosti svým dlouhodobým stylem komunikace, a to teď nezmění ani Dominik Feri, je konzervativní stranou, která staví i na křesťanských odkazech. Liberální volič, a svobodomyslných lidí jsou tady dva miliony, TOPku volil jako nejbližší možnou alternativu. Koukal jsem na poměrně sofistikované analýzy a TOPka není jejich přirozená volba.

Cesta k tomu skutečně liberálnímu voliči vede třeba i přes to, že mu ukážu, že to fakt osm let neděláme jako legraci, že jsou tady seriózní výsledky a naše politika je smysluplná. V tu chvíli volič v liberálním spektru, když pochopí, že to opravdu není recese po osmi letech, přirozeně může zvažovat volbu Pirátů, protože máme fungující a nejliberálnější program. Není to technokratický výmysl ajťáků. Je to rozvinutý sociální program, který bere v potaz životní situaci obyčejných lidí.

  • Když nastupoval váš volební manažer Štěpán Štrébl, řekl, že Piráti jsou liberální strana se středovým programem. Jsou Piráti středová strana? 

Nikdy jsme se nechtěli umístit na klasický politický kompas. Podle dat, které vycházely v Mladé frontě DNES v rámci průzkumu, jsme končili se středovostí asi jako ANO. Jsme přirozeně středoví, ANO hraje na všechny strany, takže tam docházelo k centralizaci. Je na to strašně jednoduchá odpověď, politika není pravá, ani levá a jsou oblasti, kdy intervence, zásah státu je naprosto správný a žádoucí. To by se dalo označit za levicové.

Nesmí se třeba ve větší míře privatizovat školství, zdravotnictví, podle příkladu Ameriky určitě ne vězeňství. Jsou věci, kde se pracuje s lidským životem, jsou to služby, které člověk potřebuje k životu. Je to nutná regulace energetického trhu, trhu s vodními zdroji, telekomunikací v současné době. Zároveň stát nesmí házet lidem klacky pod nohy, což se tady děje. Člověk třeba dělá na sebe a těch "ičařů" je 900 tisíc.

Nejsem nějaký bojovník za určitou specifickou skupinu, bojujeme za svobodnou společnost. K těm podnikatelům: Jedna z věcí, proč se člověk rozhodne podnikat, je, že nemá šéfa, je sám svým pánem. Teď ale vstupuje do prostředí, kde musí vyplňovat kontrolní hlášení a mít EET a reálně je jednou nohou v kriminále. Tito lidé se ráno bojí, co kde zapomněli, za co můžou dostat pokutu. Tady naopak by se to dalo definovat jako pravice. Věci, které samovolně fungují a není to tak, že trh to vyřeší, ale věci, které fungují, které se rozvíjejí, by stát neměl škrtit. To je ta středová pozice Pirátů, že každá věc má nějaké své individuální prostředí.

Dám příklad, podporujeme otevřené školství, otevřené vzdělávání a vždycky přijde nějaký ministr a hlásí: Máme super program, jak úplně celé školství předělat. Jednak učitelé mají stále více a více byrokracie, neustále řeší nějaké papíry, ale jednak není cílem direktivně říct, že jedna ze tří státních škol bude montessori. Správné je dát škole autonomii, ona si od rodičů zjistí, jestli je po tom poptávka a když je, vznikne to. Takhle by společnost měla fungovat. 

  • Mají Piráti blíž ke Svobodným anebo ke Straně zelených?

Některé teze Strany zelených jsou nám velmi blízké, nicméně forma jejich prosazení nám blízká není, protože člověk musí vědět, proč to dělá, musí to dělat dobrovolně, a ne nějakým diktátem vyššího dobra. Tohle mi vadí u zelených.

U Svobodných jsem hodně vyhraněný. V podstatě jsou to lidé, kteří podnikají a co mám zkušenost minimálně s tím, jakým způsobem vystupují a co říkají, tak nepochopili, že ne každý podnikatel uspěje. I když je to jistě i vinou relativně pokřiveného českého prostředí. Přesto není neúspěch vždy vina systému.

To není přirozené, že něco vymyslíš a je z tebe milionář, a naopak je podle mě velmi slabošské svůj neúspěch shazovat na to, že to je kvůli státu, protože evidentně jsou i podnikatelé, kterým stát hází pod nohy úplně stejné klacky a přesto uspěli.

