Nejviditelnější daně a poplatky odvedeme ještě dřív, než se k nám peníze vůbec dostanou. Kromě daně z příjmu platíme ještě zdravotní a sociální pojištění. Povinné pojistné za nás navíc odvádí státu i zaměstnavatel, na zdravotním 9 procent a na sociálním 25 procent.

Zaměstnavatel by za nás tuto částky asi těžko zaplatil, pokud bychom mu ji sami nevydělali. Proto je přesnější počítat s takzvanou superhrubou mzdou, která k hrubé mzdě přičítá právě i pojištění hrazené zaměstnavatelem.

Z loňské průměrné mzdy 26 467 korun hrubého činila superhrubá mzda 35 466 korun. Státu z této částky odvedeme na pojištění a zdaněním 15 167 korun, tedy 43 procent. Ale tím naše daňová odysea teprve začíná.

Daně, kam se podíváš

S výslednou čistou mzdou už sice nakládáme podle naší vůle a chutě, ale cena zboží a služeb jsou navýšeny o další daně a poplatky. Pokud se budeme držet modelového příkladu průměrného Čecha, můžeme zjistit různé finanční odečty podle spotřebního koše, tedy souhrnu toho, za co Češi průměrně utrácejí.

Kolik... | zdroj: Vlastní foto autora

Pokud bydlíme v pronájmu, majitel za nás platí daň z příjmů (15 %), která je součástí našeho nájmu. Další položkou, která souvislí s bydlením, je vodné a stočné. V ceně pitné vody z veřejného vodovodu a odvedení odpadní vody se platí 15 % daň z přidané hodnoty (DPH). Celkově se odvede na daních 732 korun.

V případě elektrické energie je výpočet složitější, protože kromě DPH (21 %) zahrnuje i daň z elektřiny, poplatek za obnovitelné zdroje, za jistič, distribuci a další položky. V celkovém vyúčtování tvoří obchodní složka pouze 45 procent z ceny za elektřinu. Z měsíční platby 500 korun zmizí na DPH 105 korun, dalších 217 korun na poplatcích.

Nejsložitější počty ale připadají na alkohol a tabák, na které se kromě DPH vztahuje i spotřební daň. V případě krabičky cigaret za 80 korun činí spotřební daň 471 Kč (20 x 2,37 Kč) a DPH 13,88 Kč (80 Kč/121 % x 21 %). U deseti krabiček z celkové ceny 800 korun se zdaní 73,6 % (613 korun).

U alkoholu je výpočet ještě náročnější. Průměrný Čech vypije za rok 149 litrů piva, 20 litrů vína a 7 litrů tvrdého. V přepočtu na 1129 korun na alkohol měsíčně vychází částky za alkohol 947 Kč za pivo, 135 Kč za víno a 47 Kč za lihoviny.

Zatímco tichá nešumivá vína jsou vyjmuta z placení spotřební daně, spotřební daň u 12stupňového piva vychází na 1,92 Kč za půl litr, při třiceti pivech vychází na částku 58 korun. Půllitr čtyřicetiprocentního alkoholu vychází na 57 korun, průměrný Čech zaplatí za třetinu flašku 20 korun.

Jedním z největších státních sponzorů je bezesporu automobilová doprava. Skoro nevyhnutelným poplatkem je dálniční známka (1500 Kč za rok).

Na benzín se vztahuje kromě DPH 21% (400 Kč z 1905 Kč) ještě i spotřební daň v sazbě 12,84 Kč/litr. V našem případě při 60 litrech benzínu tvoří spotřební daň 770 korun.

Ostatní položky už jsou na výpočet jednodušší. Kromě základní sazby DPH 21 % se některé položky nacházejí ve zvýhodněných sazbách zahrnující potraviny, ubytování, kulturní záležitosti (15 %), nebo nižší u léků a knih (10 %).

(Ne)konečné platby státu

V konečném součtu dosahují odvody průměrného Čecha státu částky 20 274 korun - tedy 57 procent ze superhrubé mzdy (35 466 Kč), která vyjadřuje daňový základ platu za naši práci.

Znamená to, že více než polovinu naší práce spolknou státní výdaje. 

Výsledné číslo výrazně převyšuje ukazatel Den daňové svobody, který se také snaží vyjádřit množství práce, které odvedeme ve prospěch státu. Loňský výsledek byl spočítán na 42 procent (155 odpracovaných dnů z roku), který je rozdílem mezi HDP a výdaji státu v daném roce.

Jenže reálně odvádíme státu ještě víc než oněch 57 procent. Ceny výrobků zahrnují i náklady obchodníka, distributora a výrobce, kteří se podílejí na procesu vzniku zboží až po jeho konečný prodej. Všichni zúčastnění totiž sami platí daně z příjmu, DPH z nákladů, ale i spoustu poplatků za licence a povolení. A to všechno se promítá do konečné ceny, kterou uhradíme.