Kolem otevření finančních stavidel a sypání peněz seniorům se strhla poměrně zajímavá debata. Zaprvé je Babiš kritizován, že to celé dělá jen proto, aby si koupil hlasy důchodců, protože se blíží volby. Na tom nejspíš bude něco pravdy.

Otázka je, zda je vůbec nějaká souvislost mezi volebními preferencemi lidí a tím, jestli jim vláda před volbami něco přidá. Obecně se má za to, že ano, ale tvrdá data chybí. Stojí tři stovky za to, aby si člověk řekl: Fajn, budu volit Babiše? Těžko říct, zřejmě se ale dá konstatovat, že škodit to každopádně nemůže. Jde sice o celkem tradiční metodu, kdyby ale byla zcela nefunkční, československý oligarcha by se k ní jistě neuchýlil. 

Ostrá debata se ovšem strhla také o to, kdo si vlastně má připsat zásluhy za zvýšení důchodů. Babiš přišel s tím, že peníze našel ve svém rezortu. To je jistě záslužné, je vidět, že když se chce, tak všechno jde. Ovšem ministryně sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová ho upozornila, že je to jednak ona, kdo zákon na zvýšení předkládá, a navíc prý Babiš jen přistoupil na její návrh, se kterým přišla v březnu ona sama. Pozornosti by neměl ujít ani fakt, že tuto debatu vedli veřejně na Twitteru.

Tehdy chtěla zvýšení o 300 korun, zatímco Babiš souhlasil jen se dvěma stovkami. Nyní podle ní tedy Babiš otočil a přidal se k jejímu návrhu. Na to jí ministr financí vzkázal, že pokud na to ve svém resortu našla potřebných 3,5 miliardy, tak je nadšen. A pokud je nenašla, tak ať raději nic nenavrhuje.

Navýšení důchodů 2017 o 300 Kč jsem avizoval v březnu 2016. Plánované peníze mi ale vzaly ČSSD s KDU-ČSL, na zbytečně vysoké navýšení Vaval.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 18. září 2016

Hádka, která připomíná válku na dětském pískovišti (pokud si ji chcete přečíst, rozklikněte výše uvedený tweet), dobře dokládá vztahy v koalici, které jsou dlouhodobě napjaté až nepřátelské. Před volbami se to všechno samozřejmě ještě zhoršuje.

Z věcného hlediska má pravdu Marksová, protože právě ona je předkladatelkou novely a byla to skutečně ona, kdo prosazoval zvýšení o 300 korun, zatímco Babiš v této věci lavíroval. Že peníze nakonec sehnal (náhodou těsně před volbami), je sice milé, ale byla to tak nějak jeho povinnost.

Babiš totiž není nějaký paralelní premiér, který rozhoduje, co se bude a co se nebude realizovat. Pokud vláda jako celek přijde s nějakým záměrem, který vyžaduje uvolnění prostředků z rozpočtu, ministr financí by měl být schopný je najít. Mediální tance, které kolem přídavku na důchody vystřihl, tak nějak patří do jeho stylu práce. 

Babiš si zároveň postěžoval, že peníze musel hledat už podruhé, protože předtím mu stejnou částku vláda utratila na vědu a výzkum, tedy oblasti, které on považuje za zbytečné a neperspektivní. Zarážející je jednak skutečnost, že si stěžuje na investice do oblasti, která je z dlouhodobého ekonomického hlediska pro Česko nejperspektivnější a tedy i nejpotřebnější, navíc se opakuje stejná písnička, jako v předchozím případě. 

Babiš prostě dostal zadání a musel ho splnit, ať šlo o vědu nebo důchody. Tvrdit, že mu peníze někdo "sebral" je krajně nevhodné. Babišovi by měl někdo připomenout, že to nejsou jeho peníze, ale státní.

Zatímco o přisypávání důchodcům se mluví poměrně hodně, bez většího mediálního zájmu prošel jiný vládní návrh, který vrací pro živnostníky možnost odečíst si z daní slevu na děti.

Tuto možnost jim sebrala v roce 2014 tehdejší pravicová vláda, zřejmě v rámci tolik proklamované podpory podnikání. Nyní se kabinet shodl na tom, že by si i živnostníci mohli na slevu sáhnout, a navrátil podmínky do původního stavu.

Zároveň však zrušil možnost danit paušálem těm živnostníkům, kteří mají obrat nad milion korun. Spadají totiž do kategorie plátců DPH, musí vést tak jako tak evidenci výdajů a nákladů, takže paušál je pro ně zbytečný.

S oběma kroky se dá souhlasit a je dobře, že sociální demokracie v tomto ustoupila (předtím totiž podobné nápady rezolutně odmítala). Premiér Sobotka to zdůvodnil tím, že na živnostníky se beztak valí hrůza v podobě elektronické evidence tržeb a bylo by fajn jim alespoň trochu ulevit.

Zkrátka roh hojnosti se otevřel pro státní zaměstnance, učitele, důchodce, a dokonce i pro živnostníky. Stát rozdává, protože je před volbami. Veřejné hádky o to, kdo si za to připíše zásluhy, ovšem připomínají, že politická úroveň v Česku přinejmenším stále nestoupá, spíš klesá.