Politika Svobodných je nám proto hodně cizí. Nejsme neoliberálové a svobodný trh, tak jak s jeho tezemi dogmaticky pracují právě Svobodní, je k lidem často bezohledný. Není důvod, proč by kartelové dohody nedržely ceny důležitých komodit nahoře, proč by někdo zlevňoval služby, když to trvalo desítky let, než vyšrouboval ceny na několikanásobek.

Kdybych se měl vrátit zpět k zeleným, myslím si, že to téma, které je pro zelené dominantní, už jiné politické strany chápou a my máme také solidní a vzdělané lidi, kteří se tímto tématem zabývají. Enviromentální program máme v sobě, takže zelení za dvacet let svého působení v politice, za třicet let v evropské politice ostatní strany nějaké věci naučili.

Maturita Pirátů

  • Jako strana chcete být braní vážně. Co proto uděláte? I váš volební manažer prohlásil, že chce pomoci prezentovat Piráty jako seriózní stranu. Znamená to, že začnete nosit sako nebo že si ostřiháte dredy? 

Jde o komunikační styl. My totiž stále říkáme to samé a realizujeme to samé, popřípadě reagujeme na nějaké nové okolnosti, které nastávají. Jsme už také starší, a když se koukám na fotky kluků před osmi lety, když tam vidím Jakuba Michálka nebo Mikuláše Ferjenčíka… Na začátku to byli dvacetiletí kluci, a už zakládáme i rodiny. Logicky tak přichází i maturita Pirátské strany. Jsme stále stejně idealističtí a myslím si, že jsme i furt stejně divocí v dobrém slova smyslu, ale už možná nemáme tolik zapotřebí to dávat na odiv.

V tomhle jsme možná teď trochu pragmatičtí, že určitá míra stylu, ne zrovna obléknout saka a kravaty, ale komunikace, je žádoucí. Nemyslím si, že to je pokrytecké, protože kluci ty košile také nosí jen, protože jsou starší, ale je to komunikační styl. Nechceme být už šosácký. Když se dají věci udělat pořádně, pojďme je udělat pořádně. Když má být prezentace dobrá, je zbytečné u toho mít lodičky a papoušky. Stejná informace se dá sdělovat i bez lodiček.

Není to jen otázka čistě vizuálu, ale i třeba zdůraznění některých témat. Musíme jasně říct, a to teď lidé nevědí, když se řekne Piráti, je to a), b) a c) a to musí zaznít a není to skutečně stahování filmů a hulení trávy.

  • A co je to? 

Je to otevřená společnost bez šmírování, jsou to občanské svobody a zjednodušení lidského života obecně. Stát má člověku pomáhat, a ne ho buzerovat a někdo by měl konečně udělat nějaké smysluplné koncepty a zavést e-goverment. Rozumíme IT, je to naše doména, ale nežijeme u počítače zavření ve sklepě, žijeme normálně ve světě.

Řešíme úplně běžnou agendu i člověka, který není třeba městský. Přihlásit nové auto je stejně na nic na Moravě, v severních Čechách, ve vesnici, která má tisíc lidí, jako v Praze, která má milion obyvatel.

Jaká ministerstva by pro Piráty bylo dobré mít, aby měli co největší vliv na to, co je jádro pirátské politiky?

Nás nezajímají primárně silová ministerstva, i když kvůli e-governmentu nás zajímá obsahově ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti. Mě osobně zajímá ministerstvo kultury, ačkoli má jeden z nejmenších rozpočtů, dvanáct miliard, z toho jdou tři miliardy na církevní restituce. Zajímá nás ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo školství, ale struktura ministerstev je zavádějící. Jsou tam strašné přesahy.

Začal bych ministerstvem školství. První krok je předělat ho na ministerstvo vzdělávání, protože to školství je fakt úlet. Vzdělávání je v informační společnosti devíza a vůbec v technologii a vědě by Češi mohli být v budoucnosti lídry, protože od nás pochází řada objevů, akorát že všichni patentují ve Švýcarsku a v Německu a mozky nám z Čech odcházejí.

  • Co jsou třeba zrovna ve vzdělávání reálné kroky, které jdou stihnout za čtyři roky? S čím začít?

Zrevidovat třeba roli školní inspekce, která - když to zjednoduším - u nás kontroluje, jestli máte správně vyplněnou třídnici a není vůbec pomocným orgánem. V zahraničí je to orgán, který pomáhá školám v realizaci jejich programu. Strašně záleží na tom, jak je školství zřizované. Tady se stále jede nějaký svrchovaný koncept ministerstva školství, tam to svobodné školství znamená, že největší autonomii mají ředitelé škol.

