V Etiopii se 24. května konají volby. Sledovat přímo jejich výsledek nebude příliš zajímavé. Etiopská lidová revoluční demokratická fronta drží otěže moci pevně v rukou, což demonstrovala ve volbách minulých, kde získala přes 99 procent všech hlasů.

Zajímavější je podívat se na zemi samotnou a na její proměnu v dobách, které mnozí politici nazývají "renesancí".

Etiopie měla dlouho – a právem – pověst problémového giganta. Během 20. století prošla nejen ničivou italskou okupací, ale také podobně zdrcující dekolonizací, komunistickou diktaturou a několika občanskými válkami. V letech 1983 až 1985 Etiopii zdecimoval hladomor "biblických rozměrů", jak tehdy katastrofu s až milionem mrtvých nazvala slavná reportáž BBC. A na samé hraně 21. století přišla válka se sousední Eritreou, která se od Etiopie o několik let dříve odtrhla a připravila ji tak o přístup k moři.

New York Afriky a největší přehrada kontinentu

Dnes je všechno jinak. Etiopie je miláček ekonomů a západních i východních, především čínských investorů. Je dávána za příklad jako "africká lvice" s průměrným více než jedenáctiprocentním růstem za poslední desetiletí. Nejviditelnější je prudký růst na hlavním městě Addis Abeba, ze kterého se stalo doslova jedno obrovské staveniště.

Více než pětimilionová metropole je už dnes sídlem Africké unie a dalších významných organizací a hostí celosvětové summity, jako naposledy v květnu globální summit na téma chudoby. Brzy bude navíc nabízet něco, čím se nemůže chlubit žádné město v subsaharské Africe – vlastní metro, které uleví neustále se zhoršující dopravě. Díky tomu, a díky rychle vyrůstajícím moderním mrakodrapům v centru města, se Addis Abebě začíná přezdívat New York Afriky.

Překotný vývoj je vidět také na velkolepých projektech realizovaných etiopskou vládou. Už letos v červnu začne částečně fungovat Velká etiopská renesanční přehrada na Nilu, největší přehrada na africkém kontinentu, která by měla zajistit zemi energetickou soběstačnost.

Kromě toho země buduje řadu menších přehrad kvůli produkci elektřiny z vody. Po celé zemi se staví stovky kilometrů železnic pro lepší dopravní obslužnost a propojení a na okraji Addis Abeby se připravuje nové letiště, které by mělo obsloužit až 70 milionů pasažérů a uspokojit tak požadavky největšího afrického leteckého dopravce, Etiopských aerolinií.

Znásilňování nevěst a ženská obřízka

Rychlý růst doprovázený zmiňovanými velkolepými projekty přirozeně nepřinášejí jen pozitiva, jak by mohlo vyplývat ze statistik. Stavba Renesanční přehrady vedla ke sporům s Egyptem kvůli kontrole toku Nilu a další přehrady k masivnímu přesídlování a údajně i hladomoru mezi kmeny žijícími v okolí, například mezi Surmy v údolí Omo.

Mnozí se bojí příliš velkého vlivu Číny a je snadné dokázat, že rychlý růst přichází ruku v ruce s čím dál tvrdším potlačováním opozice a kontrolou svobody projevu. Etiopie drží rekord v Africe také třeba v počtu zadržených novinářů a bloggerů.

A pak je tu samozřejmě otázka venkova, stále stiženého extrémní chudobou a prevalencí brutálních tradic, jako jsou únosy a znásilnění nevěst nebo ženská obřízka. Obě zmíněné "tradice" se týkají více než poloviny všech etiopských žen a vláda s nimi zatím nedokázala účinně bojovat.

To jsou jiné tváře Etiopie, často stojící ve stínu naleštěných mrakodrapů hlavního města.

Proměna dřívější "nemocné dámy" Afrického rohu je přesto fascinující. Země proslulá válkami a hladomory nyní poprvé ve své moderní historii láká pozornost kvůli rostoucí prosperitě a dokonce i na mezinárodní scéně začíná fungovat jako čím dál významnější hráč.

O mnohém ostatně vypovídá, že Etiopie přijala zdaleka nejvíc uprchlíků v celé Africe, téměř sedm set tisíc, a aktivně pomáhá řešit konflikty v mnohem problematičtějších sousedních zemích, jako je Somálsko a Jižní Súdán.