(AKTUALIZOVÁNO, 19:50) Stalo se to poté, co šéf Kremlu v pondělí uznal nezávislost dvojice separatistických republik na východě Ukrajiny a následně tam vyslal ruské jednotky. Putin požaduje demilitarizaci Ukrajiny a chce, aby se sama zřekla možného členství v NATO. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg řekl, že vše nasvědčuje tomu, že Moskva pokračuje v plánování plnohodnotného útoku na Ukrajinu.

Obě komory ruského parlamentu dnes hladce schválily dohody o „přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci“ se separatistickou Doněckou a Luhanskou lidovou republikou na východě Ukrajiny, které s nimi v pondělí podepsal Putin. Rusko podle nich může mimo jiné budovat na jejich území vojenské základny. „V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky,“ řekl Putin ohledně vojenské pomoci Doněcké a Luhanské lidové republice. Tamní obyvatelé budou moci mít ruské občanství a jako měna na území obou entit se předpokládá ruský rubl. Putin řekl, že Rusko uznalo republiky v Donbasu v hranicích stanovených jejich ústavami, tedy zahrnujícími celou Doněckou a Luhanskou oblast. Většinu tohoto území ovšem nyní kontroluje Kyjev.

Podél linie dotyku, která rozděluje území ovládané ukrajinskou vládou a dvojici separatistických republik na východě Ukrajiny, v noci na dnešek pokračovaly střety, z nichž se vzájemně obviňují obě strany. Ukrajinská armáda tvrdí, že při ostřelování ze strany proruských separatistů zemřeli za posledních 24 hodin dva vojáci, dalších 12 jich bylo zraněno. Představitel separatistické Doněcké lidové republiky naopak podle agentury Interfax obvinil „ukrajinské sabotéry“ ze smrti tří civilistů, které zabila nálož umístěná u silnice.

Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že získala informace o plánovaném teroristickém útoku na kostely spravované pravoslavnou církví moskevského patriarchátu v Charkově. Kyjev opakovaně upozorňuje, že Moskva může útoky na ukrajinském území využít jako záminku pro vojenskou invazi.

(AKTUALIZOVÁNO, 12:38) Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že zváží přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. Podle agentury Unian to prezident řekl na společné tiskové konferenci s estonským kolegou Alarem Karisem. Zelenského k tomuto kroku vyzvalo ukrajinské ministerstvo zahraničí, které ke konzultacím povolalo svého chargé d'affaires v Moskvě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov poté řekl, že pokud Ukrajina přeruší diplomatické styky s Ruskem, ztíží tím řešení situace. Podle něj je Rusko dál otevřené diplomacii.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal výnosy uznávající nezávislost dvojice separatistických republik na východě Ukrajiny a s jejich vůdci podepsal dohody, na jejichž základě nařídil ruské armádě, aby v obou regionech zahájila „mírovou misi“.

„Obdržel jsem žádost ministerstva zahraničí, abychom zvážili přerušení diplomatických vztahů mezi Ukrajinou a Ruskou federací (...) Zvážím to,“ řekl Zelenskyj.

„Tento scénář, který by byl velice politováníhodný, by všechno pouze zhoršil, a to nejen pro obě země, ale i pro jejich obyvatele,“ komentoval zvažovaný krok ukrajinského prezidenta mluvčí Kremlu. Peskov dále uvedl, že Kreml doufá, že uznání separatistických republik pomůže zklidnit situaci. Nemá prý informace o tom, zda ruské jednotky už vstoupily na jejich území.

Ukrajinský prezident zároveň vyzval Západ, aby aby nečekal na další vyostření situace v regionu a zavedl proti Rusku sankce, a to včetně zastavení projektu plynovodu Nord Stream 2. Zařízení, které spojuje Rusko a Německo, má po dně Baltu přepravovat do Německa ruský plyn s pominutím Ukrajiny a dalších tranzitních zemí. Uvedení plynovodu do provozu čeká na schválení německými úřady.