Tady byl pokus o to, že si školy udělaly své osnovy. Většina to zkopírovala. Ty, co je udělaly dobře, podle nich jedou, to je fajn. Důležité jsou určitě investice do vzdělávání, do vzdělávání pedagogů a změna toho konceptu, ale ne změna směrem k učitelům, že dostanou nové povinnosti.

Je možné opravit řadu drobných věcí, je to třeba případ speciální pedagogiky nebo lidí, kteří nemají učitelskou aprobaci, ale jsou odborníky ve svém oboru a těm by měl systém umožňovat, aby byli adekvátně ohodnoceni. Myslím si, že by se dala udělat spousta práce bez nějakých masivních investic. To, že je potřeba se soustředit na platy učitelů, je fakt, ale to je třeba se soustředit na platy skoro všech zaměstnanců ve státní sféře. 

  • Mají Piráti případná ministerstva kým obsadit? Jak jste na tom třeba s odborníky na sociální politiku, vzdělávací politiku či na zdravotnictví?  

Jsem přesvědčený, že náměstek jako takový nemusí být vůbec politický. S námi dělá řada lidí i z oblasti školství, třeba Petr Chaluš (konzultant v oblasti mezinárodní spolupráce ve vzdělávání pozn. red.), bavíme se s lidmi ze svobodných škol. Připravují s námi i naše programové body, takže máme i nepolitický feedback. Skutečně máme lidi na zmíněné rezorty. Nás je teď asi čtyři sta členů, dokonce jsme si doplnili lidi na potenciální ministry a náměstky. Nemáme ambice, abychom to obsadili plošně, ale určitě spolupracující lidi máme.

Třeba na programových bodech k e-governmentu spolupracuji s Patrikem Zandlem (internetový podnikatel a zakladatel zpravodajského severu Mobil.cz pozn. red.), který teď dělal nějakou koncepci e-governmentu pro Rakousko, nebo jsme se bavili s Michalem Bláhou (podnikatel, investor a autor Hlídače EET pozn. red.), který potvrdil, že jde dělat pro ministerstvo financí.

Pro každý rezort máme lidi, kteří se tomu aktivně profesně věnují. Garantem pro zdravotnictví je Zdeněk Hřib (konzultant v oblasti zdravotnické informatiky v IT firmě). Jsou to opravdu lidé s praxí, kteří mají přesahy i do politiky a do legislativního procesu. Pozice, které bychom obsazovali, bychom třeba také normálně soutěžili nějakým veřejným výběrovým řízením s přesnými kritérii.

Povolební strategie Pirátů 

  • Budete v rámci předvolební kampaně zveřejňovat svou stínovou vládu nebo své kandidáty na jednotlivé ministerské posty?

Máte vyhlášené garanty programových bodů. Nejsou to vždy lidé, kteří by to dělali. Je to člověk, který je zodpovědný za řízení týmu, který připravuje daný programový bod. Dokážu si představit i lidi, kteří by skutečně šli přímo do výkonu. Třeba po ministerstvu pro místní rozvoj hrábnul Vojtěch Franta, to je náš bývalý starosta Mariánských Lázní, nyní krajský zastupitel, architekt, který řeší územní plánování a program rozvoje.

To už jsou lidi, kteří byli zvolení třeba do krajských zastupitelstev. Mají zkušenosti s komunální politikou a vzhledem k tomu, že se do Poslanecké sněmovny dostávají lidi, kteří jsou herci a nikdy politiku nedělali, myslím si, že řada z našich lidí, kteří sice nemají kmetský věk, ale už mají odkrouceno v Pirátech a v politice třeba pět let, jsou daleko lepší kandidáti na náměstkovské posty než lidi, kteří si s sebou jako nohsledy táhnou politici, kteří reálně ministerstva obsazují.

  • Říkáte, že pokud by Piráti byli ve sněmovně, do žádné vlády se nepohrnou. Jak velká je pravděpodobnost, že Piráti zůstanou v opozici?

Podle mě se zopakuje pražský model, ale kdybych měl zavěštit, co se stane, tak podle mě volby dopadnou nějak blbě. Myslím si, že v rámci prezidentské kampaně si pan prezident ještě jednou cvičně zopakuje úřednickou vládu, minimálně do prezidentské volby. Podle mě to bude hodně divoké. Nechci Piráty vyřadit z jednání ve smyslu, že bychom vůbec nejednali. Přinejmenším je to příležitost ukazovat podmínky, za kterých bychom do toho šli.

