"U stánku na levnou krásu, postávaj a smějou se času," zpívá písničkář Honza Nedvěd. U stánku na levný alkohol postávali před čtyřmi roky i lidé v Havířově, jenže do smíchu jim později příliš nebylo. Lihovina z neoznačeného barelu obsahovala metanol a první případy otravy byly na světě.

Konečný účet metanolového skandálu byl ale mnohem vyšší - 120 lidí se otrávilo, z toho 48 zemřelo. Nejmladší obětí byla teprve šestnáctiletá dívka. Policie nakonec obvinila šest desítek lidí a z metanolové aféry se stal největší případ v historii tuzemské kriminalistiky.

Kauza přitom zdaleka není u konce, jak přiznávají policisté. Z 15 tisíc litrů alkoholu s metanolem, o nichž policisté vědí, dosud nebyly nalezeny celé dva tisíce. Kdyby přitom vyšetřovatelé nezačali od sebe oddělovat související případy, nikdo z viníků by dosud nejspíš nestanul před soudem.

Dva nejznámější míchači Robert Fian a Tomáš Křepela dostali doživotí, někteří z dalších obviněných přes 15 let vězení. Stačilo, že se jako distributoři nezajímali o původ alkoholu. Řada souzených má ale štěstí, protože pančování alkoholu u nás stále ještě není trestný čin, ale jen přestupek. Nejtvrdší tresty padly za ublížení na zdraví s následkem smrti.

Konec lihovarnictví v Čechách? Ani náhodou

Aféra na první pohled zasadila tvrdou ránu českému lihovarnictví. Proti prohibici uvalené na všechny nápoje s minimálním obsahem 20 procent alkoholu se lihovarníci sice stěžovali, nepochodili však ani s argumentem, že zákaz postihne legální prodejce a naopak ještě více podpoří černý trh.

Po odeznění nejhorší vlny otrav se začaly sčítat ztráty. Státní kasa přišla kvůli zákazu prodeje tvrdého alkoholu na daních o více než tři miliardy korun. Nařízené období sucha nedokázala přežít celá řada hráčů na poli lihovarnické ekonomiky. Prohibice se netýkala jen tuzemského prodeje, ale i vývozu do zahraničí. Likvidační byla pro malé podniky i nová opatření jako povinné značení lihu, kamerový dohled ve skladech či povinné kauce.

Doba temna ale skončila a dnes zažívá prodej tvrdého alkoholu doslova zlaté časy - 160 společností, které těžké období přežily, si nyní mnou ruce. Jen v loňském roce se u nás prodalo téměř 30 milionů litrů lihovin, což je o desetinu více než o rok dřív. Renesance tvrdého alkoholu potěšila i stát. Jen na spotřební dani z lihovin získal v loňském roce přes sedm miliard korun.

Poloúspěšná likvidace černého trhu

Ani metanolová aféra nedokázala odradit Čechy od tvrdého alkoholu. Jeden Čech vypije v průměru přes 0,7 procenta čistého alkoholu za rok. Prohibice ale dokázala výrazně potlačit černý trh. Zatímco na začátku metanolové kauzy tvořil podíl pančovaného alkoholu na trhu celou třetinu, dnes se smrskl na pouhých osm procent.

Kauza změnila i strategii podvodníků. Přimíchávat nebezpečný metanol si dnes troufne skutečně málokdo, nejoblíbenější metodou je nově přidávání technického lihu, ze kterého je odstraněna denaturační složka. Takový líh naštěstí není životu nebezpečný, stát ale kvůli němu přichází na daních o desítky milionů.

A jak poznáte, že jde nejspíš o lahev z černého trhu? Třeba podle ceny - pokud je nižší, než součet spotřební daně a DPH, je to jasné (například litr 40procentní vodky nemůže stát méně než 137,94 korun). Podobné podvody by měla v budoucnu pomoci odhalit i elektronická evidence tržeb.

Úplná likvidace černého trhu ale nadále zůstává spíše vroucím přáním policie a finančních úřadů, než reálnou budoucností. Metanolová kauza totiž ukázala, že se na pančování podílejí i legální výrobci. Například tím, že poskytovali svá povolení daňového skladu. Řada restaurací navíc nabízí i domácí pálenky, navzdory tomu, že zákon je dovoluje pouze pro vlastní spotřebu.

Nekalé prakticky přiživují i sami spotřebitelé. Většina Čechů je i po metanolové aféře stále ochotná podstoupit riziko, které s sebou nese pančovaný alkohol. Spoléhají se na to, že dobu metanolovou definitivně nahradila doba etanolová. Zkuste se ale podívat do svého domácího baru, zda zrovna vy v něm náhodou nemáte jeden z oněch dvou tisíc litrů chybějícího alkoholu s příchutí metanolu.