Oba politické subjekty jsou už delší dobu hluboko pod pěti procenty, takže jejich vůdci zřejmě došli k závěru, že bude dobré se spojit a získat tak alespoň někde nějaké mandáty. Bývalá strana Miloše Zemana, původně Zemanovci, se tak spojuje s odštěpeným Úsvitem, který Okamura po naprosto chaotických tancích opustil a založil svou SPD.

A tak zatímco jeden subjekt vznikl původně kvůli podpoře Zemana a snad i trochu na podporu občanů, druhý se zaměřil na referendum a přímou demokracii jako hlavní nástroj výkonu politiky. Dnes obě strany na své původní vize a programy rezignovaly a do štítu si daly ochranu před uprchlickými hordami. Funguje to jinde, bude to fungovat i nám, řekli si oba politici.

Okamura hrál na protiuprchlickou notu už v Úsvitu, tam ale dojel na svou hamižnost, když se mu podařilo rozkutálet veškeré finance ve stranické pokladně a to včetně státních příspěvků, které strana ještě ani nedostala.

Byly z toho trapné výmluvy, hádky kdo koho obral a výsledkem byl právě vznik SPD. Snad i největší příznivci japonského bojovníka s cizáky pochopili, že Okamura má politiku jako byznys a je z mnoha důvodů naprosto nevěrohodný.

Kopnout si do mrtvoly

Senátor Jan Veleba zase proslul nejrůznějšími absurdními výroky, byl také zavilým ochráncem Zemana, ať už se dopustil čehokoliv. Veškeré meze slušnosti ale překročil před několika dny, když se pustil nevybíravým způsobem do zesnulé gymnastky Věry Čáslavské.

Podle něj není Čáslavská žádná morální autorita, protože se nepostavila čelem k tragickým událostem ve své rodině. Syn Čáslavské napadl jejího manžela a zabil ho v opilecké hádce. Čáslavská kvůli tomu skončila na psychiatrii. Je jen málo těžších situací, které by člověka mohly v životě potkat. Pan senátor ale Čáslavskou nemilosrdně tepe, že se se situací nevyrovnala a nepostavila se k ní čelem. Jak asi? Měla zavrhnout syna? Měla ho zabít?

Jakým právem se vůbec Veleba k takové věci vyjadřuje, navíc jen krátce po smrti světoznámé sportovkyně? Je to přinejmenším nechutné, ale našla by se pro to i horší slova. Divadelní kritik Jan Rejžek ho označil za zrůdu a není se čemu divit.

Veleba navíc pokračoval v krasojízdě a Čáslavskou následně označil za narkomanku. Nejvíc mu ale zjevně hnulo žlučí, že legenda české a světové gymnastiky odmítla dorazit na Pražský hrad za Zemanem. Prý tím začala dělat politiku a vymezila se proti prezidentovi. To je tedy něco, za to by se podle Veleby nejspíš mělo střílet.

Abychom tedy vše nazývali přesnými jmény, kovaný komunista kopal do mrtvoly jedné z našich nejvýznamnějších sportovních osobností v den její smrti. Nic hnusnějšího tu dlouho nebylo.

Bojovník za svobodu z KSČM

Aby toho ale nebylo dost, na kandidátce Velebovy partaje se objevil předseda Svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička, který na sebe nejprve upozornil skandálním projevem na tryzně v koncentračním táboře v Terezíně, aby na něj o pár týdnů později prasklo, že byl za komunismu tajným agentem Veřejné bezpečnosti a členem KSČ.

Tedy ještě jednou pro pořádek, Svaz bojovníků za svobodu, tedy organizace starající se o odkaz a památku odbojářů proti nacismu, má v čele agenta tajné policie, tedy přisluhovače jiného totalitního režimu.  

Svaz utrpěl už jednu ránu na své prestiži, když se do jeho čela dostala Jana Bobošíková, vzápětí následována hradním mluvčím Jiřím Ovčáčkem a kardinálem Dominikem Dukou. Ze svazu naopak začali odcházet jeho členové, například Lidické ženy, nebo hrdina od Tobruku pětadevadesátiletý veterán Pavel Vranský. 

Best of česká žumpa

Zpět ale k Vodičkovi, který jako bojovník za svobodu vstupuje do partaje senátora Veleby a jeho protiimigrační strany. Absurdní? V Česku je možné všechno. Asi není nutné to celé dále rozebírat.

Koalice Okamury s Velebou bude lakmusovým papírkem, který ukáže na ty nejhorší momenty české společnosti v současné době. Kolik lidí bude ochotno volit tyto kreatury a dopřát jim další poklidné živobytí financované z peněz nás všech?