Nevím, co se může stát, jestli by třeba vystřelil Petr Robejšek, i když si nemyslím, že by to urval i přes grafiku, kterou všude rozjíždí, a ty megaboardy, ale nehnal bych se do žádné vlády. Rozhodně bych nechtěl zopakovat Bursíkovu chybu.

  • Potkávám voliče, kteří by Piráty volili, ale bojí se, že půjdete do koalice s Andrejem Babišem. Co byste jim vzkázal?

Ať se podívají, jakou politiku poslední čtyři roky děláme, v jakých konfrontacích jsem s Andrejem Babišem osobně, protože já se za ním nechodím plácat po ramenou. Když tam jednou za dva měsíce jdu, přijdu tam se třemi, čtyřmi body, co se mi nelíbí, a on to vždycky odkývá. Jsem s ním ve střetu až do té míry, že jsme museli dávat jeho loterijní zákon k Ústavnímu soudu. Vůli k tomu v Pirátech rozhodně necítím a je to vždy na Pirátské straně.

Možnou námitkou je ustavování koalic třeba v Mariánských Lázních. Jsem tam k tomu kritický, ale máme subsidiaritu místních a krajských sdružení a pokud jednají na základě své schválené strategie a funguje to, nemám s tím problém, protože i do ANO vstoupili slušní lidé, i když podle mě ti nejslušnější už z hnutí ANO odešli. Hlavně ještě uvidíme, co se Andrejovi stane. Šijou do něj hodně. V předvolebním boji můžeme v politice čekat ještě pěkné turbulence.

  • Jsou programové body, přes které by nejel vlak? A pokud by byly v programovém prohlášení vlády, tak její součástí nebudete?

Naformulujeme to tak, aby nebyl možný dvojí výklad toho, co jsme tím mysleli. Protože kdybychom šli jenom podle programů a podívali se na programy politických stran z minulých voleb, tak čistě teoreticky, kdyby se ony programy položily vedle sebe, mohli by všichni udělat jednu velkou šťastnou koalici včetně Pirátů. Každá strana měla totiž v programu "podporujeme Rekonstrukci státu a registr smluv", více svobod občanům a méně buzerace. Která to realizovala?

  • Pokud se Piráti do sněmovny dostanou, proč by se jim mělo podařit tam zůstat více než jedno volební období?

Protože my na rozdíl od strany, která si to dala do sloganu: prostě makáme, fakt makáme. Za těch osm let podle mě máme reálné příspěvky k rozvoji občanské společnosti. Naše výsledky jsou hmatatelné. Jenom to bylo tak, že jsme víc makali, než o tom mluvili. Transparentně si však každý může vše o naší činnosti dohledat, pokud mu to za to stojí.

Nelehká pozice žen v politice 

  • Vzhledem k tomu, kolik energie Piráti dávají do transparentnosti a důvěryhodnosti, není trochu hazardování s dobrou pověstí kauza s Vlastimilem Tlustým, se kterým jste navázali spolupráci ohledně všeobecného základního příjmu?

To jsou všechno mediální interpretace. Dokonce to vyšrouboval jeden člověk od nás, který měl potřebu s tím jít ven. Měli jsme to měli normálně připravené a máme vytipované další lidi, se kterými se chceme nad programovými body setkat. Například s Andorem Šándorem nebo třeba Jiřím Rusnokem, protože si chceme ověřit nějaké naše teze.

Nemůžeme diskutovat jenom s tím, kdo s námi souhlasí. Neustále se tady objevuje klišé, že nepodmíněný základní příjem jako takový je levičácký, socialistický výmysl a paradoxně s ním přišel tenkrát Tlustý, kterému to dělali Slováci.

Tlustý je v české politice jediný, kdo to udělal, takže my jsme skutečně za ním šli s tím, kolik jim to vyšlo, jakým způsobem se k těm číslům dobrali a kde tenkrát plánovali, když to měli v programu, hledat zdroje na financování nepodmíněného základního příjmu. Tlustý řekl, že to nemá, že nám to může vypočítat a teď je to ve zmrzlém bodě, protože nám nabídl smlouvu a teď se bavíme o tom, jestli to chceme, jestli kývneme na podmínky té smlouvy. Ona na ní totiž není cena.

  • A co od vás chce?

Sám nevím. Říkal, že nám to dodá, zatím máme smlouvu a váháme, jestli to s ním vůbec chceme řešit.

  • On vám dal smlouvu na to, že to pro vás vypočítá a co chce na oplátku, v té smlouvě není?

