České firmy vědí, jak na protiruské sankce. Nikdo tomu nebrání

MAGAZÍN - Magazín autor: Vojtěch Ondráček

Už z toho začíná být skoro tradice. Evropská rada zasedne a rozhodne, že Rusko neplní minské dohody ohledně mírového procesu na východě Ukrajiny. Za to ho potrestají prodloužením sankcí. Tortura ruské ekonomiky ale tvrdě dopadá i na členy EU. "Šikovné české ručky" ovšem mají v rukávu triky, jak sankce šikovně obejít. 

Kvůli protiruským sankcím chtěli ruští majitelé přesunout do Ruska výrobu letadel z Kunovic na Uherskohradišťsku

Kvůli protiruským sankcím chtěli ruští majitelé přesunout do Ruska výrobu letadel z Kunovic na Uherskohradišťsku,zdroj: Profimedia.cz

Už před dvěma roky státní Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) spočítala, jak velký bude dopad protiruských sankcí na pojištěný vývoz. Odhadla to na 19 miliard korun během následujícího roku.

Hrůzný scénář drtivého dopadu protiruských sankcí na českou ekonomiku potvrdila i vláda. Bála se, že to způsobí pokles tržeb českých firem o 2,2 miliardy korun a ohrozí až 750 pracovních míst v Česku.

Navíc sankce vyvolaly odvetnou reakci Rusů, kteří na oplátku uvalili embargo na některé unijní výrobky. Především zákaz dovozu potravin z EU se těžce dotkl tuzemských výrobců.

Původní odhady drtivého dopadu sankcí se nakonec nepotvrdili. "Sankce na export zcela jistě vliv měly a stále mají, nicméně větší vliv na obchodování s Ruskem mají ceny ropy a kurs rublu," tvrdí tisková mluvčí EGAP Hana Hikelová. Společnost pojistila v posledních dvanácti měsících obchody s Ruskem za 7,6 miliard korun. Navzdory sankcím tak obchody oproti předchozímu roku narostly o 1,5 miliardy korun. 

Kličkami do Moskvy

Sankce mají různou podobu. Českých firem se ale nejvíc dotýká zákaz vývozu technologií dvojího užití. Tedy takových výrobků, které jsou využitelné kromě civilní výroby i k vojenským účelům. Firmy se ale dokázaly v systému sankcí poměrně rychle zorientovat a najít v něm skuliny.

Jednou z nich je založení dceřiné společnosti mimo unii. Ideální jsou země, které mají s Ruskem nadstandardní obchodní vztahy jako Ázerbájdžán, Egypt, nebo Spojené arabské emiráty. Po oteplení vztahů se teď do hry vrátilo i Turecko.

Ještě lepší metodou, jak se sankcím vyhnout, bývá přesunutí části výroby přímo do Ruska. Podle informací ministerstva průmyslu a obchodu se tam od roku 2013 přestěhovala řada českých firem. Na výrobky s označením "Made in Russia" jsou sankce krátké.

Českým firmám nejde primárně o obcházení sankcí, ale chtějí se výrazněji prosadit na ruském trhu. "Pokud hovoříme o Rusku, nabízí se příběh Škody Auto, která díky strategickému rozhodnutí montovat automobily přímo na území RF výrazně zvýšila prodej automobilů (montovaných z českých komponentů v Rusku) na ruském trhu ve srovnání s automobilkami, které k tomuto kroku nepřistoupily a nyní musí čelit zvýšeným celním sazbám uvaleným na dovoz hotových produktů," říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.

Není to však úplně jednoduché a proti stěhování se leckdy vzpouzejí zaměstnanci. Kunovický výrobce letadel Aircraft Industries chtěl právě kvůli sankcím přesunout výrobu na letiště Uktus poblíž Jekatěrinburgu, po protestech odborů ale firma musela část produkce ponechat v Česku. Ke zdvojení výroby se odhodlal i Primoco UAV, která vyrábí bezpilotní prostředky.

Místo zboží se vyváží know-how

Ministerstvo průmyslu a obchodu přesouvání výroby nepovažuje a priori za obcházení sankcí. "Sankce vůči Rusku tyto procesy nenastartovaly, docházelo k nim již dříve, nicméně je napomohly akcelerovat," říká Kotrba. "Týká se to prakticky všech významných ruských obchodních partnerů (tedy např. ostatních zemí EU) a je to spíše reakce na ruská protiopatření a na těžkosti vzniklé současnou situací než na sankce jako takové," dodává.

Jenže co je dobré pro české firmy, nemusí být dobré pro Česko. V momentě, kdy si české firmy přesouvají sídla a výroby do Ruska, nebo prodávají své výrobky přes dceřiné firmy v jiných zemích, přichází stát o peníze z daní z přidané hodnoty a lidé o pracovní místa.

Zákaz vývozu se navíc týká určitého typu zboží, ale nikoli služeb. A tak firmy, které obchodují především know-how zažívají celkem slušné časy. Export "českých mozků" by mohl z dlouhodobé perspektivy znamenat ztrátu konkurenceschopnosti českých firem.

Ministerstvo ale vnímá částečné přesouvání výroby a s ním spojený vývoz know-how do Ruské federace spíše naopak. "Firmy, které nereagují na celosvětové ekonomické trendy a nesnaží se získat co nejlepší přístup na klíčové trhy, zpravidla postupně svoji konkurenceschopnost v globální soutěži ztrácejí," vysvětluje Kotrba.

"K oboustranně výhodnému sdílení výrobních znalostí a know-how docházelo po celých více než 90 let naší obchodně-ekonomické spolupráce s Ruskem či SSSR," dodává. Sankce proti Ruské federaci podle Kotrby některé procesy urychlily a staly se pro firmy výhodnějšími než dříve.

Protiruské sankce tak české firmy nejen nepoložily, ale některým pomohly jejich postavení na ruském trhu dokonce posílit. Sankce jsou politickým nástrojem, který v realitě globalizované ekonomiky ztrácí moc. Firmy klidně dál přesouvají výrobu a sdílí know-how, aby dosáhly co nejvyššího zisku, stejně jako dříve.

Tagy: Rusko Česko domácí Evropská unie protiruské sankce česká ekonomika zahraniční

Zdroje: Vlastní