Zeman kope za FC Kreml. Není načase ho zažalovat?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Pavel Jégl

Prezident se chová svévolně a strká nos do věcí, do kterých by ho strkat neměl. Říká si o to, aby jeho postup vyhodnotil soud. 

Zeman s Putinem

Zeman s Putinem,zdroj: Profimedia.cz

Miloš Zeman kope v prezidentském poháru za FC Kreml. Toho si musel povšimnout i ten, pro kterého je česká politika španělskou vesnicí.

Zemanovu politickou pozici nejnověji dokládá kauza ruského hackera Jevgenije Nikulina.

Hacker na roztrhání

Prezident se plete do vládních kompetencí. Snaží se ovlivnit rozhodnutí, do kterého nemá co mluvit.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán přiznal webu Aktuálně.cz, že Miloš Zeman na něj letos už dvakrát naléhal, aby hackera Nikulina nevydával do Spojených států a předal ho Rusům (tady). Minulý týden dokonce za Pelikánem ve stejné věci vyslal svého emisara-kancléře Vratislava Mynáře.

Nikulin pobývá v Praze ve vydávací vazbě od října 2016, kdy ho v metropoli zadržela česká policie na základě amerického zatykače. Američané ho obvinili z útoků na sociální sítě LinkedIn a Formspring a webové úložiště Dropbox. Slibují si však od něj především to, že jim poskytne informace o pozadí operací ruské kybernetické války proti Západu.

O Nikulinovo vydání požádalo také Rusko. Je nasnadě, že chce zabránit tomu, aby se hacker dostal Američanům do rukou a vypovídal.

Vrchní soud v Praze nenašel překážky, které by bránily Nikulinově vydání jak do Ameriky, tak do Ruska. O tom, zda Rusa vyprovodí eskorta na západ nebo na východ tak rozhodne ministr spravedlnosti (o tom, jakými kritérii danými zákonem se při tom má řídit, více zde).

Ministrova kompetence je v tomto případě nezpochybnitelná a nemá do ní zasahovat žádná jiná instituce nebo ústavní činitel. Tuto zásadu Miloš Zeman očividně porušil.

Prezident v protisměru

Zeman záhy po svém nástupu na Hrad prohlásil, že "pojem ústavní zvyklosti je naprosto idiotský“. O nic lepší přístup však prezident nemá ani k samotné ústavě, se kterou nakládá jako s toaletním papírem.

Představte si řidiče, který jede v protisměru a hájí se argumentem, že si vykládá dopravní předpisy "tvůrčím způsobem". Podobně nakládá Zeman s ústavou. "Je o mně známo, že používám ústavu tvůrčím způsobem," pravil v TV Barrandov.

Připomínám dvě Zemanovy jízdy v protisměru: Loni prezident prohlašoval, že při demisi premiéra (Bohuslava Sobotky) může ponechat zbytek vlády úřadovat (hlavně ministra financí Andreje Babiše). Potom na sebe upozornil "tvůrčí" myšlenkou, že na důvěře (sněmovny) nezáleží a že vláda může vládnout celé čtyři roky i bez ní – stačí, když jí důvěřuje prezident.

První ze Zemanových tvůrčích příspěvků české ústavnosti zůstal ve stádiu příprav, druhý ve stádiu úvah. Se svým angažmá za Nikulina však prezident zašel dál.

Neměli by zákonodárci uvažovat o tom, že Zemana předhodí ústavnímu soudu?

Rašplí na ústavu

ústavě, v článku 65, odstavec 2 se píše: "Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku…. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt."

Mám za to, že Zeman nátlakem na ministra spravedlnosti překročil své ústavní kompetence, které jsou – bod po bodu – popsány v ústavě (článek 62 a 63). Rozhodování o extradici v nich není.

Ústavní soudci by tedy mohli dostat šanci, aby vynesli verdikt, zda prezident ústavu porušil "jemně", nebo "hrubě", zda ji obrušoval pilníčkem na nehty, anebo rašplí.

Jistě, šance na to, aby se Zeman dostal před nejvyšší soudní instanci, je mizivá. Ústava v třetím odstavci článku 65 na to klade vysoké kvalifikační předpoklady: "K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců.“

Zapalte mu koudel!

V horní komoře by se třípětinová většina mohla najít. Ostatně, senátoři už letos na jaře na Zemana ústavní žalobu chystali (zde). Připravili ji pro případ, že by prezident nepodepsal Sobotkou předložený návrh na Babišovo odvolání z čela financí. 

Co víc, ústavní žalobu na prezidenta už jednou podána byla – na Václava Klause (tady). Senátoři ho zažalovali za rozsáhlou amnestii, kterou vyhlásil před odchodem z Hradu v březnu 2013, i za některé další kroky. Ústavní soud však o žalobě nerozhodl, řízení zastavil, protože Klausův mandát mezitím vypršel.

To však bylo ještě před změnou ústavy, která v roce 2013 v této proceduře zavedla spolurozhodování sněmovny. A je zřejmé, že ve sněmovně se třípětinová většina nutná pro žalobu nenajde – pokud mezi Zemanem a Babišem nevypukne zásadní roztržka.

Zatím se tedy může Miloš Zeman v klidu pokoušet získat větší díl moci. Byť by se mu patřilo zapálit za zadkem koudel a přinejmenším ho varovat.


Tagy: Rusko domácí Spojené státy bezpečnost na internetu hackerství český prezident internetová bezpečnost česká politika česká diplomacie zahraniční politika Česka česko-ruské vztahy internetová kriminalita

Zdroje: Vlastní