Přesná částka tam není. Máme různé myšlenky, že to dáme za korunu a tak. A teď šly nějaké interpretace, jedny noviny psaly, že se nalodil k Pirátům. My jsme samozřejmě počítali s tím, že to je mediálně zajímavý.

Ale copak je Tlustý nějakou českou politickou výjimkou? Obecně v politice jsou teď takoví šíbři, že se nám o tom ani nezdá. Taková kauza OKD stále nedoběhla svého konce. To je, jako když někdo jde za Sobotkou se s něčím poradit a v tu chvíli se na něj plive. Role Tlustého byla a je v podstatě přesně taková, jak ji teď popisuji. Řeším konkrétní věci s konkrétními lidmi.

  • Plyne z toho pro vás nějaký závěr či poučení, jak v podobných situacích vést různé debaty, a přitom se vyhnout takovým kauzám?

Tady byla vágnost v zápisu v lobbistických kontaktech, které si vedeme, kde Ivo Vašíček použil slovo, které nabývá různých významů, a to je poradce. To už je nějaký status quo: to je poradce, tak on jim udělá ten ekonomický program. Máme asi osmičlenný tým složený z ekonomů, který vytváří zrovna tento finanční bod. Do toho přichází to, že Finsko spustilo pilotní experiment všeobecného základního příjmu. Je otázka, jestli je teď vůbec na stole hrát si s nějakými čísly, když můžeme mít výsledky z poměrně blízkého státu, které budou reálné, nasazené tady na tu dobu.

Jak říkám, třeba mám v plánu až bude připravený programový bod bezpečnost státu a věci týkající se ministerstva, kromě toho, že normálně diskutujeme s docela vysoce postavenými policisty, tedy už mimo službu, setkat se například s bývalým ředitelem BIS Jiřím Růžkem a ty věci s ním konzultovat, protože přeci jenom "tajné služby jsou tajné". Řadu věcí tak nemusíme vědět, když na ně narážíme. Podle mě to nebyla žádná extrémní chyba se s Tlustým potkat.

Na celostátním fóru Pirátů nám ho vyčetl senátor Václav Láska. Vykládal mi tam, co mám dělat a co on by nikdy neudělal. Zajímalo by mě, jestli by se třeba bavil s Babišem, protože mně třeba role Andreje Babiše v české politice přijde daleko horší než role Tlustého a na něj neplive ani ten největší odpůrce tak moc jako na Tlustého. Ale to ve finále není problém Pirátů. Hledáme řešení a ptáme se lidí.

  • Zveřejnili jste seznam krajských lídrů, znamená to, že v Pirátech nemáte ženy nebo schopné ženy, které by mohly stát v čele kandidátek? Je tam čtrnáct mužů. Znamená to něco?

V Pirátech máme asi 15, 20 procent žen. Pracujeme na rovných podmínkách účasti žen v politice, ale ne kvótami. Vidím to třeba ze svého manželství. Než jsem si Lydii vzal, byla samoživitelka s desetiletou dcerou, s třináctitisícovým platem a členka Pirátské strany. Jakou má možnost žena se reálně angažovat v politice, když to má takhle?

Po naší svatbě se v rámci společné domácnosti evidentně minimálně její finanční situace zlepšila, ale stejně, když je schůze, a to je pro desetiletou Amálku nuda, Lydie s ní zůstávala doma nebo já na střídačku. Stále nic moc. Na našem celostátním fóru teď už byl celý den dětský koutek s personálem, který nám hlídal děti, normálně za peníze a samozřejmě maminky tam odbíhaly za dětmi, ale jako členky Pirátů na celostátním fóru byly a mohly se věnovat politice.

Je jistá část Pirátů, kteří jsou "geeci". Máme prostě lidi, kteří jsou počítačoví nerdi a neumí se obecně moc socializovat. Jsou super, komunikují třeba za klávesnicí, vytváří výborné koncepty, dokážou pracovat s legislativou, ale "face to face" komunikace je pro ně obtížná. I pro ženu, která není z IT prostředí, je pak strašně těžké se s nimi bavit.

Tady máme deficit, ale je to o podmínkách té angažovanosti, není to o nějakém bloku. Třeba dvojka na kandidátce v Karlovarském kraji je Bára Hradečná a myslím, že v Praze, kde máme žen hodně a máme tady Danu Balcarovou v komunále či Olgu Richterovou, budou v první pětce zvolené přirozeným procesem naše nejlepší političky, ale třeba i výkon leadershipu do voleb v kraji je sám o sobě náročný a je nutné udělat podmínky pro ženy, aby to mohly dát.

Zdroje:
Vlastní