Zelenskyj zároveň prohlásil, že nevěří, že vypukne plnohodnotná válka s Ruskem, pokud by se tak ale stalo, hlava státu by vyhlásila stanné právo.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes zpochybnil právo Ukrajiny na suverenitu, protože vláda v Kyjevě podle něj nezastupuje jednotlivé části země, uvedla agentura Interfax. „Nemyslím si, že někdo může tvrdit, že ukrajinský režim od převratu v roce 2014 zastupuje všechny lidi žijící na území ukrajinského státu,“ prohlásil Lavrov s odkazem události, kdy byl svržen promoskevský prezident Viktor Janukovyč, což přimělo Rusko k anexi ukrajinského poloostrova Krym a podpoře povstání ve východních regionech.

Kromě toho dnes ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo ostatní státy, aby stejně jako Rusko uznalo nezávislost obou separatistických republik na východě Ukrajiny.

(AKTUALIZOVÁNO, 9:50) Ruská invaze na Ukrajinu už začala, a Británie proto na Rusko uvalí sankce, uvedl dnes britský ministr zdravotnictví Sajid Javid. Ve vysílání stanice Sky News vlivný člen vlády řekl, že se Evropa probudila do temného dne a je jasné, že ruský prezident Vladimir Putin se rozhodl zaútočit na suverenitu Ukrajiny.

V Londýně ráno začalo jednání komise pro mimořádné události Cobra. V sídle premiéra v Downing Street se k Borisovi Johnsonovi připojila mimo jiné ministryně zahraničí Liz Trussová a ministr obrany Ben Wallace. Jednají o dopadech ruského rozhodnutí uznat nezávislost povstaleckých republik na Donbasu, kam Moskva již vyslala ruské jednotky.

Britská vláda po skončení jednání nejspíš oznámí konkrétní podobu sankcí, které Británie na Rusko uvalí. „Sankce budou co nejvíce cílené na lidi, kteří jsou zodpovědní za toto flagrantní porušení mezinárodního práva,“ uvedl Javid. Johnson během dneška vystoupí před zákonodárci a bude je informovat o vývoji na Ukrajině, píše BBC News.

Britská metropole se v posledních dekádách stala přední destinací kapitálu z postsovětských zemí, kvůli čemuž se jí někdy přezdívá Londongrad. Deník The Times v lednu s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje napsal, že činitelé na americkém ministerstvu zahraničích věcí v poslední době vyjadřují „zděšení a frustraci“ nad neschopností britské vlády zakročit proti přílivu ruských peněz.

(1:12, původní zpráva) Jednotky ruské armády dnes pozdě večer vstoupily na území povstaleckých republik v Donbasu a míří k takzvané linii dotyku, která povstalce dělí od ukrajinských vládních sil.

Informovala o tom stanice Rádio svobodná Evropa/Rádio svoboda (RFE/RL) s odkazem na očité svědky.

Přesun ruských vojsk je hlášen poté, co dnes ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o uznání nezávislosti Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky a následně armádě nařídil, aby tam zahájila „mírovou misi“.

Obyvatelé Doněcku - bašty proruských separatistů - podle RFE/RL pozorovali velkou kolonu tanků a obrněných vozidel, která kolem 21:00 SEČ projela centrem města a poté vyrazila směrem k městu Jasynuvata a dále k takzvané linii dotyku. Údajný přesun ruských vojsk zaznamenali mezitím i další svědci. Regiony kontrolované povstalci v Donbasu jsou v posledních dnech epicentrem geopolitické krize kolem Ukrajiny. Kyjev hlásí desítky případů ostřelování z druhé strany linie dotyku a mrtvé a zraněné.

Vedení separatistických oblastí zase obviňuje ukrajinskou vládu z přípravy rozsáhlé ofenzívy, což ovšem Kyjev popírá. To vše v době, kdy Moskva podle západních činitelů dál hromadí vojska u ukrajinských hranic.