Příliš horké léto na Krymu a válka, kterou potřebují všichni

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Alina Holušová

Pravdu o tom, co se skutečně stalo na počátku srpna na krymských hraničících, se nejspíš jen tak nedozvíme. Chtěli Ukrajinci opravdu spustit vlnu teroru na území, o něž před časem přišli, jak tvrdí Moskva, nebo šlo naopak o ruskou inscenaci, jak se dušují v Kyjevě? Vyloučit se nedá ani "ochotnická činnost", tedy obrazně řečeno. 

Pro rekreanty na Krymu se toho po incidentu s ukrajinskými "deverzanty" moc nezměnilo. Dál se vyhřívají na sluníčku

Pro rekreanty na Krymu se toho po incidentu s ukrajinskými "deverzanty" moc nezměnilo. Dál se vyhřívají na sluníčku,zdroj: Profimedia.cz

K jaké verzi se přikloníte, je na vás. Faktů, o něž by se dalo opřít, je ale pomálu nebo přesněji řečeno, žádné nejsou. Rusové sice pozatýkali pár lidí včetně údajného realizátora diverzních plánů ukrajinských tajných služeb, který dokonce ochotně mluví, jenže jak lehce se v takové situaci dá vynutit výpověď, si asi každý umí představit.

Jedna věc je ale jasná – incident se hodil oběma stranám jako hromosvod k uzemnění nahromaděné občanské frustrace z politické a ekonomické situace v obou zemích.

Koneckonců právě to může být jedním z důvodů, proč konflikt na Donbase stále pokračuje. V takové situaci čekají lidé od státu jednu jedinou věc – ochranu. Jakmile válka na východě země skončí, ukrajinská vláda nebude mít na co svést neúspěch se strukturálními reformami slíbenými po revoluci, stejně jako problémy v ekonomice.

Zato eskalace na Krymu dává Kyjevu možnost ukázat vlastenecky naladěnému obyvatelstvu, že na poloostrov, který omývají vlny Černého moře, nezapomněl. Samostatnou kapitolou jsou pak dobrovolnické prapory, které vznikly během převratu a s nimiž si ukrajinské vedení dodnes neví rady. Napětí na Krymu by i jejich pozornost přesměrovalo výhodnějším směrem.

Zapomenout nemůžeme také na Naděždu Savčenkovou, jejíž popularita nenechává spát politickou smetánku. Patriotická mobilizace je sice riskantní, protože se může obrátit proti vládě,příliš jiných možností, jak uklidnit nespokojené občany, ale vedení země v čele s prezidentem Petrem Porošenkem nemá.

Kvůli nepřehledné situaci s ukrajinskými dobrovolníky se navíc nabízí otázka, jak dobře dokáže Kyjev kontrolovat své ozbrojené složky. Představa, že se skupina aktivistů pokusila na vlastní pěst pomstít ruským okupantům, nemusí být úplně zcestná. Ukrajinské vládě pak stačilo chytře využít situaci ve svůj prospěch.

Obdobné výhody skýtá rozruch na Krymu i pro ruskou vládu. Stačí si připomenout, jak anexe Krymu vyšvihla (tehdy rozpačitou) popularitu ruského vůdce Vladimira Putina zpátky do neotřesitelných výšin.

Ukrajinští "teroristé" jsou navíc dalším dobrým důvodem pro utahování šroubů na internetu. Pouhý den po krymské operaci oznámila ruská kontrarozvědka, že se jí podařilo odhalit "mezinárodní skupinu internetových verbířů" Islámského státu, kteří používali "prostředky pro šifrování a anonymizaci dat", což je věc, na kterou mají ruské úřady spadeno už delší dobu a Krym jim hraje do karet.

Důležitý je také vliv incidentu na mezinárodní scénu. Moskva by se ráda dostala do pozice, ze které bude moct žádat Západ o ústupky a s "ukrajinskými teroristy" to může mít o něco snazší.

"Současné vztahy Ruska a Ukrajiny lze popsat takto: když máte takové nepřátele, žádné přátele nepotřebuje. Obě strany jsou jedna pro druhou efektivní hrozbou, která pomáhá řešit vnitropolitické problémy," píše trefně ruský portál Gazeta.ru.

Ať už byl strůjcem krymské aféry kdokoli, incident upozornil na jednu zásadní věc – válka na Donbase (a konflikt Ukrajiny s Ruskem jako takový) neskončí, dokud ho obě země budou potřebovat.

Tagy: Rusko zahraničí Ukrajina Evropská unie Krym krize na Krymu krize na Ukrajině východní Ukrajina anexe Krymu rusko-ukrajinská krize mezinárodní politika geopolitika válka na Donbasu války a ozbrojené konflikty

Zdroje: Vlastní,Gazeta.ru