Pokud Česko nevydá Američanům ruského hackera zadrženého v Praze, může počítat s jejich odplatou. Naznačují to informace z jednání amerických kongresmanů.

Hackera Jevgenije Nikulina zadržela česká policie loni v říjnu v jednom z pražských hotelů ve spolupráci s americkou federální policií FBI. Vydání Rusa, na kterého soud v Česku uvalil vazbu, žádá americká i ruská justice.

O žádostech rozhodne pražský soud. Konečné slovo však bude mít ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Rozzlobení Američané

Právě Pelikán loni dopálil Američany, když zamítl jejich žádost o vydání Alího Fajáda. Tohoto Libanonce, zatčeného před třemi lety v Praze na žádost FBI, obvinila americká justice z prodeje zbraní ultralevicové povstalecké skupině Revoluční ozbrojené síly Kolumbie a usilovala o to, aby stanul před americkým soudem. Soud v Praze s jeho vydáním do Spojených států souhlasil.

Na Pelikánův příkaz však byl Fajád vyhoštěn do Libanonu výměnou za pět Čechů, kteří byli v blízkovýchodní zemi uneseni a drženi jako rukojmí.

Verdikt tehdy vyvolal nevoli jak mezi členy americké vlády, tak některými kongresmany. Jeden z nich, Chris Stewart, se dožadoval, aby administrativa demokratického prezidenta Baracka Obamy postup Čechů přezkoumala a uvalila sankce vůči těm, kteří se podíleli na vydání Fajáda do Libanonu.

Dokazuje to zápis z jednání výboru pro zpravodajské služby (zde). Stewart, zastupující ve Sněmovně reprezentantů většinové republikány, je jeho členem.

Čeští "darebáci"

V souvislosti s rozhodováním Čechů o hackerovi Nikulinovi připomíná Fajádův případ v odborném webu RealClear Defense bezpečnostní konzultant a někdejší důstojník vojenského námořnictva James Durso. V článku, na který upozornil webový portál HlidaciPes.org, píše, že Američané nechali v Praze "nedokončenou práci". Myslí tím kauzu Fajád.

Durso vyjmenovává Čechy, kteří se "zasloužili" o to, že Libanonec unikl americké spravedlnosti, a kteří by měli být cílem amerických sankcí. Kromě Pelikána zmiňuje ministra obrany Martina Stropnického, ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna a Roberta Šlachtu, bývalého ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

"Podle mého názoru vše řídili představitelé strany ANO," píše Durso. Zpochybňuje, že za propuštěním Fajáda byla snaha pomoci zajatým Čechům a spekuluje o tom, zda Libanonec neměl kontakty v StB a zda toho nevyužil k nátlaku na některé současné české politiky.

Kongresman Stewart, jak ukazuje záznam z jednání výboru pro zpravodajské služby (zde), verdikt Čechů spojoval s nátlakem ruského prezidenta Vladimira Putina. "Tato záležitost (Fajádovo propuštění) dokládá rostoucí vliv Vladimira Putina v členské zemi NATO," pravil kongresman.

Češi zapletení do Fajádova propuštění podle Dursa doufají, že je vše za nimi, že případ uzavřelo prohlášení Obamovy vlády, která postup spojenců z NATO "důrazně odsoudila". Autor článku je však přesvědčen, že nová Trumpova vláda může kauzu otevřít, protože v ní zasednou "ostří hoši" – ministr spravedlnosti Jeff Sessions a zejména poradce pro národní bezpečnost Michael Flynn.

Jestřábi z Washingtonu

Fajád figuroval na americkém seznamu nejhledanějších zločinců. Spolupracoval s Rusem Viktorem Butem, kterého Češi mohou znát z filmu Obchodník se smrtí, v němž dodavatele zbraní hrál Nicolas Cage. Buta před pěti lety poslal newyorský soud na 25 let do vězení za pašování zbraní Revolučním ozbrojeným silám Kolumbie. A ze stejného zločinu je obviněn Libanonec Fajád.

Durso už mluvil s lidmi z Trumpovy administrativy a prý mu naznačili podporu pro vyšetřování kauzy. Co víc, republikáni, kteří se snažili Obamu přimět k větší tvrdosti vůči Čechům, po listopadových volbách v kongresu posílili a "jestřáb" Chris Stewart byl zvolen předsedou vlivného výboru pro zpravodajské služby.

Není jasné, nakolik je Dursův odhad reálný. Sankce platí za krajní řešení a zejména vůči spojencům jsou neobvyklé. Lze ale tušit, že zamítnutí americké žádosti o vydání hackera Nikulina, kterého americký soud obvinil z útoků na kompy firem LinkedIn, Dropbox a Formspring, by Američané brali jako "českou recidivu".

V takovém případě by republikánští kongresmani požadavek na sankce skutečně mohli vnést. A kdoví, zda by české politiky před odplatou zachránily idylické vztahy Donalda Trumpa s Milošem Zemanem.

Nervozní ministr

Český ministr zahraničí tuší, že případné Nikulinovo vydání Rusům, může vztahy s Američany vyhrotit a chce případ dostat pod kontrolu. Lubomír Zaorálek to naznačil to v neděli v pořadu ČT Otázky Václava Moravce.

"Tento případ má hloubku… Není to marginální záležitost," upozornil.

Zaorálek už informoval premiéra Bohuslava Sobotku, že se chystá předložit návrh na změnu trestního zákona, který předepisuje postup při vydání do ciziny. V televizní debatě jeho požadavek podpořil bývalý ministr obrany Alexandr Vondra.

Vydání podle zákona povoluje nebo zamítá ministr spravedlnosti, ale pouze tehdy, když soud rozhodne, že je přípustné. Pokud by tedy soud rozhodl, že Nikulina Američanům nevydá, ministr na tom nebude moci nic změnit.

Není jasné, zda Zaorálkův návrh na změnu zákona Sobotka podpoří, zda ho schválí vláda a potom parlament.  Sotva se ho však podaří prosadit před tím, než bude nutné o Nikulinovi rozhodnut. Na podzim se legislativa zastaví, budou volby do sněmovny.