Tato informace je zatím v rovině spekulací. O Česku se v souvislosti s plány "otce" značky Tesla mluví už delší dobu. Zatímco redakce Tiscali.cz zjišťuje, co je na tom pravdy, pojďme se podívat, co by tedy Musk mohl za Prahou postavit.

Z Gigafactory-1, kterou nyní buduje v Nevadě, bude největší budova na světě. Zaměstná až šest tisíc lidí a pomůže Tesle urychlit výrobu lithium-iontových baterií. Zároveň však zanechá jen minimální stopy na životním prostředí, alespoň podle Muskových plánů. Pohánět její výrobu bude obnovitelná energie.

Elon Musk, nový idol v Silicon Valley, pokukuje po Česku | zdroj: Profimedia

A teď si představte něco podobného (i když zřejmě o něco menšího) v Česku. Neskutečné, že? O plánu postavit druhou Gigatovárnu v Evropě mluvil Musk během nedávné návštěvy v Německu. V Gigafactory-2 by se podle jeho slov nevyráběly jen baterie, ale i elektrická auta, což by Muskovi výrazně pomohlo dostat svou značku na rovinu velkých pojmů ve světě automobilového průmyslu.

Proč by si mohl vybrat pro stavbu zrovna Česko? Hodně lákavá by pro něj mohla být těžba lithia na Cínovci. Musk už před časem avizoval, že by jeho Gigatovárna měla zvládat kompletně celý proces, od zpracování surových materiálů po koncový produkt. Než lithium odněkud dovážet, je mnohem efektivnější postavit továrnu nedaleko místa, kde se těží.

Ložiska na Cínovci by přitom mohla podle firmy Geomet, která je v současné době prozkoumává, bez problémů konkurovat jihoamerickým nalezištím. Už od chvíle, kdy se o těžbě na Cínovci začalo mluvit, bylo jasné, že se zájemci o české lithium doslova poperou. Ne nadarmo se o lithiu mluví jako o "nové ropě".

Geomet patří australské společnosti European Metals, které jde o hloubkovou těžbu, což je otázka řádově několika let. Výrazně blíž k dobývání lithia na Cínovci má firma Cínovecká deponie, která spadá do skupiny RSJ patřící Karlu Janečkovi. Deponie by se chtěla probrat odpadem, který tam zbyl po bývalé těžbě cínových rud. S prací by mohla začít hned poté, co dostane povolení k hornické činnosti, o které firma již zažádala.

Další výhodou pro Muska je také to, že Česko není v eurozóně a je levné, tedy v porovnání s ostatními evropskými státy – nízké ceny jsou u nás prakticky na všechno, paradoxně kromě importovaných elektrospotřebičů, jak popichuje web The Space Invader.

"Výroba v Česku by byla mnohem levnější než kdekoli jinde v Evropě. Pracovní síla, je tam výrazně levnější než ve Spojených státech. Průměrný plat amerických zaměstnanců je 50 tisíc dolarů ročně, zatímco průměrného Čecha 15 tisíc dolarů za rok," dodává.

Jenže co je psáno, to je dáno, jak se říká. A platí to i naopak. Žádná definitivní dohoda ještě nepadla, mezi dalšími kandidáty, o nichž se spekuluje, je také Maďarsko, které rovněž není v eurozóně, pak Rumunsko a Polsko.

Česko má nicméně podle zmíněného vládního zdroje portálu The Space Invader velké šance a mohla by Muskovi nabídnout řadu výhod včetně slevy na daních. Na oficiální oznámení si však budeme muset počkat nejspíš až do příštího roku.