Důvod špatné nálady? Odliv peněz z Česka je vysoký. Životní úroveň neodpovídá růstu ekonomiky

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Česká republika je na tom ekonomicky hůře, než jak to vypadá z oficiálních makroekonomických statistik. Výkon ekonomiky se neodráží na růstu životní úrovně a především – z Česka ve srovnání se zbytkem Evropské unie každoročně odcházejí do zahraničí vysoké výnosy z tuzemských investic, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Poukazuje na to nová "Analýza odlivu zisků: Důsledky pro českou ekonomiku a návrhy opatření", kterou zpracoval Úřad vlády ČR. V uplynulých dnech ji na veřejné diskusi představili ekonomové Aleš Chmelař (vedoucí Oddělení strategií a trendů Úřadu vlády ČR), Jan Bittner a Michal Pícl.

Analýza se zaměřila právě na to, jaký má odliv zisků z Česka do zahraničí vliv na tuzemskou ekonomiku.

Hospodarsky-vykon-CR

Hospodářský výkon České republiky (Československa) (v konstantním dolarovém ekvivalentu 1920 – 2010). Pro úplné zobrazení rozklikněte,zdroj:Hlídací Pes

Pozitivní efekt zahraničních investic a zahraničního vlastnictví na rozvoj Česka je sice zcela zjevný, má však i své ale.

Například porovnání podniků v domácím a zahraničním vlastnictví ukazuje, že prakticky veškerý růst české ekonomiky od roku 1995 je dán expanzí zahraničního sektoru.

"Vesměs celý přírůstek HDP je dán aktivitami v zahraničním vlastnictví, zatímco aktivity v domácím vlastnictví se na růstu HDP téměř nepodílely," konstatuje analýza.

Podniky v zahraničním vlastnictví však zároveň vykazují nižší podíl na zaměstnanosti a zároveň i nižší míru relativní přidané hodnoty na produkci než podniky v domácím vlastnictví. To koresponduje s častým popisem Česka coby montovny.

Platí, že jedním z hlavních přínosů přímých zahraničních investic by měl být transfer technologií a know-how. To se ale v Česku povedlo jen částečně, například v oborech jako je bankovnictví či automobilový průmysl.

Samotná přítomnost high-tech výroby mnoho neznamená. V Česku se k ní totiž dodává jen minimum přidané hodnoty – především s využitím málo kvalifikované a špatně ohodnocené pracovní síly.

Peníze do zahraničí

Zahraniční investoři v Česku také stále méně reinvestují své zisky, odvádějí je spíše do zahraničí.

"Odliv výnosů z ČR a ze zemí střední Evropy od roku 2005 převyšuje příliv nových zahraničních investic a reinvestic a dále v poměru k němu stoupá," stojí v analýze.

Potvrdí to podle všeho i údaje za letošní rok. "Čísla za prvních deset měsíců naznačují, že výnosy z přímých zahraničních investic dosáhly téměř 304 miliard korun, což je téměř srovnatelné s výsledky roku 2015 (315 miliard). Vzhledem k rostoucí ziskovosti tuzemských firem by se navíc dalo předpokládat, že některé firmy mohou zadržovat zisky do doby, než posílí koruna, aby se jejich zhodnocené investice ještě dále zhodnotily," upozorňuje analytik ČSOB Petr Dufek.

Stav-PZI-a-vynosu

Struktura přímých zahraničních investic a výnosů dle sektorů (v miliardách Kč k roku 2014, ve stálých cenách),zdroj:Hlídací Pes

Údaje o růstu české ekonomiky se i kvůli odlivu peněz podle analýzy Úřadu vlády příliš neodrážejí na vývoji české životní úrovně.

Hrubý národní produkt (HNP – započítává na rozdíl od HDP jen výrobní faktory ve vlastnictví občanů daného státu, pozn. red.) byl totiž jen v roce 2013 o zhruba 8 % nižší než HDP. "Tím národní ekonomika de facto přišla o užitek zhruba dvanáctiny svého výkonu," podotýká analýza.

Kvůli tomu se prý také růst české ekonomiky plně nepromítá do příjmů českých domácností.

Pokud by se výnosnost zahraničních investic přizpůsobila evropskému průměru (a snížil by se tak odliv zisků), české mzdy by podle analýzy měly narůst o zhruba pětinu. "A to zvláště v sektorech s vysokou výnosností," podotýká analýza.

Nejvyšších výnosů trvale dosahují společnosti v energetice a rozvodu plynu a vody, které v roce 2013 dosáhly průměrného zisku téměř 39 %; v předkrizových letech výnosnost přesahovala dokonce 40 %.

Vysokých hodnot dosahují další sektory, jako je ropná, chemická, pryžová a plastová výroba, automobilový průmysl, ale také potravinářský a tabákový průmysl nebo finanční služby.

Značný nepoměr mezi vstupní investicí a odlivem výnosů (viz graf výše) je patrný v oboru vodárenství a telekomunikací.

Vyšší daně pro firmy?

Jak upozorňuje analýza, tempo konvergence (přibližování se vyspělejším ekonomikám) posledních dvaceti let by nevedlo k vyrovnání životní úrovně západní Evropy ani v horizontu desítek let.

Přitom v době kolem vstupu Česka do EU rostl výkon hospodářství tak, že měl podle očekávání v řádu dvaceti let dorovnat výkon ekonomik západní Evropy. Nestalo se.

I když je zvýšení odlivu výnosů a snížení přílivu investic přirozený a očekávatelný proces, který vypovídá o určité zralosti české ekonomiky, snižuje růstový potenciál Česka.

Vyvoj-zahranicnich-investic

Vývoj nových a reinvestovaných přímých zahraničních investic,zdroj:Hlídací Pes

Analýza jako jedno z řešení navrhuje zavedení vyšší daně v sektorech, které vykazují díky svému strukturálnímu nastavení nižší konkurenční prostředí a vyšší výnosy.

Speciální sektorovou daň na energetické společnosti v Evropě zavedlo například Maďarsko. Firmy působící v energetice musí namísto základní 19 % korporátní daně odvádět 31 % ze svého zisku.

Progresivní podnikovou daň zavedlo například Nizozemí, Francie, Litva, Portugalsko a Belgie.

Premiér Bohuslav Sobotka by zavedení sektorových daní například pro banky a pojišťovny, či progresivní zdanění právnických osob uvítal. "Naše země čelí neúměrnému odlivu výnosů české ekonomiky do zahraničí a je nutné zahájit debatu o možných opatřeních a řešeních tohoto stavu," reagoval na závěry svého expertního týmu Sobotka.

V koaliční vládě pro to však podporu nemá. Striktně proti je ministr financí Andrej Babiš. Opatření navrhovaná v analýze by podle něj zahraniční investory od Česka spíše odradily.

Odliv kapitálu z Česka by sice také rád zastavil či výrazně snížil, ale jinak – například zrušením daně z dividend.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky


Tagy: Česko domácí česká společnost česká ekonomika

Zdroje: Hlídací Pes